Duroc
Duroc je bezkonkurenční nejen v otcovské pozici
Červená prasata duroc, původem ze Spojených států amerických, jsou hlavním koncovým plemenem hybridizačních programů ve 100 zemích světa. Jejich finální hybridi jsou oblíbení díky rychlému růstu, nízké spotřebě krmiva a bezkonkurenční kvalitě masa. Velikost světové čistokrevné populace je odhadována na téměř milion kusů.
Duroc nebo červený jersey?
První šlechtitelská organizace měla název Duroc or Jersey Red Swine Club (1882), jelikož existovaly dvě varianty tohoto červeného plemene, red jersey a duroc. Původ varianty red jersey je nejasný, toto plemeno se vyskytovalo v oblasti New Jersey a pravděpodobně pochází z dovozu starých anglických berkshirů. Rodina červených prasat duroc vznikla ve státě New York a jméno plemeni bylo údajně dáno po slavném klusáckém hřebci Duroc. Mezi další plemena, která se podílela na vzniku plemene duroc, byl zařazen červený berkshire z Connecticutu a red rock z Vermontu, dále červená guinejská, španělská, portugalská prasata a diskutabilní plemeno tamworth.
První plemenná kniha vyšla v roce 1885 a na veletrhu v Chicagu v roce 1893 získal duroc obrovskou popularitu, která trvá dodnes. Název plemene byl sjednocen na duroc až v roce 1934, kdy vznikla jediná organizace United Duroc Swine Registry za účelem registrace a propagace plemene duroc. Další zušlechťování plemene probíhalo v Ohiu, Kentucky, Illinois, Indianě, Iowě a Nebrasce. Duroc se stal pro americké farmáře výzvou. Rozšíření plemene bylo urychleno mnoha významnými úspěchy v reprodukci a dlouhověkosti v mateřské pozici a v rychlosti růstu a kvalitě masa v otcovské pozici.
Genetická flexibilita
Široká genetická základna plemene duroc poskytuje genetickou variabilitu pro vysoký stupeň genetické pružnosti. Během různých období vývoje prasečího průmyslu reagovalo plemeno duroc rychle na rozdílné selekční tlaky v celé řadě vlastností.
Před první světovou válkou byla prasata duroc extrémně velká a kanci byli často vítězové hmotnostních soutěží. Ve 30-tých letech minulého století se objevil trend směřující k bekonovým typům prasat a plemeno duroc se úspěšně vypořádalo s tímto trendem.
V době druhé světové války se zvýšila poptávka po sádle a duroc produkuje extrémně velká, tlustá prasata s vysokými výnosy sádla.
Kolem roku 1950 byla poptávka po sádle utlumena a začala éra masných a super masných typů prasat. Duroc se rychle přeměnil na osvalené prase s vysokým podílem libového masa v jatečném těle.
Na konci 20. století došlo k poklesu intramuskulárního tuku v bederním svalu u některých hlavních otcovských plemen na hodnotu kolem 1 %, což se projevilo ve zhoršení kvality vepřového masa, které začali spotřebitelé odmítat. Plemeno duroc sehrálo důležitou roli při zachování obsahu intramuskulárního tuku na úrovni alespoň 1,5 % u finálních hybridů.
V současnosti je duroc světovým genetickým zdrojem pro zlepšování nutričních vlastností vepřového masa.
Charakteristika plemene
Moderní prasata duroc jsou středního až většího tělesného rámce, červené barvy, jejíž odstíny se mohou pohybovat od velmi světlé, téměř žluté až po velmi tmavou, mahagonovou barvu. Nejsou přípustné žádné černé ani bílé štětiny a více než tři černé skvrny na kůži většího průměru než 5 cm.
Dospělí kanci dosahují hmotnosti 230 až 340 kg a prasnice 200 až 290 kg. Hlava je obvykle malá, lehká s prohnutým profilem. Uši jsou středně velké, poloklopené, s hroty směřujícími dolů, ale neovlivňují zrak. Dalšími typickými znaky jsou: pevný, rovný krk; robustní, dobře vyvinutá ramena pevně integrovaná se středně dlouhým tělem; spíše robustní, dlouhý a svalnatý hřbet; široká, svalnatá záď; plné, tvrdé, oválné hýždě a stehna; poměrně zapuštěný a široký hrudník s pevnými a rozestoupenými žebry; rovné břicho s nejméně 12 struky a pevné a silné končetiny.
Vlastnosti plemene
Prasata duroc jsou jedním z nejrychleji rostoucích plemen prasat, za předpokladu odpovídající výživy a podmínek chovu. Jsou dlouhověká, jejich průměrná životnost dosahuje 10-15 let a jejich předností je celková tvrdost a odolnost vůči chorobám a podmínkám okolního prostředí.
Prasnice produkují dostatečně početné vrhy, jsou známé svou starostlivou péči o selata, mají dobré mateřské schopnosti a dostatečné množství mléka. Kanci jsou velmi populární pro křížení a zlepšení jiných plemen v produkci selat. Někdy se vyskytují problémy s malými selaty, zejména pokud je vrh příliš početný, prasnice opustí menší selata, která pak musí být krmena náhradním způsobem.
Živý temperament může být příčinou agresivního chování, zejména u plemenných kanců, kteří se mohou stát nebezpeční a jsou proto vyřazeni z chovu. Agresivitu však lze eliminovat správným zacházením se zvířaty a genetickou selekcí.
Použití
Duroc se používá v hybridizačních programech jako terminální otcovské plemeno s hybridními prasnicemi large white x landrace, kde dosahuje téměř 100 % heterozního efektu u významných užitkových vlastností. Finální hybridi poskytují nejen vysoký výnos jatečně upravených těl a vysokou kvalitu libového masa při nízké spotřebě krmiva, ale jsou také životaschopnější a odolnější vůči nemocem.
Maso je typicky tmavě červené barvy, udržuje správnou vlhkost a má dobré rozložení tuku, tzv. mramorování, což jsou velmi žádoucí vlastnosti pro spotřebitele. Duroc dává masu bezkonkurenční křehkost, šťavnatost a chuť. Pruhy sádla mezi svaly dodávají masu jedinečné organoleptické vlastnosti, které ocení i nejnáročnější gurmáni a bez nadsázky lze konstatovat, že špičková kvalita masa duroc je skutečným trumfem pro vepřový průmysl.
Předpokládá se, že duroc není vhodný pro mateřské linie, jelikož velikost vrhu je nižší než u jiných kombinací plemen, avšak bylo prokázáno, že kříženci s bílými plemeny fungují dobře jako chovné prasnice. Existují komerčně dostupné mateřské linie s 25 % podílem plemene duroc, které mají celkově lepší zdravotní stav, odolnost a schopnost přizpůsobit se i venkovním systémům chovu.
Duroc v ČR
Plemeno duroc bylo do České republiky importováno v druhé polovině minulého století, s příchodem hybridizace a vznikem národního hybridizačního programu. Stalo se oblíbené jako koncové plemeno v otcovské pozici pro tvorbu finálních trojplemenných hybridů s prasnicemi české bílé ušlechtilé a česká landrase. Jeho obliba má vzrůstající trend, v roce 2017 tvořili kanci plemene duroc 40 % z kanců používaných v otcovské pozici, za nimi následovali kanci plemen bílé otcovské a pietrain.
Jejich finální hybridi dosahují stabilnı́ užitkovost na úrovni 820 g přírůstku za den, zmasilost 57 %, konverze krmiva pod 2,8 kg a 1,5 % intramuskulárního tuku. Parametry užitkovosti chovného stáda plemene duroc uvádí tabulka.
Parametry užitkovosti plemene duroc v ČR 2017 (zdroj dat SCHP)
Parametr užitkovosti | Duroc |
Reprodukce | |
počet všech selat ve vrhu | 12,1 |
počet živých selat ve vrhu | 10,5 |
počet selat v 21 dnech | 9,2 |
hmotnost vrhu při odstavu v kg | 48,2 |
mezidobí ve dnech | 153,3 |
úhyn selat v % | 13 |
Vlastní užitkovost v polním testu | |
denní přírůstek od narození do konce testu v g | 728 |
denní přírůstek v testu v g | 1 109 |
procentický podíl libového masa | 65,1 |
výška špeku v cm | 0,64 |
