Africký mor - prevence
Jak zastavit šíření afrického moru prasat?
Nekrmte prasata kuchyňským odpadem. Toto je nezákonné ve Velké Británii, v zemích EU a v některých státech USA. V ostatních amerických státech, kde je povolené krmení kuchyňských odpadů, je zakázán vývoz prasat a vepřových produktů.
Africký mor prasat je nakažlivé onemocnění, které má potenciál velmi rychlého šíření bez ohledu na státní hranice. I když choroba nemá žádné důsledky na lidské zdraví, má devastující ekonomický dopad na hospodářství, jelikož často vede ke 100 % úmrtnosti všech kategorií prasat. Zranitelnost globálního trhu s vepřovým masem vůči vnějším faktorům, jako jsou ohniska chorob zvířat, se v poslední době dostala do ostré diskuze. Vzhledem k častému výskytu případů afrického moru prasat v Evropě je důležité dodržovat vysoké standardy biologické bezpečnosti, znát příznaky onemocnění a stejně kriticky vědět, jak zastavit jeho šíření.
Virus afrického moru prasat
Historie onemocnění
Africký mor prasat (AMP), onemocnění virového původu, byl poprvé popsán v roce 1921 a od té doby byl identifikován v 28 zemích subsaharské Afriky. Mezi lety 1957 až 1995 se objevily případy AMP v zemích po celém světě (konkrétně v Brazílii, na Haiti, v Dominikánské republice, Belgii, Nizozemsku, Španělsku, Portugalsku, na Maltě, ve Francii a Itálii). Většině zemím se podařilo dostat pod kontrolu a nakonec eliminovat virus AMP z populace divokých a domácích prasat, s výjimkou italského ostrova Sardinie, kde se virus stal endemický. V roce 2007 se v Gruzii objevily nové případy AMP a následně po té v Ázerbájdžánu, Arménii a nakonec v Rusku. V roce 2012 byla zasažena Ukrajina, odtud se nákaza rychle rozšířila do Běloruska (2013) a v roce 2014 pokračovala v expanzi do Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska. Případy AMP byly zjištěny v Moldavsku v roce 2016 a v roce 2017 došlo k dramatickému nárůstu diagnostikovaných případů v rámci střední a východní Evropy. Virus afrického moru prasat byl v České republice identifikován loni (v roce 2017) poté, co veterináři začali odběr vzorků z těl ulovených divokých prasat.
Mapa výskytu AMP. Země, ve kterých je v současnosti přítomna nákaza AMP v populaci divokých nebo domácích prasat. Od prvního výskytu v Gruzii v roce 2007 virus urazil cestu přes východní a střední Evropu až dorazil v roce 2017 do České republiky (zdroj dat Arias et al., 2017).
Původce a kontaminace
Původcem onemocnění jsou viry rodu Asfarviridae, které mají dvouvláknovou DNA a prasata jsou jejich jediným přirozeným hostitelem. Což znamená, že virus neškodí lidem ani zvířatům jiných druhů, avšak neznamená to, že lidé a zvířata nemohou být přenašeči.
Onemocnění se šíří přímo přes kontakt prasat s prasaty nebo nepřímo prostřednictvím zařízení, nákladních automobilů nebo lidí, kteří pracují s prasaty. Klíšťata nebo jiný hmyz mohou také šířit AMP. Ke kontaminaci obvykle dochází přímým kontaktem s tkáněmi a tělními tekutinami z nakažených prasat nebo přenašečů, včetně výtoků z nosu, úst, moči, stolice nebo infikovaného spermatu. AMP se také rozšiřuje prostřednictvím přepravy a konzumací kontaminovaných produktů z vepřového masa, zejména pokud nejsou dodrženy normy biologické bezpečnosti a prasata jsou krmena odpadními potravinami. Předpokládá se, že současný vysoce patogenní kmen AMP byl zavlečen do polulace domácích a následně divokých prasat v přístavu Poti v Gruzii, kde byly krmeny místním prasatům odpadní potraviny z lodě pocházející z Jižní Afriky.
I když virus u některých prasat nevykazuje žádné příznaky onemocnění, zůstává vysoce nákažlivý pro všechny druhy prasat a může přežít velmi dlouhou dobu po porážce, dokonce i ve zmrzlých jatčených tělech. Důležité je také poznamenat, že konzervační procesy, jako je solení, sušení nebo uzení vepřového masa, nezničí virus.
Boj s virem komplikuje jeho výskyt ve volné přírodě. Výpotky, moč nebo nosní sekrety z chorých zvířat kontaminují půdu nebo rostliny a ty pak mohou být například psy nebo houbaři přenášeny z lesa. Lovci, kteří loví infikovaná zvířata, představují největší riziko, protože krev je vysoce infekční. Přesný způsob šíření nemoci mezi divokými prasaty zůstává zatím záhadou. Problémem jsou nedostatečné informace o populaci divokých prasat, která v Evropě narůstá, z velké části také proto, že prasata v zimě krmí lovecké svazy a klimatické změny umožňují rozšiřování prasat na sever. Stávající populační modely jsou sice sofistikované, ale postrádají základní biologické údaje, jako je např. míra reprodukce divočáků v severní Evropě.
Prase divoké
Obecné příznaky onemocnění
Je nezbytné okamžitě určit nemoc, která infikuje stádo. Africký a klasický mor prasat jsou způsobeny velmi podobnými viry, které lze odlišit pouze laboratorním vyšetřením. Proto je nejlepším způsobem, jak zajistit správnou karanténu a následné postupy pro záchranu zbytku stáda, oznámit veterináři výskyt příznaků, které jsou následují:
• vysoká horečka 40-42°C
• nechutenství
• deprese
• zvracení nebo průjem
• bílá později modro-fialová kůže na končetinách, nose, uších a ocasu
• diskrétní krvácení v kůži, zejména na uších, bocích a břichu
• prasata se shlukují a obvykle se třesou
• abnormální dýchání
• těžký výtok z očí a nosu
• lethargické chování, odmítnutí stát nebo se pohybovat
• velmi nestabilní postoj
• během několika dní nastává stav kómatu a smrt
• březí prasnice často potratí nebo se rodí mrtvá zdeformovaná selata
• březí prasnice často potratí nebo se rodí mrtvá zdeformovaná selata
Šíření afrického moru prasat lze zastavit jen prevencí
Mortalita u infikovaných skupin prasat je vysoká a neexistuje preventivní očkování nebo léčba infekce. Evropské, jihoamerické a karibské země, které byly v minulosti nákazou postiženy, přijaly politiku porážky nakažených stád a to i v případech výskytu mírných kmenů viru, které způsobují mírnější onemocnění u domácích prasat, aby se zabránilo patogenezi.
Zabránit zavlečení infekce lze dodržováním následných preventivních postupů:
Nekrmte prasata kuchyňským odpadem. Toto je nezákonné ve Velké Británii, v zemích EU a v některých státech USA. V ostatních amerických státech, kde je povolené krmení kuchyňských odpadů, je zakázán vývoz prasat a vepřových produktů.
Zlikvidujte správně potravinový odpad. Nenechávejte tento odpad přístupný pro volně žijící prasata.
Dodržujte přísná pravidla biologické bezpečnosti. Nepoužívejte vepřové maso na farmě, veškeré potraviny a spotřebu jídla provádějte v jídelně. Všichni zaměstnanci na farmě by měli před a po kontaktu s prasaty dodržovat přísný program sanitace rukou a zařízení.
Poskytněte pracovníkům a návštěvníkům prostředky k důkladné dezinfekci rukou a vybavení.
Zajistěte, aby divoká prasata a materiály potenciálně kontaminované těmito divokými druhy nepřicházely do styku s domácími prasaty.
Kontrolujte infikované oblasti před dovozem zboží, které by mohlo být kontaminováno.
Dodržujte pravidla a předpisy týkající se likvidace potravinového odpadu v přístavech a na letištích.
Informujte lidi o rizicích přinášení výrobků z vepřového masa z infikovaných oblastí.
Příkladem úspěšné prevence je Dánsko, kde AMP nebyl nikdy zaznamenán. Dánsko má řadu přísných opatření biologické bezpečnosti, které zabraňují vstupu AMP nebo jiných chorob zvířat do země, jako například důkladné čištění a dezinfekci nákladních vozidel vstupujících do Dánska. Dánské středisko pro výzkum prasat nedávno znovu vydalo podrobné pokyny zemědělcům ohledně biologické bezpečnosti na jejich prasečích farmách, včetně doporučení ohledně výstavby sběrných zařízení pro prasata a zvláštních hygienických opatření, která by zabránila zavlečení infekčních chorob do farmy.
Zastavit šíření viru AMP je náročný úkol. Evropská komise pro zdraví a bezpečnost potravin doporučuje ve volných zemích provádět preventivní kontroly dovozu zvířat a produktů a likvidaci odpadních potravin pocházejících z infikovaných zemí. V infikovaných oblastech je prováděna porážka všech prasat, likvidace jejich těl a podestýlky, čištění, dezinfekce a kontrola pohybu prasat, stejně jako epidemiologické sledování zdrojů a možného šíření infekce.
