Fakta o prasatech
Věřte nebo nevěřte. Prasata jsou iteligentní a společenská, milují dobré jídlo, po němž mají příjemné sny, o kterých si ráda povídají. Zdá se vám to povědomé? Nedivte se, prasata jsou nám velmi podobná, konec konců žijí s námi od pradávna.
Není prase jako prase
Prasata jsou nejpočetnější skupinou velkých savců žijících na Zemi, je jich více než miliarda a jsou jedním z mála druhů zvířat, jimž zcela vyhovují všechny změny, které přináší současný klimatický vývoj světa.
Prasata jsou různého vzrůstu, divoká prasata mají hmotnost od 10 kg (indické prase zakrslé) do 270 kg (africké prase pralesní), domácí prasata od 5 do 450 kg. Nejtěžší prase na světě byl Big Bill v Tennessee, který dosáhl hmotnosti 1 157 kg v roce 1933. Jednalo se o kance plemene poland-china, což je nejstarší americké plemeno prasat, které dosahuje nejvyšší produkci vepřového masa v kilogramech na prasnici a rok.
Výška prasat je také velmi variabilní, zatímco nejmenší prasata dosahují v kohoutku ztěží 25 cm, největší prasata mohou mít 140 cm a více. Podle údajů FAO byla rozmanitost prasat podkladem pro vyšlechtění 1 301 plemen a linií, z nichž 107 zaniklo, 161 je ohrožených a celosvětového významu dosáhlo pouze 5 plemen - large white, landrace, duroc, hapshire a piétrain.
Upovídaná prasata
Novorozená selata dokáží rozpoznat hlasy svých matek již ve věku 2 týdnů. Prasnice jsou starostlivé matky a jsou v neustálém hlasovém kontaktu se svými selaty, kterým při kojení stále něco povídají.
Všechna prasata jsou vůbec upovídaná stvoření, komunikují neustále navzájem a bylo u nich rozeznáno více než 20 různých vokalizací, kterými si pravděpodobně sdělují různé informace, jako např. „mám hlad“ nebo „povídá se, že“ ap.
A když prasatům dojdou slova nebo se hodně naštvou, umí kvílet. A to hodně hlasitě, prasečí kvílení může dosáhnout hlasitost až 115 decibelů, což je o 3 decibely více než dosahují nadzvuková letadla.
Dobré prase všechno spase
Toto známé rčení je nepopíratelný fakt. Prasata sežerou cokoliv, včetně lidských kostí. V roce 2012 postihl srdeční záchvat jednoho farmáře v Oregonu a spadl do ohrady s prasaty. Příbuzní, kteří jej po té hledali, našli jen jeho zubní protézy, vše ostatní prasata sežrala.
Avšak klasickými krmivy pro prasata jsou ječný šrot, pařené brambory a odstředěné mléko. Ve velkovýrobě se používá ke krmení jednotlivých kategorií prasat kompletních krmných směsí, které obsahují obiloviny (80%), bílkovinná krmiva rostlinného původu (15%), minerální a vitamínové doplňky (5%). Při výživě prasat je nutné respektovat, že jejich enzymatický typ trávení neumožňuje zkrmování krmiv s vysokým zastoupením vlákniny, proto je jejich výživa založena na vysoce stravitelných krmivech s vysokou biologickou hodnotou, zejména s optimálním zastoupením aminokyselin.
Prasata jsou zdatní atleti
Myslíte si, že prasata jsou pomalá a nemotorná? Jak se ukázalo, vůbec ne! Prasata jsou zdatní atleti, vynikají v běžeckých disciplínách, dospělá prasata mohou běžet rychlostí 20 až 40 km za hodinu. Dokážete to rychleji? A navíc jsou přeborníky v běhu přes překážky, přeskočí překážku ve výšce 1 m nad zemí a ve vytrvalostním plavání, nedělá jim problém překonat vodní toky nebo jezera na vzdálenost až 15 km.
Prasata mají své vlastní olympijské hry, pro které jsou speciálně vybírána a cvičena. Soutěž je organizována mezinárodní sportovní prasečí federací, která má více než 100 členů. Disciplíny zahrnují dostihy, buď rovinné nebo překážkové, plavání a pigball, hru podobnou fotbalu. Slavné prasečí olympijské hry se konaly například v Číně, Rusku a v USA.
Chvíle před startem. Dostihy prasat v Sydney, Austrálie (foto Mark Kolbe)
Prasečí dostihy jsou populární na mnoha chovatelských předhlídkách a svojí dramatičností si nezadají s koňskými dostihy a možná v budoucnu dostáhnou stejné ne-li větší popularity. Olympijší šampióni mají speciální výsadu, nejsou snědeni, ale jsou chováni pro další generaci olympioniků.
Ideální laboratorní zvíře je prase
Po celá staletí bylo prase považováno za vhodný zvířecí model v lékařském výzkumu vzhledem k mnoha podobnostem s lidskou anatomií. Již starověký anatom Galén z Pergamu pitval prasata a jiné druhy zvířat s cílem porozumět lidské anatomii.
Existuje mnoho podobností, které určují prasata jako neuvěřitelně cenný model pro studium jak lidských tak zvířecích chorob. Jejich genetický make-up je velmi blízký lidskému. Z tohoto důvodu jsou prasečí kmenové buňky používány vědci k výzkumu léků na lidské a zvířecí choroby.
Prasata jsou v současné době považována za nejlepší nehumánní kandidáty na dárcovství orgánů pro lidi neboli xenotransplantaci. Jsou snadno k dispozici, jejich orgány jsou co do velikosti anatomicky srovnatelné, riziko přenosu mezidruhového onemocnění je sníženo v důsledku jejich velké fylogenetické vzdálenosti od člověka a nová infekční agens jsou méně pravděpodobná, jelikož prasata byla během domestikace v těsném kontaktu s lidmi po mnoho generací.
Prasata jsou mystická stvoření
V mnoha kulturách byla prasata považována za posvátná zvířata a často byla obětována bohům. Objevují se v tradičním a moderním umění a náboženstvích mnoha společností, jsou často zmiňována v lidovém umění, idiomech, metaforách a příslovích.
Ve starověkém Egyptě byla prasata spojována se Setem, bohem pouště, temnoty a chaosu. Podle Herodota chovatelé prasat žili v uzavřených sektách nebo kastách a Egypťané obětovali prasata svým bohům výhradně za úplňku. Keltové uctívali boha Moccus, což byl bůh-kanec, ochránce lovců divočáků a bojovníků. Při obětních obřadech keltové vařili vepřové maso ve speciální kotlících. Ve starověkém Řecku byly prasnice obětovány bohyni Demeter, bohyni sklizně a zemědělství. Staří Římané praktikovali oběť, při které byli kanec, beran a býk obětováni společně. V buddhismu je božstvo Marici, spojené se světlem a sluncem, často zobrazováno jako krásná žena na otevřeném lotosu, který nese sedm prasnic nebo na ohnivém vozu taženém sedmi divokými prasnicemi. V hinduismu bůh Vishnu na sebe vzal podobu čtyřramenného humanoida s hlavou kance jménem Varaha, aby zachránil Zemi před démonem, který ji přitáhl na dno moře. V čínském zvěrokruhu je prase jedním z 12 zvířat a je spojeno s plodností a mužností, sošky prasat bývají viditelně vystaveny v ložnicích čínských párů, kteří chtějí mít děti.
V islámu a judaismu jsou prasata zatracována, jídlo z vepřového masa je hříšné a je zakázáno pojídání vepřového v jakékoli podobě. V katolicismu a východním pravoslaví není konzumace vepřového problém, právě naopak a prasata jsou spojována se svatým Antonínem Velikým, který je známý jako patron všech prasečích stád.
Bohyně Marici nesená 7 prasnicemi
Vepřový SPAM nám chutná
SPAM není jen označení pro nevyžádanou elektronickou zprávu, ale je to především obchodní značka konzervovaného vepřového masa a šunky od firmy Hormel Foods Corporation. Vepřová konzerva byla poprvé představena v roce 1937 a stala se populární po celém světě. V současnosti se SPAM prodává ve více než 100 zemích světa, s výjimkou Středního východu a severní Afriky. Označení spam pro emaily se vžilo po té, co si trvůrci seriálu Monty Python vypůjčili tento název v jedné epizodě.
Vepřová konzerva SPAM
Vepřové maso, zejména jeho produkty jako jsou klobásy, uzeniny, šunka, slanina či bacon, je nejoblíbenějším masem na světě. Podílí se 40 % na celkové spotřebě masa a přesto, že miliony lidí z náboženských důvodů toto maso zcela odmítají, lidstvo sní 108 miliónů tun vepřového masa ročně. Více než polovinu vepřového masa spotřebují Číňané (54 mil. tun), pak následuje EU (20 mil. tun), USA (9 mil. tun) a Rusko (3 mil. tun).
Z přepočtu spotřeby na jednoho obyvatele vyplývá že největšími jedlíky vepřového masa jsou Rakušané, Dánové a Španělé, kteří průměrně snědí 70 kg ročně, průměrný Čech sní za rok asi 40 kg. Vepřové maso je tradiční surovinou v kuchyni Korejců, Filipínců a Vietnamců, je oblíbené i u obyvatel Severní a Jižní Ameriky a nepohrdnou jím ani Afričané.
Tetování prasatům sluší
Designér Wim Delvoye začal tetovat živá prasata v USA v roce 1997, než ho tamní zákony o právech zvířat přinutily pokračovat v jeho podivném koníčku v Číně. Umělec trvá na tom, že jeho prasata netrpí, jsou dobře krmena a ošetřována, tetování probíhá pod celkovou nebo lokální anestezií. Kůže těchto prasat se po jejich smrti prodává jako samostatné umělecké dílo, nebo slouží například pro výrobu kabelek a různých módních doplňků.
Tetované prase od Wima Delvoye
O čem prasata sní?
Prasata jsou společenská zvířata. Při odpočinku přiléhají navzájem těsně vedle sebe a upřednostňují polohu hlavami k sobě. Studie ukázaly, že prasata stejně jako lidé sní. A o čem sní prasata? Povídá se, že o Bahamách, ráji prasat, kde prasata žijí volně na ostrovech, koupou se v okolních mělkých průzračných vodách a nechávají se krmit místními obyvateli a zejména turisty, kteří jim přiváží pochoutky z celého světa.
