Aspekty používání inseminace v chovu prasat
Náš chov, 60, 2000 (11): 31-32.
Dnes je již neodmyslitelnou součástí chovu prasat používání inseminace jakožto významné intenzifikační biotechniky. Z historického hlediska byly první pokusy s inseminací u zvířat prováděny především za účelem přenesení a popř. rozšíření žádoucích znaků v chované populaci zvířat. Teprve mnohem později byly objeveny a využívány i mnohé další výhody inseminace. V chovu prasat se inseminace začala používat zhruba ve 30. letech minulého století a od 60. let se inseminace rozšiřuje i v ČR.
Dnes je již neodmyslitelnou součástí chovu prasat používání inseminace jakožto významné intenzifikační biotechniky. Z historického hlediska byly první pokusy s inseminací u zvířat prováděny především za účelem přenesení a popř. rozšíření žádoucích znaků v chované populaci zvířat. Teprve mnohem později byly objeveny a využívány i mnohé další výhody inseminace. V chovu prasat se inseminace začala používat zhruba ve 30. letech minulého století a od 60. let se inseminace rozšiřuje i v ČR.
Výhody inseminace
V současné době je hlavní výhoda inseminace spatřována v tom, že umožňuje využívat kance nejvyšší plemenné hodnoty ve velkém rozsahu v chovu, čímž zvyšuje intenzitu selekce. Jinými slovy to znamená, že inseminace umožňuje snižování počtu plemeníků v chovu, a jak se uvádí v literatuře, je toto snížení možné z 8 % (je-li používána přirozená plemenitba) až na 0,08 % (v případě inseminace). Inseminace umožňuje i spolehlivější postup při odhadu plemenné hodnoty, pro jejíž spolehlivost musí být zabezpečena podmínka exprese genů plemeníků v různých prostředích. A to je bez inseminace nemyslitelné. A do třetice má inseminace v oblasti šlechtění prasat významné uplatnění při snižování časové prodlevy mezi nukleem a komerčními chovy, čímž výrazně zkracuje generační interval. Dále inseminace usnadňuje používání hybridizace, zmrazeného spermatu může být použito k importu geneticky cenného materiálu, či k tvorbě a testování nových linií a plemen na mezinárodní úrovni. V produkční sféře se pak projeví významná výhoda inseminace v možnosti používat tzv. systémy turnusového prasení a provádět účinnější kontrolu zdraví, což výrazně zvyšuje rentabilitu produkce vepřového masa.
Inseminace a přirozené páření
Při přechodu od přirozeného páření na inseminaci je zaváděno více procedurálních kroků do chovného programu a tím se chovatel stává více zainteresovaný na aktuálním šlechtitelském procesu a zároveň se prosazuje i lépe formulovaný šlechtitelský program, ale na druhé straně se tím, že chovatel přijímá odpovědnost za ovlivňování více proměnných ve šlechtitelském postupu, mohou rozrůstat chyby.
Podle literárních pramenů jsou sice počáteční náklady vyšší než při připouštění z ruky nebo v kotci, ale jakmile se provádí více než 4 páření za den, stává se inseminace výhodnější. Chovy kanců, které odebírají a zpracovávají sperma pravidelně anebo užívají inseminaci rutinně mají vyšší výdaje na vybavení laboratoří, než provozy, které užívají inseminaci nepravidelně, ale náklady se časem srovnají zvýšeným ziskem z efektu kance, který je tak maximalizován, dále laboratorními úsporami a snížením šance používat ejakuláty špatné kvality. Podstatným ale zůstává, že díky inseminaci si mohou chovatelé vybírat vrcholně kvalitní kance, u nichž se projeví dominance v obsahu libového masa na jatečném těle a v růstových parametrech (t.j. výšce hřbetního sádla, exteriéru bederní oblasti a počtu dnů do zpeněžení).
Výzkum v oblasti inseminace
V oblasti výzkumu byla a je řešena celá řada problémů souvisejících s inseminací. Tak například byla vypracována a zavedena optimální metoda odběru spermatu (tzv. manuální metoda), stanovila se kriteria pro kvalitu spermatu, získaly se poznatky o krátkodobé a dlouhodobé konzervaci spermatu, poznatky z oblasti techniky inseminace (např. testy různých implementorů v inseminačních dávkách), zkoumaly se nové metody hodnocení kvality spermatu (stanovení některých enzymů a hormonů, aminokyselin a různých prvků), získaly se poznatky o optimální frekvenci odběrů ejakulátu kanců a studovaly se změny kvality spermatu ve vztahu k ročnímu období a další různé faktory působící na produkci inseminačních dávek.
Specifika inseminace v ČR
Inseminace je v ČR využívána především v oblasti produkční. Dokládá to vysoký podíl kanců chovaných pro přirozenou plemenitbu a stejně tak i malý zájem šlechtitelů o informace pramenící z procesu inseminace (např. data z ISK jsou pouze evidována a archivována). Zdá se jakoby zřejmý fakt, že hlavním účelem chovu kanců na inseminačních stanicích je produkce dostatečného množství potentních spermií, byl nazírán dvojím úhlem pohledu, jenž pramení z kladení důrazu na jednu či druhou výhodu inseminace, kterými jsou: snadná reprodukce (pohled biologický, resp. zootechnický) a kontrolovatelný tok genů (pohled genetický). Tento dualismus v chápání problematiky inseminace způsobuje častá nedorozumění nejen ve veřejné ale bohužel i v odborné a výzkumné obci a má za následek jednostranné využívání inseminace, dost často jen jako reprodukční techniky a méně jako techniky šlechtitelské. V ekonomické praxi to sebou nese zbytečně vysoké náklady v celém chovu prasat.
V ČR také není vypracován ucelený systém kriterií, který by sjednocoval požadavky kladené na kance jak z hlediska provozu inseminace, tak i z hlediska procesu šlechtění prasat. Chovatelům tak chybí důležitá informace při hodnocení plodnosti kanců. Tento problém bývá často zlehčován představou, že proces inseminace je technicky dokonale propracovaný a produkce inseminačních dávek se tak nemůže stát limitujícím faktorem chovu prasat. Avšak je nutné si uvědomit a potvrzují to výsledky řady experimentů, že kanci se liší v plodnosti, a to hlavně díky genetickému založení a nejen působením vlivů prostředí, a jelikož tvoří jen nepatrnou část populace, je detekce rozdílů v plodnosti pro chovatele velmi důležitá, neboť dopad samce na reprodukční užitkovost stáda je vysoký.
Hodnocení kvality spermatu kanců
Při posuzování plodnosti kanců je zatím stále kladen hlavní důraz na informace ze standardních rozborů spermatu, které se tradičně snaží spolehlivě předpovědět potenciální plodnost kančích spermií různými in vitro kvalitativními a kvantitativními testy. Samy o sobě mají sice tyto testy omezenou platnost při určování schopnosti spermie oplodnit vajíčko, avšak mohou alespoň identifikovat ejakuláty zjevně špatné kvality. Jelikož kanci emitují velké množství spermií v ejakulátu (někdy až 200 miliard), může se v podmínkách přirozeného páření i s podřadnými ejakuláty dosáhnout přijatelné úrovně zabřezávání. Pokud jsou však ejakuláty zpracovány pro umělou inseminaci, je minimální počet všech spermií v dávce (cca 1,5 až 3,0 miliardy) dán snahou maximalizovat počet dávek z daného ejakulátu. A tento tlak v procesu zpracování ejakulátu odstraňuje výše uvedený kompenzační faktor kance (tj. nadhojnost spermií) a tím dovoluje plnou expresi špatné kvality subfertilního ejakulátu, který má za následek klesající míru plodnosti a snížení velikosti vrhu.
Vedle běžného posuzování barvy a pachu zahrnují standardní testy pro hodnocení kančího ejakulátu objem spermatu, koncentraci, pohyblivost, morfologickou stavbu a počet všech spermií a informace pocházející z takovéhoto hodnocení poskytují kritický pohled na některé vybrané vlastnosti, považované za podstatné pro potenci spermií, celkově jsou pak na jejich podkladě činěna rozhodnutí při kontrole kvality. Ostatní testy, které zkoumají buňku spermie z hlediska její funkční způsobilosti, mají v současné době omezenou využitelnost v komerční sféře, jelikož mimořádné náklady a čas požadovaný na jejich provedení jsou ekonomicky neúměrné. Test, který je prováděn v provozu inseminace musí být jednoduchý, rychlý a musí být použitelný k posouzení funkční integrity spermiových buněk, která souvisí s jejich potencí, a na druhé straně musí být vyjádřitelný standardními spermiogramovými parametry. Jestliže tyto požadavky nejsou dodrženy, je test nepochybně odkázán pouze pro výzkumnou obec.
Kontrola kvality spermatu pro inseminaci je prvním krokem při zlepšování plodnosti v chovu prasat. Ideální je, pokud se provádí rozbory u všech odebíraných a zpracovávaných ejakulátů. Chovatelé kanců, kteří neprovádí takové rutinní hodnocení, by měli hodnotit počáteční ejakuláty a pak provádět pravidelné alespoň měsíční prověrky. Některé literární prameny totiž uvádějí, že má-li kanec ejakulát nízké nebo mezní in vitro kvality a neukazuje zlepšení během 2-3 měsíců, je to závažný signál, že kvalita spermatu kance nebude nikdy odpovídat přijatelným standardům používaným při inseminaci.
