Kastrace kanců
Kastrace kanců v Evropě
Evropská deklarace o alternativách k chirurgické kastraci prasat uvádí, že od roku 2012 by měla být chirurgická kastrace kanců prováděna pouze s prodlouženou analgezií anebo celkovou anestezií a od roku 2018 měla být chirurgická kastrace zcela zrušena.
Federace veterinárních lékařů v Evropě společně s Evropskou komisí provedla průzkum, aby zjistila situaci v různých evropských zemích. Studie ukázala, že názory na praktičnost alternativ k chirurgické kastraci jsou značně rozdílné. Přestože některé země rutinně používají analgezii nebo anestezii, jen málo evropských zemí usiluje o ukončení chirurgické kastrace kanců.
Proč kastrovat
Existují dva hlavní důvody, proč se kanci kastrují. Prvním je snížení jejich agresivity a bezpečnější manipulace s nimi. Druhým, možná nejdůležitějším důvodem je, že maso z pohlavně zralých kanců má pro soudobé spotřebitele nepříjemné aroma a chuť. Předpokládá se, že příčinou tohoto nežádoucího kančího efektu jsou pravděpodobně dvě sloučeniny: androstenon a skatol.
Androstenon je steroid produkovaný varlaty a koncentrovaný ve slinných žlázách, kde se přeměňuje na feromon, který se podílí na vyvolání sexuálních reflexů u prasniček a prasnic během procesu páření. Androstenon se také ukládá v tukové tkáni a může být uvolňován v reakci na teplo během vaření, čímž přispívá ke vzniku zápachu.
Avšak je nutné podotknout, že androstenon nezpůsobuje stoprocentně všechny odchylky, které lze pozorovat při výskytu kančího pachu. I když se vyskytují jeho nízké hladiny, může být úroveň kančího zápachu vysoká. Navíc vnímání kančího pachu jako závady je subjektivní. Výzkumy prokázaly, že androstenon vnímá až 90 % žen, ale pouze 50 % mužů, proto je problém stanovit exaktní metodu hodnocení tzv. kančí vady masa.
Skatol vzniká činností bakterií v trávicím traktu. Absorbuje se přes střevní stěnu do krevního oběhu, metabolizuje se v játrech a prostupuje do tukové tkáně, kde se může spolupodílet na kančím zápachu.
Proč nekastrovat
Zvýšený zájmem veřejnosti o welfare hospodářských zvířat způsobil negativní vnímání kastrace kanečků, zejména chirurgické bez dalšího ošetření. Na tento tlak veřejnosti reagovala Federace veterinářů Evropy již v roce 2001 a ve svém prohlášení konstatovala, že chirurgická kastrace kanečků bez analgezie anebo anestezie by neměla být prováděna, měla by být zavedena imunokastrace a v dlouhodobém horizontu by kastrace jako taková neměla být prováděna vůbec.
Jak kastrovat
Z hlediska welfare zvířat nejsou všechny způsoby kastrace prasat stejné. Chirurgická kastrace a podávání léků tlumících bolest je považována za metodu nejméně vhodnou. Imunokastrace může být pro zvířata nejméně bolestivá a výkrm kanců může vést k tomu, že prasata trpí agresivním chováním. Dalšími alternativními metodami může být genetická selekce zvířat bez kančího zápachu, zavedení komerčně dostupného sexování spermatu a zavedení způsobu chovu prasat, který redukuje tvorbu kančích feromonů (např. oddělení chovu kanečků od prasniček).
Chirurgická kastrace
Chirurgická kastrace je v souladu s legislativou EU prováděna u selat do věku 7 dnů. Sele je fixováno pomocníkem, řez je veden skalpelem a varlata jsou oddělena za pomoci emaskulátoru. Po zákroku je provedeno místní antiseptické ošetření. Nástroje jsou v průběhu kastrační procedury uloženy v dezinfekčním roztoku. Chirurgickou kastraci a místní a celkové injekční znecitlivění jsou v ČR oprávnění provádět pouze veterinární lékaři a veterinární technici, či osoby odborně způsobilé.
Kastrace s analgezií a anestezií
Bolest při chirurgické kastraci lze lokálně zmírnit injekcí anestetik subkutánně do varlat nebo do šourku a navíc může být protizánětlivé léčivo injikováno intramuskulárně.
Počet povolených analgetik a anestetik pro kastraci prasat je v každé zemi jiný. Nejvíce používanou látkou pro lokální anestezii v Evropě je prokain, velmi častá analgetika jsou také nesteroidní protizánětlivé léky meloxikam, ketoprofen a flunixin, i když jejich účinnost při zmírnění bolesti při kastraci kanců je sporná. Používání samotné analgezie, často jen v době operace, je nedostatečné pro zabránění stresu a bolesti.
Celková anestezie, která může být vyvolána injekčně nebo použitím inhalačních prostředků, má své výhody, ale také nedostatky. Je obtížné praktikovat ji v prostředí farmy a použití CO2 je velmi kontroverzní. Prasata vykastrovaná pod anestezii CO2 vykazují trauma a bolest zhruba týden po zákroku. Přestože CO2 je běžně používán k omráčení prasat před porážkou, způsobuje u nich silnou averzi (podráždění a dušení) před ztrátou vědomí.
Souhrnně lze konstatovat, že současně používané metody analgezie a anestezie nejsou praktické a účinné, zvyšují náklady a pracovní zátěž. Problémem je také nejednotná legislativa ohledně oprávnění provádět kastraci s anestezií. Potenciální komplikace spojené s chirurgickou kastrací zahrnují krvácení, otoky, infekci, špatné hojení ran a další rizika spojená s používáním anestezie. Proto je Federace veterinárních lékařů Evropy toho názoru, že kastraci prasat by měl vždy provádět veterinární lékař pod celkovou nebo lokální anestezií.
Imunokastrace
Principem imunokastrace je inhibovat vývoj varlat neutralizací hormonu uvolňujícího gonadotropin (GnRH). Neutralizace tohoto hormonu imunologickými prostředky blokuje vývoj a funkci varlat a tím zabraňuje problémům s pachem masa. Imunizace těsně před pubertou se ukázala jako úspěšná metoda inhibice sexuálního vývoje kanců.
Jedním aspektem, který je třeba vzít v úvahu pro účinnost vakcín proti GnRH, je počet injekcí potřebných pro účinnou imunizaci. Obvykle se v plánu očkování zahrnují dvě očkování v intervalu 4 až 6 týdnů, přičemž poslední je provedeno nejpozději 4 až 5 týdnů před porážkou, aby se mohla odstranit jakákoli cizorodá látka v těle.
Imunokastrace sice eliminuje akutní bolest u kastrovaných zvířat, avšak obavy týkající se welfare přetrvávají, jelikož imunokastrovaná prasata se chovají jako normální kanci až do druhého očkování. Hlavní omezení imunokastrace je spojeno s tržními problémy, jelikož většina evropských obchodníků nepřijímá vepřové maso z imunokastrovaných kanců kvůli obavám veřejného mínění a s lidskou chybou (dávkování mimo doporučené časové období nebo vynechání dávky).
Bez kastrace
Výkrm nekastrovaných kanců je další hlavní alternativou k chirurgické kastraci. Z pohledu welfare má výkrm kanců výhody, ale také nevýhody. Většina zemí neprovádí výkrm kanců kvůli výskytu kančího pachu. Dosud neexistuje žádná mezinárodně uznávaná a potvrzená metoda pro měření kančího pachu u jatečně upravených těl, která splňuje požadavek jatečního průmyslu.
Země, které vykrmují kance (Irsko, Velká Británie, Španělsko a Portugalsko), je poráží v nízkých hmotnostech a před dosažením pohlavní dospělosti a také mají zavedený trh pro speciální masné produkty, pro které se používá maso z pohlavně dospělých kanců. Rozšíření výkrmu kanců i do ostatních zemí Evropy by vyžadovalo změnu výrobních systémů a nemalé náklady s tím spojené. Navíc přínosy této alternativy závisí na procentu kanců s nežádoucím pachem jejich masa.
Situace v Evropě
Tabulka ukazuje podíl kanců vykastrovaných různými metodami ve 24 evropských zemích. V 18 zemích bylo více než 80 % kanců kastrováno chirurgicky. V Irsku, Velké Británii, Portugalsku, Španělsku a Nizozemsku bylo kastrováno méně než 20 % kanců.
Norsko, Švýcarsko, Nizozemsko a Švédsko uváděly 99, 97, 30 a 24 % chirurgicky kastrovaných kanců s anestezií a analgezí. V ostatních zemích to bylo méně než 6 %.
Sedm zemí chirurgicky kastrovalo více než 70 % kanců pouze s analgezií, ve Francii a v České republice to bylo 50 a 31 %. Ostatní země uváděly podávání analgezie u 10 % nebo méně vykastrovaných kanců.
Způsoby kastrace kanečků v Evropě
(seřazeno podle zemí bez kastrace, K – kastrace, IK – imuno kastrace, ChK – chirurgická kastrace, AA – s použitím analgezie a anestezie, A – jen analgezie)
Země | bez K | IK | ChK | s AA | jen s A | bez A |
% | % z ChK | |||||
Irsko | 100 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Velká Británie | 98 | <1% | 2 | 4,5 | 4,5 | 91 |
Portugalsko | 85 | 2,5 | 12,5 | 0 | 0 | 100 |
Španělsko | 80 | 5 | 15 | 1 | 7 | 92 |
Nizozemsko | 80 | 0 | 20 | 30 | 0 | 70 |
Francie | 20 | 0 | 80 | 0 | 50 | 50 |
Německo | 20 | <1% | 80 | <1% | 99 | 0 |
Belgie | 15 | 18 | 67 | 3 | 6 | 91 |
ČR | 5 | 5 | 90 | 6 | 31 | 63 |
Švýcarsko | 5 | 2,5 | 92,5 | 97 | 0 | 3 |
Rakousko | 5 | 0 | 95 | 1 | 72 | 27 |
Dánsko | 5 | 0 | 95 | 0 | 95 | 5 |
Island | 5 | 0 | 95 | 0 | 95 | 5 |
Finsko | 4 | 0 | 96 | 0,5 | 99 | 0,5 |
Itálie | 2 | 5 | 93 | 0,5 | 2,5 | 97 |
Maďarsko | 1 | 0 | 99 | 0 | 0 | 100 |
Lucembursko | 1 | 0 | 99 | 0 | 99 | 1 |
Norsko | 1 | <1% | 99 | 99 | 0 | 1 |
Slovinsko | 1 | 0 | 99 | 1 | 9 | 90 |
Slovensko | 0 | 10 | 90 | 0 | 12 | 88 |
Švédsko | 0 | 6 | 94 | 24 | 76 | 0 |
Rumunsko | 0 | 5 | 95 | 2 | 4 | 94 |
Estonsko | 0 | 0 | 100 | 0 | 10 | 90 |
Lotyšsko | 0 | 0 | 100 | 0 | 0 | 100 |
Při přepočtu na celkovou velikost populace prasat lze konstatovat, že 61 % kanců bylo v Evropě kastrováno chirurgicky, ve 3 % případů byla používána imunokastrace a 36 % kanců se nekastrovalo (viz graf).
Podíl nekastrovaných kanců a způsobů kastrace v Evropě
Je nutné podotknout, že v mnoha zemích nejsou k dispozici spolehlivé statistické údaje o množství kastrovaných kanců a o způsobech jejich kastrace. Několik zemí se dohodlo na termínech zákazu chirurgické kastrace bez analgezie anebo anestezie, avšak žádná země nestanovila lhůtu pro úplné vyřazení chirurgické kastrace.
V čem je problém
Hlavními překážkami při dosahování cílů evropské deklarace jsou:
· ekonomické důsledky,
· mimořádné pracovní zatížení při používání analgezie/anestezie,
· nedostatek praktických a účinných metod analgezie/anestezie,
· špatná přijatelnost masa z nekastrovaných kanců u spotřebitelů,
· riziko výskytu kančího pachu v mase,
· agresivita při výkrmu kanců.
