Moderní selata
Moderní selata vyžadují moderní přístup
Moderní prasnice jsou produktem globálního selekčního tlaku na vysokou plodnost, která přesahuje více než 30 odstavených selat na jednu prasnici za rok. V přepočtu na produkci mléka na kilogram živé hmotnosti je výkonnost moderních prasnic srovnatelná s vysoce produkčními dojnicemi. Chovatelé jsou si dobře vědomi výkonů, které umožňují moderní prasnice, čemuž odpovídají změny v jejich ošetřování a výživě, s cílem maximálně podpořit jejich genetický potenciál. Avšak stejnou pozornost je nutné věnovat také selatům, jelikož vysoký počet selat ve vrhu sebou nese jistá specifika jejich chovu.
Moderní vrhy selat
Postupy ošetřování vysoce plodných tzv. hyperprolifických prasnic se přizpůsobují jejich výkonům, zejména výživa se přizpůsobuje metabolickým změnám v poslední fázi březosti, kdy je růst plodů exponenciální. Sledování metabolického stavu prasnic analýzou tukové a svalové tkáně je ve většině chovech běžné, avšak péče o selata stále ještě zaostává. Problémem moderních vysoce početných vrhů je průměrná hmotnost selat a narůstání konkurence mezi nimi. Kvalitní péče o selata vychází ze sledování výnosu kolostra, jejich porodní hmotnosti, výskytu deformací a časné mikrobiální kolonizace střev.
Lehčí selata zaostávají
Velikost a hmotnost selete je částečně předurčena již v období implantace. I když nejsou přesně známy mechanismy, které vytváří velkou nebo malou placentu a tím i velké nebo malé sele, lze identifikovat některé faktory, které tento proces ovlivňují. Genetické založení, resp. plemeno či hybridizace, hraje významnou roli. Stejně tak výživa, zejména během počáteční fáze březosti, ovlivňuje vytváření placenty.
Nízká hmotnost selat při narození je rizikovým faktorem kvůli nízkému příjmu kolostra a zvýšené pravděpodobnosti úhynu. V nedávné holandské studii byl zjištěn třikrát vyšší úhyn u selat s porodní hmotností 900 g než u selat nad 1,1 kg (36,8 vs.10,0 %, viz tabulka). Podobná belgická studie ukázala, že 20 % selat s nízkou porodní hmotností zaostává z hlediska úmrtnosti před porážkou, tržního věku a hmotnosti jatečně upraveného těla, což je částečně způsobeno nedostatečnou produkcí a příjmem mleziva.
Porodní hmotnost selat ve vztahu k některým parametrům užitkovosti (Jansen, 2015).
Hmotnostní třída (kg) | <1,08 | 1,10-1,26 | 1,28-1,45 | > 1,46 |
Průměrná hmotnost při narození (kg) | 0,90 | 1,18 | 1,36 | 1,62 |
Mortalita před odstavem (%) | 36,8 | 10,0 | 9,7 | 8,0 |
Tržní věk (dny) | 184 | 181 | 179 | 177 |
Hmotnost jatečně upraveného těla (kg) | 85,8 | 87,5 | 88,7 | 90,0 |
Nedostatek kolostra
Obsah protilátek v mlezivu, zejména imunoglobulinu G (IgG), rychle klesá po narození prvního selete, asi o 50 % během 6 hodin. Koncentrace IgG však nesouvisí s velikostí vrhu a je nedostatečná u soudobých vysoce početných vrhů (16 a více živě narozených selat). V současné době je doporučený příjem kolostra 250 g/sele a prasnice produkují průměrně 3,5 kg mleziva. To vede k rozdílu mezi produkcí mleziva a očekávanou optimální kvalitou chovu selat a navíc obsah IgG v kolostru prasniček je výrazně nižší než u prasnic.
Nápravné nutriční strategie pro prasnice jsou navrhovány tak, aby řešily tuto omezenou kvalitu a množství kolostra. Cílem je zabránit vzniku katabolického stavu u prasnic během posledního týdne březosti, aby vysoce plodné prasnice mohly produkovat kolostrum na plný potenciál. Avšak 20 % selat má stále zvýšené riziko úmrtnosti, neonatální (novorozenecká) fáze je pro ně více kritická a proto potřebují dodatečnou péči.
IUGR - omezení růstu uvnitř dělohy
U hyperprolifických prasnic je častý výskyt selat s určitým stupněm vývojového handicapu měřitelného při narození. Tento handicap označovaný jako IUGR (z angl. Intra Uterine Growth Restriction) je zapříčiněn konkurencí mezi embryi o endometriální povrch během prvního měsíce březosti. Selata, jejichž placenta měla omezený prostor pro růst, mají specifickou morfologii hlavy (tzv. delfínovitá hlava), protože vývoj plodu upřednostňuje růst mozku před jinými vnitřními orgány (viz obrázek).
Výskyt selat s vadou IUGR je častější u vrhů s více než 18 narozenými selaty, například ve Francii se odhaduje, že na jeden vrh připadá průměrně 1,6 IUGR selete a v Dánsku nedávné hodnocení ukázalo, že až 29 % selat bylo mírně postiženo omezením růstu v děloze. Tato selata se také vysoce podílí na celkovém úhynu selat v prvních 24 hodinách jejich života.
Selata s vadou IUGR vyžadují dodatečnou péči
Z důvodu nedostatečného vývoje vnitřních orgánů u postižených selat je kapacita jejich žaludku omezená, takže nejsou schopna požívat kolostrum v dostatečném množství, které je nutné pro jejich krátkodobé přežití. Vývoj střev je retardovaný, růst klků zpožděný, délka střev kratší a jejich celková plocha je menší až o 30 %. To umožňuje zvýšenou translaci bakterií a vyšší citlivost na enterální patogeny. Tato střevní dysfunkce je považována za společný rys selat IUGR. Nižší účinnost využívání živin a zhoršená mukózní imunita ve srovnání s normálně vyvinutými selaty z nich dělají slabé jedince s horší konverzí krmiva, nižším přírůstkem a s pozdějším věkem při porážce. Jelikož vývojové nedostatky u selat nelze odstranit současnými strategiemi krmení prasnic, měly by být nové strategie navrženy tak, aby zlepšily růstový výkon těchto selat. Vzhledem k tomu, že ne všechna selata s nízkou porodní hmotností mají závažnou vadu IUGR, mělo by se oddělování slabších selat za účelem poskytnutí zvláštní péče stát rozšířenou praxí.
Dlouhodobý dopad slabších selat
Výskyt slabých či handicapovaných selat také ovlivňuje chovná stáda, neboť nízká porodní hmotnost prasniček (pod 1 kg) je negativně spojena s výkonem a dlouhověkostí prasnic. Kromě toho, nízká porodní hmotnost prasničky způsobuje významně vyšší počet plodů s vadou IUGR.
Raní kolonizátoři střev
Třetím pilířem optimálního vývoje selat je časná kolonizace střev vhodnou mikroflórou. Chronologická sekvence příchodu různých druhů těchto raných kolonizátorů má silný dopad na trávicí mikrobiologii a stimuluje rozvoj imunitního systému. Vzniká střevní homeostáze, která dále závisí na druhovém složení rané mikroflóry (mikrobiální diversitě), na dominanci některých druhů v rámci této mikroflóry a na dynamice jejich populací.
Vyhněte se chronickému zánětu
Enterobakterie jsou dominantní pouze v prvních hodinách života, zatímco laktobacily se stanou dominantní 5. den života, později následují Escherischia coli a Shigella flexneri. Vysoká hojnost grampozitivních laktobacilů je klíčová pro interakci mezi střevní mikroflórou a imunitním systémem selete a tím pro nastolení homeostáze. Gramnegativní bakterie (E. coli, S. flexneri) jsou považovány za hlavní spouštěče sekrece imunoglobulinu IgA, čímž pomáhají udržovat protizánětlivý stav. Jak homeostáze, tak i sekrece protilátek ve střevě jsou zásadní pro zabránění chronického zánětlivého stavu zažívacího traktu. Také je nutné mít na zřeteli, že léčba selat antibiotiky zasahuje do krátkodobého a dlouhodobého vývoje různorodé mikroflóry.
Kvalitní péče již od narození
V současné době se většina opatření na ovlivnění produkce mleziva a zlepšení vitality selat týká posledního měsíce březosti prasnic. Avšak kvalitní péče od narození může ovlivnit šance selat na přežití a jejich budoucí život. Selatům s krátkodobě sníženou životaschopností je nutné věnovat zvláštní péči. Jelikož selata v normálním prostředí porodu rychle vyčerpají své minimální energetické zdroje, je nutné jejich bezprostřední umístění do příznivého, teplého a suchého, prostředí.
Pro vysoce četné vrhy selat se doporučuje rozdělit vrhy a těžší selata kojit omezeně, aby lehčí selata dostala šanci přijmout dostatečné množství kolostra. Také lze shromáždit všechna slabá selata do jednoho nového vrhu a přiřadit je k nové prasnici. Dále je vhodné identifikovat selata postižená vadou IUGR a chovat je odděleně.
Ideální startovací krmivo pro selata by mělo mít vysokou stravitelnost, vysoký obsah funkčních proteinů a dalších živin jako jsou nukleotidy a kyselina glutamová, což je primární zdroj energie rozvíjejících se enterocytů nebo laktoferin, bílkovina v mléce, která řídí vstřebávání a vývoj gastrointestinálního traktu. Rozvoj správné mikroflóry lze podpořit krmením selat probiotiky kolem odstavu nebo prebiotiky u novorozenců. Velký počet soudobých vědeckých prací se zabývá vlivem různých intervenčních krmiv na zlepšení růstu slabých selat nebo novorozenců s retardovaným vývinem.
