Tepelný stres prasat
Horka a sucha sužují farmy prasat
Vzhledem k tomu, že teploty v celé Evropě překonávají rekordy, jsou dopady vlny horka na zemědělce a jejich hospodářská zvířata zřetelné. Extrémní teploty a nedostatek vody sužují nejen farmy prasat, ale sucho vede k omezenému používání vody ve všech zemědělských podnicích. Nedostatek vody může být katastrofální, jelikož kontinuální přístup k čisté vodě je pro zdraví prasat nezbytný.
Většina zvířat může přenášet vnitřní teplo na vnější část těla pocením a dýcháním, což jsou dva nejdůležitější nástroje pro regulaci tělesné teploty. Prasata se však nepotí a mají relativně malé plíce. Kvůli těmto fyziologickým omezením a jejich relativně silnému podkožnímu tuku jsou prasata náchylná k tepelnému stresu. Proto je odpovědné používání vody a přiměřené ochlazování prasat nezbytné pro udržení jejich produktivity a dobrých životních podmínek v horkých letních dnech.
Tepelný stres
Tepelné napětí nastává, když teplota prostředí stoupá nad bod, kdy zvíře produkuje více tepla z trávení anebo přijímá více tepla z jeho okolí, než uvolňuje do okolního prostředí. První reakcí na tuto situaci je zvýšený průtok krve v kožních cévách, což zvyšuje intenzitu přenosu tepla do prostředí a zároveň zrychlené dýchání zvyšuje výdej vodní páry. Pokud se vnitřní teplota zvířete i nadále zvyšuje, dosáhne bodu, kdy zvíře už nemůže zvyšovat výdej vlhkosti zvýšenou respirací a pocením. Jedná se o bod tepelného stresu. Schopnost zvířete odstranit více tepla, než je produkce anebo příjem, je maximální a přesto neúčinná. Tělesná teplota začíná stoupat a zintenzivní biochemické reakce, které nadále zvyšují tvorbu tepla a proces vede k úhynu zvířete.
Prasata získávají a vydávají teplo do okolního prostředí čtyřmi způsoby: vodivostí, tepelným zářením, konvekcí a odpařováním, aby si udržela svou ideální tělesnou teplotu 39°C. Horké počasí s vysokou relativní vlhkostí jim škodí, protože odpařování, hlavní mechanismus přenosu tepla pro ochlazení těla, je tímto typem počasí sníženo. Názorně je vztah mezi okolní teplotou, relativní vlhkostí a úrovní tepelného stresu u prasnic zobrazen v tabulce 1.
Tabulka 1. Úroveň tepelného stresu u prasnic v závislosti na okolní teplotě (T) a vlhkosti.
T | Relativní vlhkost vzduchu | ||||||||||||
°C | 40% | 45% | 50% | 55% | 60% | 65% | 70% | 75% | 80% | 85% | 90% | 95% | 100% |
35 | |||||||||||||
34 | |||||||||||||
33 | |||||||||||||
32 | Nouzová situace | ||||||||||||
31 | |||||||||||||
30 | |||||||||||||
29 | |||||||||||||
28 | |||||||||||||
27 | Nebezpečí | ||||||||||||
26 | |||||||||||||
25 | Výstraha | ||||||||||||
24 | |||||||||||||
23 | |||||||||||||
22 | Bez tepelného stresu | ||||||||||||
21 | |||||||||||||
Klinické příznaky tepelného stresu
Při déle trvající tepelné zátěži zvířata snižují příjem krimiva, čímž zpomalují tvorbu vnitřního tepla z trávení. To způsobuje jejich snížený růst nebo sníženou produkci.
Selata potřebují nepřetržitý přístup k vodě a pokud jsou ponechána na přímém slunečním světle nebo ve špatně větraných stájích, uhynou následkem tepelného stresu.
Chovné prasnice jsou obzvláště náchylné na tepelné namáhání, které se u nich projevuje řadou problémů týkajících se reprodukce, jako je snížení počtu porodů, menší počet narozených selat na vrh, vyšší embryonální úmrtnost, větší množství mrtvě narozených selat a potratů. Tepelný stres je také zodpovědný za zvýšení úhynu prasnic.
Dehydratace a tepelný stres u kanců způsobuje letargii a snížené libido, zvýšenou podrážděnost a agresivitu a sníženou kvalitu spermatu. Doporučuje se denní měření tělesné teploty a vizuální kontrola kanců během období vysokých teplot.
Obecné příznaky akutního tepelného stresu jsou následujcí:
zrychlené dýchání
letargie při pohybu
snižený příjem krmiva
nižší přírůstky hmotnosti
snížená produkce mléka u laktujících prasnic
ztráta hmotnosti
průjem
zvýšená spotřeba vody
zvýšené močení
chvění a slabost svalů
Léčba tepelného stresu
Při podmínkách tepelného namáhání je cílem minimalizovat teplo přicházející do zvířete z okolí a maximalizovat přenos tepla ze zvířete. K tomu je možné použít chladný, mokrý hadr na krk a zadní část těla prasate a pravidelně ho měnit, aby se zajistil požadovaný chladicí efekt. Místo vody lze použít zředěný ocet, protože se rychleji odpařuje a tudíž rychleji odvádí přebytečné teplo. Dále je možné provádět výplachy konečníku studenou vodu nebo přidat elektrolyty do krmiva vážně postiženým prasatům. Používání studené nebo ledové vody k ochlazování prasat sprchováním nebo poléváním není vhodné, jelikož šok ze studené vody zabíjí prasata.
Prevence ve stáji
Zajistěte správné fungování větracích jednotek prováděním kontrol údržby. Jakmile teploty přesahují termoneutrální zóny zajistěte okamžitou opravu všech závad, aby nedocházelo k nouzovým opatřením. Tabulka 2 zobrazuje termoneutrální teplotní zóny v závislosti na hmotnosti a podlahovém systému.
Tabulka 2. Termoneutrální zóny v závislosti na hmotnosti prasete a typu podlahy.
Hmotnost prasete (kg) | Typ podlahy | |||
Sláma | Beton | Perforovaný kov | Rošty | |
5 | 27-30°C | 28-31°C | 29-32°C | 30-32°C |
10 | 20-24°C | 22-26°C | 24-28°C | 25-28°C |
20 | 15-23°C | 16-24°C | 19-26°C | 19-25°C |
30 | 13-23°C | 14-24°C | 18-25°C | 17-25°C |
90 | 11-22°C | 12-23°C | 17-25°C | 15-24°C |
Pokud nelze zvýšit výkon ventilace během období extrémního tepla, je nutné snížit hustotu osazení kotců.
Zakryjte veškerá stropní okna, kde sluneční světlo svítí přímo do kotce.
Izolujte stáje zevnitř a zvenčí používejte světlé reflexní barvy, které snižují absorpci tepla a záření do stáje.
Během období vysokého tepla ponechte v ložišti místa bez podestýlky, aby prasata mohla využívat tyto plochy pro ochlazení. Udržujte však slámu v krmítcích, jelikož to je příznivé pro peristaltiku střev.
V chovech na podestýlce by měl být hnůj v minimální vrstvě a suchý. Hluboké, vlhké vrstvy hnoje začínají kompostovat a uvolňovat teplo a vlhko. Vzhledem k tomu, že žaludek je středem výroby tepla, minimální vrstvy podestýlky umožní ležícím prasatům přenést teplo na chladnější podlahu.
Používání postranních postřikovačů (mlhování) v uzavřených prostorech ochladí prasata bez přílišného zmáčení podestýlky.
Pokropení vlažnou vodu v intervalech jeden až dvě minuty každých 20 až 30 minut umožňuje ochladit prasečí pokožku odpařováním a je účinnější než nepřetržitý proud vody.
Opatření pro venkovní chovy
Zajistěte přístup ke stínu - umělému (větší přístřešky a baldachýny) nebo přírodnímu (keře a stromy). Hliníková nebo pozinkovaná ocel je ideální pro konstrukci umělých stínů.
Barevnou střechu pokryjte větvemi nebo listím, aby odrážely světlo.
V období, kdy není používání vody omezeno, použijte postřikovače kolem stájí a na dlažby.
Používejte opalovací krém, pokud nelze použít bahenní koupele.
Hospodaření s vodou
V regionech, které jsou náchylné k suchu, chovatelé prasat záměrně budují své farmy poblíž jezer, jezírek a řek, což zajistí nepřetržitý a neomezený zdroj vody. Avšak v mnoha případech jsou farmy prasat vzdálené od povrchových vodní zdrojů, takže jsou zapotřebí jiná řešení, jako například vrty pro získání pramenité podzemní vody nebo sběr, filtrování a dlouhodobé skladování dešťové vody v uzavřených systémech. Recyklované odpadní vody ze stájí a záchytných jímek mohou být použity v postřikovačích, pokud je stádo prosté přenosných chorob. Je dobré udržovat a opravovat všechny sklady vody, potrubní systémy a čerpadla po celý rok, aby se zabránilo plýtvání vodou.
Při déle trvajícím horkém počasí se doporučuje krmit prasata nejmenší bezpečnou hladinou bílkovin se správně vyváženými esenciálními aminokyselinami. Čím vyšší úroveň proteinů je zkrmována, tím více vody prasata spotřebují a proto snížení příjmu bílkovin sníží potřebu vody a sníží riziko dehydratace.
Ochrana vod je nezbytná nejen během období sucha, ale pokud jde o chov dobytka, jeho blahobyt a zdraví jsou na prvním místě. Chované stádo by mělo být vždy hydratované a v pohodlí, bez ohledu na to, jak striktní jsou omezení na používání vody. Problémy lze překonat zodpovědným a udržitelným hospodařením s vodou.
