Fakta o prasatech

Geopolitika vepřového masa v EU Globální trh s vepřovým masem prochází v roce 2026 hlubokou transformací, v níž se tradiční zemědělská logistika střetává s agresivní geopolitickou realitou. Chov prasat již dávno není pouze otázkou zootechnické efektivity nebo lokální poptávky. Stal se klíčovým prvkem potravinové bezpečnosti, obchodních válek a diplomatického nátlaku.   Evropská unie jako celek čelí tlaku asijských protekcionistických opatření, zpřísňujícím se ekologickým standardům Green Deal a hrozbě nákaz, jako je africký mor prasat (AMP). V tomto makroekonomickém rámci vykazuje Česká republika specifickou strukturální zranitelnost. Po vstupu do EU zaznamenala ČR dramatický pokles stavu hospodářských zvířat a stala se masivně závislou na dovozech ze západoevropských produkčních center.   Globální a evropský kontext Evropská unie se dlouhodobě řadí mezi přední světové exportéry vepřového masa, avšak její pozice v roce 2026 naráží na limity vnější i vnitřní povahy...

Geopolitická situace v chovu prasat Geopolitická situace v Evropě prochází masivní transformací, kterou pohání eskalace obchodní války s Čínou, radikální změna bezpečnostní strategie EU a domácí politická reakce na zákony o životním prostředí.   Obchodní válka mezi EU a Čínou Evropský vepřový průmysl se stal hlavní obětí širšího geopolitického tření mezi Bruselem a Pekingem.   Celní sankce Po 18měsíčním antidumpingovém šetření zahájeném Pekingem v reakci na cla EU na čínské elektromobily zavedlo čínské ministerstvo obchodu antidumpingová cla v rozmezí od 4,9 % do 19,8 % na dovoz vepřového masa z EU na pětileté období počínaje koncem roku 2025. I když jsou tato cla nižší než původně hrozící sankce ve výši 62 %, výrazně snižují ziskové marže.   Krize s droby Čína historicky nakupuje více než polovinu exportu vepřového masa z EU, konkrétně absorbuje vedlejší produkty (droby, nohy a uši), které v Evropě prakticky nemají žádný spotřebitelský trh. Omezení to...