Více selat
Znamená více selat více problémů?
Hlavní prioritou soudobých producentů prasat je udržet co nejvíce prasat naživu a dostat je co nejrychleji na trh. Pokroky v genetice umožňují chovat vysoce plodné prasnice, od nichž se průměrně odstaví 30 selat na prasnici za rok. Rozhodující je, jak dostat, pokud možno všechna selata na trh a jak zajistit, aby měla nejvyšší kvalitu pro spotřebitele.
Genetika a výživa se neustále zlepšují, počet narozených selat roste a chovatelé hledají způsoby, jak zvýšit počet odstavených selat na prasnici za rok. Samozřejmě je důležitý management, ustájení, hygiena a zdraví zvířat. Zlepšení těchto atributů je klíčem k tomu, aby přežilo co nejvíce selat.
Vysoká variabilita a nízká hmotnost selat
Jedním z největších problémů je vysoká variabilita selat v rámci skupiny. Jestliže je ve vrhu např. 16 až 18 selat, bude rozsah jejich porodní hmotnosti od 500 gramů do 1,5 kilogramu. Průměr může činit 1,1 až 1,2 kg, ale to znamená, že se ve vrhu vyskytuje několik velmi malých selat. Nízká hmotnost selat při narození je rizikovým faktorem kvůli nízkému příjmu kolostra a zvýšené pravděpodobnosti úhynu. Nedávná belgická studie ukázala, že 20 % selat s nízkou porodní hmotností zaostává z hlediska úmrtnosti před porážkou, tržního věku a hmotnosti jatečně upraveného těla. Důležité není jen přežití těchto selat, ale také to, jak je přimět k efektivní ekonomické produkci a jak zabezpečit, že vývoj jejich svalových vláken bude ideální pro kvalitu výrobků, kterou požaduje spotřebitel.
Vývojové deformace
U hyperprolifických prasnic je častý výskyt selat s určitým stupněm vývojového handicapu. Vada, označovaná jako IUGR (z angl. Intra Uterine Growth Restriction), je zapříčiněna konkurencí mezi embryi o endometriální povrch během prvního měsíce březosti. Selata, jejichž placenta měla omezený prostor pro růst, mají specifický delfínovitý tvar hlavy, protože vývoj plodu upřednostňuje růst mozku před jinými vnitřními orgány. Výskyt selat s touto vadou je častější u vrhů s více než 18 narozenými selaty, avšak nedávné hodnocení v Dánsku ukázalo, že až 29 % selat bylo mírně postiženo omezením růstu v děloze.
Nízký obsah protilátek
Dalším problémem je obsah protilátek v mlezivu, který rychle klesá po narození prvního selete, asi o 50 % během 6 hodin. Koncentrace protilátek však nesouvisí s velikostí vrhu a je nedostatečná u soudobých vysoce plodných prasnic. Doporučený příjem kolostra je 250 g/sele, prasnice produkují průměrně 3,5 kg mleziva a mají-li 16 a více živě narozených selat dochází k rozdílu mezi produkcí mleziva a očekávanou optimální kvalitou chovu selat. Navíc obsah protilátek v kolostru prasniček je výrazně nižší než u prasnic. Proto kvalitní péče o selata vychází ze sledování výnosu kolostra, jejich porodní hmotnosti, výskytu deformací a časné mikrobiální kolonizace střev.
Ideální starterová výživa pro selata
Ideální starterová výživa pro selata by měla mít vysokou stravitelnost, obsah funkčních proteinů a živin, které zajistí rychlý vývoj střev. Dieta s vysoce chutnými přísadami a dalšími funkčními živinami by měla zlepšit příjem a stravitelnost krmiva a zároveň by měla snížit nutriční nedostatky a poruchy.
Dostatek kvalitního kolostra
Je zřejmé, že první narozené sele má lepší příležitost získat kolostrum než poslední. Ovšem existují techniky řízení, jako je rozdělení vrhu, analýza velikosti vrhu a doby porodu, které zajišťují, že každé sele stráví stejnou dobu s matkou, aby získalo co nejvíce kolostra.
U prasnic lze použít výživové technologie, které zvyšují produkci kolostra a také zvyšují koncentraci imunoglobulinů tohoto kolostra, takže i ve větších vrzích získávají všechna selata stejné množství vysoce kvalitního kolostra.
Další nezbytné živiny
Laktoferin je bílkovina, která je nezbytná pro absorpci železa a vývoj střev u prasete. Je to jedna z bílkovin nacházejících se v mléce. Nové výzkumy ukazují, že pokud je laktoferin dostupný v poodstavové dietě, pokračuje ve zvyšování funkce gastrointestinálního traktu a selata vstřebávají více živin z krmiva.
Omega-3 mastné kyseliny, jako je například DHA, jsou nezbytné pro celkové zdraví prasat, ale tělo je neumí vyrobit. Přídavek DHA zlepšuje funkci a vývoj tkání centrálního nervového systému a podporuje obecnou prosperitu prasat.
Nukleotidy jsou stavebními kameny DNA. Selata sice produkují některé nukleotidy, ale vzhledem k tomu, že u nich velmi rychle roste střevní tkáň, potřebují dostatek nukleotidů k vybudování DNA, tkání a funkčního gastrointestinálního traktu, aby mohla absorbovat více živin z krmiva.
Odstav je kritické období
Odstav je kritický z mnoha hledisek. Dojde ke změně diety z mléčného krmiva na suché a to má velký vliv na gastrointestinální trakt selat. Mění se sociální podmínky. Ve vrhu se selata navzájem znají. Po odstavu se dostanou do větších skupin s novými prasaty. Musí si zvyknout na nové sociální vztahy, musí se naučit žrát z podavače, pít vodu z misky, musí se naučit dělat věci jinak a to je obrovský tlak. Z pohledu výživy, zdraví a dobrých životních podmínek se chovatelé snaží zajistit, aby všechna tato prasata přežila. Dieta pro selata po odstavu by měla dodávat živiny v co nejvíce biologicky dostupné formě, aby zlepšila vývoj střev a celkový výkon a životaschopnost selat.
Stejně tak je odstav selat kritický pro prasnici. Proto je důležité, jak prasnice vypadá po odstavu. Všechno, co selata přijmou v prvních třech až čtyřech týdnech života před odstavem, přichází přes prasnici. Důležité je, aby výživový program prasnice byl plně implementován, aby prasnice přenášela stopové prvky, jako např. selen, který selata potřebují do odstavu a aby technologie krmení prasnic zvyšovala imunoglobuliny v kolostru. Vzhledem k tomu, že velikost vrhu se zvyšuje, je nutné, aby prasnice produkovala více kolostra pro všechna selata v dostatečném množství a kvalitě. To vše začíná ošetřováním prasnic, od březosti po laktaci, aby se zajistil absolutně nejlepší start pro selata.
Zvyšování počtu selat je udržitelné
Před třiceti lety byla produkce 20 selat na prasnici za rok. Nyní to je 30 selat, což znamená, že se produkuje o 50 až 60 procent více selat na prasnici za rok, než tomu bylo před pouhými třiceti lety. Takže to je udržitelné. Z ekonomického hlediska je v současné době nutnost produkovat více a více prasat na prasnici za rok.
Se zvyšováním vyprodukovaných prasat na prasnici klesají náklady na odstavené sele. Zvyšují se sice náklady na kvalitní krmení, ale celkové náklady na produkci se sníží. Kvalitní výživa selat po odstavu zlepšuje nejen vstřebávání živin, ale zároveň urychluje vývoj střev a dobře vyvinutý gastrointestinální trakt zase absorbuje více živin z krmiva. Je to cyklický proces. Dále platí, že čím rychleji prase začne růst po odstavu, tím rychleji se dostane na trh. To celkově snižuje výrobní náklady.
Více selat znamená více bílkovin
V některých produkčních systémech jsou selata s hmotností menší než 800 g považována za neschopná života a jsou utracena. Avšak z hlediska světové produkce a rostoucí poptávce po vepřovém mase, existují značné rezervy. Například, celosvětově se chová přibližně 100 milionů prasnic, pokud má prasnice dva vrhy ročně a ušetří se jen jediné sele na vrh, než aby bylo utraceno, znamená to 200 milionů dalších prasat, která jsou pro spotřebitele k dispozici.
Zlepšený management, výživa a technologie umožní vyprodukovat tato dodatečná prasata, která poskytnou vysoce kvalitní bílkoviny pro stále rostoucí populaci lidí. Trendem dneška je rozvoj výživy v souladu s neustále se zrychlující genetikou a využití technologií, které poskytují funkční živiny stále rychleji rostoucím, výkonnějším prasatům.
