Reorganizace prasat v EU

Reorganizace chovu prasat v EU

Pět klíčových zemí (Dánsko, Nizozemsko, Francie, Německo a Španělsko) produkuje 68 % vepřového masa v Evropské unii. V roce 2023 vývozní kapacita vepřového masa ve většině zemí EU poklesla a pro příští roky se předpokládá další pokles.

 

Dánsko

Dánsko je relativně malá země s populací 5,8 milionu obyvatel, která ročně vyprodukuje více než dvě prasata na obyvatele (13,2 milionu prasat poražených v roce 2021). Populace prasat byla v Dánsku dlouho stabilní, ale v posledních letech neustále klesá (na 11,5 milionu v roce 2022 a ještě více v roce 2023, kdy se počet prasat snížil o 20 %, přičemž údaj je nejnižší od roku 1998).

 

Většina dánské produkce vepřového masa je určena na export a má vážný dopad na životní prostředí a klima. Kromě toho, i když se 80 % dánské zemědělské půdy využívá k výrobě krmiv, vyprodukované množství není dostatečné a v důsledku toho je krmivářský průmysl silně závislý na dovážených plodinách, zejména sóji. Vysoká hustota obyvatel a prasat (viz tab.1) spolu s vysokými náklady na produkci (práce, energie, infrastruktura a přísná legislativa) ztěžují budoucí růst produkce vepřového masa.

 

Tabulka 1. Počty obyvatel a stavy prasat ve vybraných zemích Evropské unie (Eurostat, listopad 2022)

Země	Obyvatelé (×106)	Prasata (×106)	Hustota (na km2)		Poměr prasata/lidé
			Lidé	Prasata
Španělsko	48,0	34,1	93,9	67,5	0,72
Německo	84,4	21,4	232,6	60,0	0,25
Dánsko	5,9	11,5	136,5	267,0	1,94
Francie	68,1	12,2	104,5	20,0	0,18
Nizozemí	17,8	10,7	429,0	258,0	0,60
EU	448,4	134,3	109,6	32,9	0,30

 

 

Počet farem se snížil z 27 300 v roce 1990 na méně než 2 400 v roce 2022.  Jelikož inflace stále více ztěžuje pokrytí nákladů na produkci vepřového masa, mnoho farem zaniklo. Všechny tyto faktory spolu s politickými otřesy vedly k výraznému snížení počtu jatečných prasat, což si vyžádalo uzavření některých jatek a snížilo množství dostupného vepřového masa v zemi.

 

Na druhou stranu má Dánsko celosvětově vynikající image v chovu prasat, což usnadňuje vývoz selat (např. do Německa a Polska), chovných prasnic (prasnice Danbred dokážou odchovat přes 41 selat na prasnici za rok) a vepřového masa do celého světa.

 

Kromě toho je dánský chov prasat již dlouho považován za lídra v oblasti sanitárních postupů s odpovídajícími programy ke kontrole klíčových nemocí (např. afrického moru prasat, PRRS a salmonelózy), jakož i v postupech týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a otázek životního prostředí.

Dánsko má celosvětově vynikající image v chovu prasat, což usnadňuje vývoz selat, chovných prasnic a vepřového masa.

 

Nizozemsko

Nizozemsko je dlouhou dobu lídrem v chovu prasat a vývozu vepřového masa, přičemž hlavními kupujícími jsou Španělsko, Německo, Polsko a Rumunsko.

 

V roce 1996 měla země tolik prasat jako obyvatel a chov prasat se ocitl pod tlakem kvůli propuknutí klasického moru prasat a zvýšeným obavám obyvatelstva o životní prostředí. Situace vedla k vnitrostátní legislativě pro kontrolu růstu chovu prasat v zemi. Byl zaveden systém, ve kterém byl počet prasat v zemi stanoven přibližně na 12 milionů a přiměl mnoho farmářů k produkci selat a výkrmových prasat na export.

 

Budoucnost chovu prasat v zemi je penalizována vysokou koncentrací prasat v hustě obydlených oblastech (viz tab. 1), vysokými náklady na zemědělskou půdu a potenciálními problémy s kontaminací kvůli geografii země, kde jedna třetina půdy leží pod hladinou moře.

 

Za posledních 15 let se chov prasat změnil směrem k růstu velikosti farem a produkci selat určených na exportní trh na úkor farem zabývajících se výkrmem prasat. Avšak v blízké budoucnosti se neočekává pokles nákladů na krmivo a energie, což bude penalizovat produkci selat na export. V posledních desetiletích Nizozemsko pokračovalo v depopulaci prasat ve snaze snížit emise do životního prostředí a zvýšilo dotace a platby farmářům za uzavírání jejich farem.

V Nizozemsku se chov prasat změnil směrem k produkci selat určených na export na úkor výkrmu prasat.

 

Francie

Francie je velkým producentem vepřového masa v EU, přičemž více než 70 % prasat je soustředěno ve třech západních regionech země (Bretaň, Pays de la Loire a Dolní Normandie). Tradičně bylo hlavním cílem chovu prasat ve Francii dosáhnout soběstačnosti, přičemž většina farmářů se nevěnovala výhradně chovu prasat.

 

Navzdory ochranné strategii a finanční podpoře sektoru ze strany vlády byl v letech 2000 až 2020 pokles produkce prasat 20 % a počet farem se snížil o 80 %. Snížení pokračovalo v posledních třech letech a v příštím desetiletí se očekává další pokles počtu farem a produkce vepřového masa.

 

Vývoj chovu prasat ve Francii směřuje ke specializované produkci s malou nebo žádnou půdou a nemusí nutně souviset s druhou činností. Význam chovu prasat z hlediska zaměstnanosti a ekonomického zájmu klesá a následnictví chovu prasat zůstává hlavním problémem, protože více než 30 % prasat je v rukou farmářů ve věku 55 let nebo starších.

 

Ku prospěchu chovu prasat ve Francii je nízká hustota obyvatel a prasat s jedním z nejnižších podílů prasat na obyvatele v rámci klíčových zemí Evropy (viz tab. 1).

Baskická prasata jsou tradičním plemenem prasat ve Francii, kde se používají pro výrobu uzených a sušených vepřových produktů.

 

Německo

Německo bylo donedávna hlavním producentem vepřového masa v Evropě, ale stavy prasat se za posledních 10 let neustále snižovaly. Od roku 2017 do roku 2022 se počty farem v Dolním Sasku, centru německé výroby vepřového masa, snížily o 24 % a současně se snížil počet prasat o 16 %. Historicky dosáhla produkce vepřového masa v roce 2011 rekordního maxima 5,6 milionu tun a v roce 2022 rekordního minima 4,5 milionu tun.

 

Výroba vepřového masa v Německu zahrnuje porážku prasat vykrmených v tuzemsku a prasat přivezených z jiných evropských států, především z Nizozemska a Polska. V tomto smyslu se počet poražených prasat domácího původu snížil, zatímco počet dovezených prasat se zvýšil.

 

Kvůli problémům souvisejícím s africkým morem prasat (AMP) v populaci divokých prasat pokleslo množství vepřového masa vyvezeného z Německa v minulých pěti letech o 20 %. Kvůli vysoké prodejní ceně masa a nákladům na produkci dováželo Německo vepřové maso převážně z jiných zemí EU. Část vývozu do dalších zemí EU, především Itálie, Polska a Nizozemska, kompenzoval dovoz. Na druhou stranu spotřeba vepřového masa se snížila a v blízké budoucnosti se očekává další pokles.

 

Německý trh, který se již potýká s krizí COVID-19 a AMP, čelí hospodářské krizi, která se dotýká nejen farmářů, ale i jatek a prasat obecně. Stručně řečeno, Německo je kandidátem na nejprudší pokles produkce vepřového masa v Evropské unii.

 

Důvody pro současnou situaci v Německu, stejně jako v jiných členských státech EU, jsou četné a zahrnují následující konkrétní problémy:

• Vysoký výskyt ohnisek AMP bránil vývozu do Číny a dalších klíčových asijských zemí. (V letech 2020 až 2022 byl virus AMP zjištěn pouze v sedmi chovech prasat, ale ve více než 4 800 případech u divočáků.)
• Nárůst nové vegetariánské generace se sníženým příjmem masa. (Z tohoto důvodu je průměrná spotřeba všech druhů masa v Německu klesající, i když je relativně vysoká 59,7 kg/osobu.)
• Zvýšení regulačního tlaku ze strany vlády na zlepšení podmínek ustájení a chovu prasat a kvality vepřového masa. (Přísná legislativa, týkající se velikosti farem, kontroly životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, ztěžuje rychlé oživení trhu.)
• Negativní nálady způsobené růstem nákladů na krmivo a energie a pokračujícími riziky spojenými s šířením afrického moru prasat.

Německo je kandidátem na nejprudší pokles produkce vepřového masa v Evropské unii.

 

Španělsko

Španělsko je po Číně a USA třetím největším producentem vepřového masa na světě. Hlavní období růstu chovu prasat začalo vstupem země do EU v roce 1986 a pokračovalo eradikací AMP v roce 1995. Na konci tohoto období byla soběstačnost v produkci vepřového masa 110 %. Za posledních 10 let (2014 až 2024) bylo Španělsko hlavním tahounem růstu stavů prasat v EU.

 

V současné době je chov prasat významnou součástí španělské ekonomiky, je velmi konkurenceschopný a orientovaný na export. Vývoz vepřového masa se zvýšil z 1,36 milionu tun v roce 2011 na 3,09 milionu tun v roce 2021, z toho 1,2 milionu tun bylo určeno na trh EU a 1,9 milionu tun na vnější trhy. Španělsko je po USA druhým největším vývozcem na světě. Další růst produkce vepřového masa se však neočekává z důvodu stabilizace průmyslu a možného snížení exportu, zejména do Asie.

 

Konkurenční výhody Španělska

Španělsko má fungující systém vertikální integrace, kde většinu výrobních jednotek vlastní rodinné skupiny s generační výměnou (74 %) nebo dobře organizovaná družstva (15 %). Pouze 11 % jatečných prasat je produkováno nezávislými farmáři, přičemž toto číslo se neustále snižuje.

 

Produkce vepřového masa představuje 50 % všech živočišných produktů a vytváří práci pro venkovské obyvatele ve vylidněných oblastech, což snižuje tlak legislativy.

 

Španělsko je světovým lídrem ve dvou klíčových aspektech: spotřebě vepřového masa a exportu. Soběstačnost se zvýšila ze 122 % v roce 2007 na 207 % v roce 2022. V tomto období se spotřeba masa na osobu snížila z 62,3 kg na 51,4 kg, ale poslední tři roky zůstala konstantní.

 

Hustota obyvatelstva ve Španělsku je nízká (viz tab. 1), což snižuje konkurenci o prostor mezi prasaty a lidmi. Navíc se produkce prasat přesouvá do nejvíce vylidněných oblastí ve vnitrozemí.

 

Španělský systém produkce vepřového masa je velmi diverzifikovaný a vysoce sofistikovaný s vysokým procentem vepřových výrobků prodávaných za ceny s přidanou hodnotou. Vepřové produkty se ve Španělsku konzumují jako čerstvé maso (8,58 kg na osobu) nebo jako upravené a sušené maso (10,45 kg na osobu). Čerstvé maso z bílých prasat je přednostně směrováno na vývoz. Suché konzervované produkty jsou preferovány na místním trhu před čerstvým masem a jsou vyráběny ze všech jatečně upravených těl, zejména z těžkých bílých a iberských prasat (přes 80 %).

 

Přiměřená velikost prasečích komplexů podobných těm pro intenzivní produkci v Dánsku a Nizozemsku umožňuje snížení nákladů na základě úspory z rozsahu. Náklady na pracovní sílu jsou nižší než v jiných státech, a to nejen kvůli relativně nižším platům ve vylidněných oblastech země, ale také kvůli designu a velikosti nových farem (často přes 1000 prasnic). Kromě toho jsou výkrmny stavěny ve vylidněných oblastech s odpovídající velikostí (přes 600 výkrmových prasat na jednotku v nových farmách) s dalším snížením nákladů. Navíc geografie země a potřeba organické hmoty, dusíku a fosforu v půdě, v mnoha případech nikdy nehnojené, snižuje dopad prasečí kejdy na kontaminaci životního prostředí.

 

Vysoké standardy biologické bezpečnosti a hygieny stád zvyšují přijatelnost chovu prasat ze strany spotřebitelů. Současná legislativa reguluje a zlepšuje stávající produkční systémy omezením velikosti chovu v některých oblastech, minimální vzdáleností mezi farmami a vesnicemi a zlepšením hospodaření s exkrementy.

 

Dobrá image španělského produkčního systému vepřového masa ve světě spolu s cestovním ruchem zvyšují přijetí španělských produktů na exportních trzích. Nadto, turisté navštěvující zemi konzumují vysoké množství sušených vepřových produktů, což prospívá prasečímu průmyslu.

Za posledních 10 let bylo Španělsko hlavním tahounem růstu stavů prasat v EU.

 

Výzvy pro španělské chovatele prasat

Stejně jako v jiných zemích EU čelí produkce vepřového masa ve Španělsku řadě problémům. Španělsko dováží přibližně 60 % ingrediencí používaných při výrobě krmiv, přičemž sójový šrot a obiloviny jsou problematické. Nová přísnější legislativa zaměřená na zlepšení dobrých životních podmínek zvířat a udržitelnosti životního prostředí omezuje potenciální otevírání nových farem.

 

Opatření biologické bezpečnosti pro kontrolu AMP bude nutné zlepšit zejména u populace iberských prasat kvůli jejich vzájemnému působení s jinými druhy (divokými prasaty, jeleny a dalšími přežvýkavci). Španělsko je bez jakéhokoli ohniska AMP již více než 35 let, ale problém se může objevit neočekávaně.

 

Tabulka 2. Výhody a nevýhody pro prasečí průmysl v EU

Konkurenční výhody	Konkurenční nevýhody
Vedoucí postavení ve spotřebě vepřového masa.	Potíže s kontrolou šíření nemocí, zejména afrického moru prasat (AMP).
Společenská potřeba vyrábět potraviny doma z důvodu pohodlí a bezpečnosti (vyšší důvěra, další marketingové výhody a snížené riziko přerušení dodavatelského řetězce).	Zvýšený tlak spotřebitelů a zákonodárců na bezpečnost potravin, udržitelnost prostředí a dobré životní podmínky zvířat.
Dobrá image o kvalitě vepřového masa v EU (bezpečné, jednotné produkty, pohodlné a konzistentní dodávky).	Pokřivené trhy ovlivňující dostupnost krmných surovin a prodejní ceny vepřového masa.
Vynikající technologie a rychlá implementace know-how a nových postupů řízení.	Vysoká hustota lidské populace v oblastech typicky silných v chovu prasat, což vede ke konfliktům mezi lidmi a prasaty.
Optimální situace výroby krmiv obecně charakterizovaná přiměřenou velikostí a špičkovou technologií.	Zvýšené procento vegetariánských konzumentů, ochotných omezit příjem masa, zejména u mladé populace ve vyspělých zemí EU.
Dobře organizované trhy v každé z klíčových zemí s jasným posunem k integrovaným systémům.	Posloupnost farmářů je ohrožena kvůli omezenému zájmu nové generace o chov prasat.
Adekvátní zdravotní programy pro kontrolu šíření stávajících chorob (klasický mor prasat, PRRS, cirkovirus, ileitida, Streptococcus suis aj.).

 

 

Reorganizace chovu prasat

Analýzy dostupných informací od hlavních zemědělských institucí naznačují, že počty prasat a produkce masa v EU budou pokračovat ve svém současném poklesu. Výskyt nekontrolovaného AMP, pokřivení trhů s vepřovým masem, tlak legislativy a sociální nejistota venkovského obyvatelstva spolu s růstem vegetariánských skupin a omezeným zájmem mladé generace o práci s prasaty komplikují budoucí scénář odvětví chovu prasat. Navíc ve vysoce vyspělých zemích komplikuje situaci preference městského obyvatelstva nemít prasata ve svém okolí.

Analýzy naznačují, že počty prasat a produkce masa v EU budou i nadále klesat.

 

V důsledku toho bude chov prasat pravděpodobně potřebovat kritickou reorganizaci. To znamená přesouvání prasat z hustě obydlených oblastí s obtížemi při řešení a kontrole problémů s kontaminací do vylidněných oblastí, do prostoru s nižšími náklady na pracovní sílu a menším tlakem aktivistů proti živočišné výrobě. Výhodou bude dostupnost místních surovin a snadný přístup k přístavům. Kromě toho pravděpodobně dojde k dalšímu omezení malochovů, zlepšení velkochovů, zavádění nových technologií a zaměření na výrobky s přidanou hodnotou s lepšími maržemi než u tradičních jatečně upravených těl.

 

© 2025