Africký mor prasat
Virus afrického moru prasat zamořil tři pobaltské země - Estonsko, Lotyšsko a Litvu, rozšířil se v Polsku a loni dorazil i do České republiky. Stal se tak v současné době bezesporu nejvážnější hrozbou pro chovatele prasat v Evropské unii.
Situační mapa výskytu viru afrického moru prasat v roce 2017 (červené značky = domácí prasata, modré značky = divoká prasata; zdroj Světová organizace pro zdraví zvířat OIE http://www.oie.int/)
Virus překročil hranice EU v roce 2014
Když Litva začala posilovat stráže na hranicích s Běloruskem v červenci 2013, nebylo to ze strachu před cizími vojáky a tanky, ale ze strachu z invaze afrického moru prasat (AMP), známé virové nemoci, která zabíjí prasata jak na farmách, tak i ve volné přírodě. Litevští pohraničníci stříkali dezinfekční prostředky z nákladních automobilů, biologové experimentovali s odpuzováním zvěře a oplocením a úředníci vytýčili pásmo dohledu v délce 20 kilometrů. Bylo to bezvýsledné. V lednu 2014 se na litevské straně hranice objevila dvě mrtvá prasata, která byla pozitivní pro AMP, což znamenalo první příchod této nemoci do Evropské unie po několika desetiletích. Od té doby se AMP stále rozšiřuje směrem na západ a Evropská unie je v pohotovosti. 
Po té, co se virus objevil v blízkosti Varšavy, spustil se alarm v nedalekých zemích produkujících prasata, jako je Německo a Dánsko, kde vývoz vepřového masa byl v loňském roce v hodnotě 4,8 miliardy dolarů, tj. 19% z dánského potravinového a zemědělského vývozu. Ekonomické ztráty mohou být obrovské, dokonce i jediný případ výskytu AMP u divokých prasat může vést k zákazu dovozu vepřového masa. Hrozba sice vede výzkumníky k enormnímu úsilí o vývoj vakcíny, avšak situaci komplikují divoká prasata.
Původ viru a příznaky nemoci
Předpokládá se, že virus pochází z viru klíštěte rodu Ornithodoros, který infikuje divoká prasata, u nichž probíhá onemocnění většinou bez subjektivních příznaků. Virus se pravděpodobně vyvinul okolo roku 1700 a je jediný známý virus s dvojvláknovým genomem DNA přenášený členovci.
Krvácení na uších je typickým příznakem AMP
Virus AMP je neškodný pro člověka, ale zabíjí až 90% prasat. Způsobuje vysokou horečku, vnitřní krvácení a plíce zaplněné tekutinou, ale během prvních několika dnů po infekci prasata většinou nevykazují žádné jiné zřetelné příznaky. Po té se objeví krvácení na uších a břichu, modro-fialové končetiny a záhy po infekci prasata uhynou. U mírnějších infekcí postižená prasata hubnou, projevují se u nich příznaky pneumonie, objevují se kožní vředy a otoky kloubů. Příznaky infekce AMP jsou velmi podobné klasickému moru prasat a tyto dvě nemoci se obvykle musí rozlišovat laboratorní diagnózou.
Játra a žlučník napadené virem AMP (foto Iwona Markowska-Daniel)
Vnitřnosti napadené virem AMP (foto Peter Evans)
Šíření viru a boj s nákazou
Odborníci dospěli k závěru, že klíšťata jsou důležitá pro udržení viru lokálně, ale nehrají v geografickém rozšíření aktivní roli. Virus se šíří přímým kontaktem mezi nemocnými a zdravými zvířaty a je schopen dlouhodobě přežívat ve vnějším prostředí, kde je přenášen z farmy na farmu na oděvech a botách lidí nebo na krmivu (např. seno) a může překonat i značné vzdálenosti, je-li přepravováno kontaminované vepřové maso. Zatím jedinou účinou ochranou proti nákaze je porážka všech prasat ve stádě s nakaženými zvířaty.Boj s virem komplikuje jeho výskyt ve volné přírodě. Výpotky, moč nebo nosní sekrety z chorých zvířat kontaminují půdu nebo rostliny a pak mohou být například psy nebo houbaři přenášeny z lesa. Lovci, kteří zabíjejí infikovaná zvířata, představují největší riziko, protože krev je vysoce infekční. Avšak přesný způsob šíření nemoci mezi divokými prasaty zůstává záhadou. Problém jsou nedostatečné informace o populaci divokých prasat. Zdá se, že v Evropě stavy divokých prasat vzkvétají, z velké části také proto, že je v zimě krmí lovecké svazy a prasata se rozšiřují na sever. Stávající populační modely jsou sice sofistikované, ale postrádají základní biologické údaje, jako je např. míra reprodukce divočáků v severní Evropě.
Současné ohnisko vzniklo v Gruzii
Poprvé byl zaznamenán výskyt AMP u domácích prasat v Keni v roce 1921. Zpočátku se virus AMP vyskytoval endemicky v subsaharské Africe a do Evropy dorazil v roce 1957 z Angoly do Portugalska. Následně vypukla epidemie choroby ve Španělsku, trvala 35 let a onemocnění zůstává endemické na italském ostrově Sardinie, kde mnoho prasat žije volně. Současné ohnisko vzniklo v Poti, v Gruzii, kde se v roce 2007 objevil virus, který se shodoval s virem v jihozápadní Africe, zjevně zavlečený potravinovým odpadem z lodí. Rychle se rozšířil po celém území Gruzie, vstoupil do Ruska a díky přepravě vojenských potravin překonal obrovské vzdálenosti a dosáhl Ukrajiny a Běloruska. Důsledky byly dramatické. V Estonsku bylo v roce 2015 poraženo 22 000 prasat, trh s vepřovým masem se zhroutil a více než třetina chovů prasat skončila. Účinná vakcína stále v nedohlednu
Nejbezpečnější způsob, jak se zbavit viru AMP u divokých prasat, by byla vakcína zabalená do návnady. V Německu v průběhu 90-tých let minulého století biologové aplikovali vakcínu proti klasickému moru prasat zabalenou do koulí z tuku a kukuřičné mouky s mandlovým aroma. K jejich distribuci byla použita i letadla. Po několika aplikacích se až 80% divokých prasat stalo imunní. Avšak bezpečná a účinná vakcína proti AMP dosud neexistuje. Pokusy o vytvoření vakcíny z inaktivovaných virových částí selhaly, probíhají pokusy s živými oslabenými viry, ale předpokládá se, že do jejich komerčního využití to bude trvat ještě deset let.Úřady EU jsou v pohotovosti
Mezitím je dohled a rychlá detekce výskytu viru nadále zásadní. V červnu 2017 byl zjištěn AMP u dvou divokých prasat v České republice, přibližně 400 kilometrů od nejbližší infikované populace v té době. Ihned byly zřízeny elektrické ploty a odpuzovače prasat v oblasti 50 km2 a vyškolení lovci eliminují prasata v této zóně. Skok do oblasti Varšavy v listopadu 2017 byl dalším velkým překvapením, v okolí města bylo potvrzeno nejméně 40 případů, což vyvolalo obavy velkých producentů prasat v západním Polsku. Veterinární úřady v Dánsku a Německu nyní připomínají zemědělcům a lovcům zásady biologické bezpečnosti. Nákladní vozy pro přepravu zvířat z postižených zemí jsou před vstupem do Dánska dezinfikovány. Německo a několik dalších ohrožených zemí testují každého divočáka, který je nalezen mrtvý a nabízejí odměnu za podporu jejich lovu. Avšak je to jen otázka času, kdy nějaké infikované zvíře unikne.
Zastavit zavlečení viru je náročný úkol. Evropská komise pro zdraví a bezpečnost potravin doporučuje ve volných zemích provádět preventivní kontroly dovozu zvířat a produktů a likvidaci odpadních potravin pocházejících z infikovaných zemí. V infikovaných oblastech je kontrola prováděna porážením všech prasat a ničením těl a podestýlky, čištěním a dezinfekcí, určením infikované zóny a kontrolou pohybu prasat, stejně jako epidemiologickým šetřením (sledováním zdrojů a možného šíření infekce).
Africký mor prasat je přenosná choroba, která má potenciál velmi vážného a rychlého šíření, bez ohledu na státní hranice, má vážné socioekonomické důsledky nebo důsledky pro veřejné zdraví a má velký význam v mezinárodním obchodu se zvířaty a živočišnými produkty.
