Agresivita prasat
Jak zabránit agresi mezi prasaty?
Boj o vytvoření hierarchie při seskupení neznámých prasat je přirozené chování, avšak může eskalovat do té míry, že je postiženo jejich zdraví a produktivita. Agresivita zvyšuje stres, způsobuje kožní léze, může mít za následek zranění, sníženou imunitu a zpomalený růst. Přeskupování prasat je v současných průmyslových systémech chovu nevyhnutelné. Monitorování agrese a správná strategie jejího snížení mohou mít významný ekonomický efekt.
Agresivita je přirozená
Agresivita je u divokých prasat naprosto přirozená. Ve volné přírodě žijí prasata ve skupinách a pokud dochází k agresi, dochází k ní postupně a prasata mají prostor pro ústup, avšak domácí prasata nikoli. Již v prvních týdnech života selata z různých vrhů projevují bojové hry, které neprobíhají u komerčních prasat, protože selata se před odstavem nemísí. Domácí prasata budou vždy inklinovat k chování, které u divokých prasat probíhá již tisíce let.
Genetika
Agresivita mezi prasaty je velmi variabilní nejen mezi plemeny, ale také uvnitř plemene. Přičemž dědičnost dosahuje středních hodnot, např. pro boj 0,4 a dědičnost šikany je kolem 0,3. Díky genomové selekci je možné vytipovat agresivní zvířata a vybírat linie prasat, které rostou rychle a mají příznivé sociální chování. Šlechtění prasat by se mělo zaměřit na rychle rostoucí prasata, která efektivně využívají krmivo a zároveň jsou klidné a mírné povahy. Řešení této problematiky je důležité, protože prasata s geny pro růst a konverzi krmiva mají také geny pro agresivitu, takže soudobé šlechtění může neúmyslně vybírat agresivnější prasata.
Výživa
Optimální výživa dle potřeb prasete by měla být samozřejmostí, stejně tak dostatek čisté nezávadné vody. Složky krmiva, které by mohly mít nebo mají přímý vztah k agresi, jsou intenzivně zkoumány. Bylo prokázáno, že minerály a aminokyseliny se podílejí na agresi, např. byl zjištěn vztah mezi solí a okusováním ocásků. Přidání hořčíku do krmiva může pomoci snížit agresi, ale potvrzení této teorie je ve fázi výzkumu. Aminokyselina tryptofan je prekurzorem serotoninu, podílejícího se na přenosu nervových vzruchů a bylo prokázáno, že významně snižuje agresi. Doplnění tryptofanu před mícháním prasat může pomoci snížit boj, ale ideální dávkování a doba podávání jsou stále zkoumány.
Důsledky agrese
Boje mezi prasaty ovlivňují jejich imunitní systém a zvyšují riziko onemocnění. Výsledkem boje jsou také rány, které mohou vést k infekci a hlavně boj spotřebuje energii, která by mohla být využita ke zlepšení konverze krmiva a denního přírůstku hmotnosti. Boj u březích prasnic má vliv na plod, může dojít k potratu a poražené březí prasničky rodí selata, která vykazují po odstavu nižší přírůstek.
Agresivita mezi nově seskupenými prasaty trvá přibližně 24 hodin, poté se snižuje, kožní léze většinou mizí po jednom nebo dvou dnech. Tempo růstu se snižuje v prvních dnech po přeskupení.
Extrémní agrese může mít za následek výraznější ztráty v důsledku kulhání, infekcí a smrti.
Každá léze je výsledkem kousnutí, kterých v případě extrémní agrese může být zaznamenáno 50-100, což vede k vysoké míře vyčerpání a smrti.
Obecně je agrese jedním z druhů agonistického chování (neboli chování v konfliktních situacích), kam dále patří smířlivé a vyhýbavé chování, jehož projevy je nutné také sledovat, jelikož může vést ke značným ztrátám v produkci. Například strach ze vstupu do krmného prostoru kvůli útokům dominantní prasnice může způsobit nižší příjem krmiva.
Strategie snižování agrese
Doporučuje se přijmout preventivní opatření ke snížení agrese v každém případě, ale zejména pokud dojde k extrémní agresi. Sledování výskytu extrémních případů umožní posoudit dopad změn v řízení. Prasata s extrémním počtem lézí je nutné sledovat, protože mají vyšší riziko snížené imunity.
Optimální přeskupování prasat
Přeskupování prasat pomáhá unifikovat skupiny pro potřeby přesného krmení, avšak nevýhody, jako je stres, agrese a šíření nemocí, mohou zastínit výhody. Pokud to je možné, přeskupování prasat se nedoporučuje. Pokud to je nutné, pak by přeskupovaná prasata měla být co nejmladší. Čím starší a těžší jsou prasata, tím větší bude výskyt poranění. Čím lépe se prasata znají, tím méně bude bojů. V žádném případě se nedoporučuje přidávat jedno nebo dvě neznámá prasata do zavedené skupiny.
Pečlivý výběr prasnic a kanců
Agresivita je dědičná. Pečlivý výběr chovných zvířat tak může snížit agresi v populaci. Vhodnou pomůckou je hodnocení prasnic bodovým systémem (např. 0 není agresivní, 5 je extrémně agresivní) a přihlížet k těmto výsledkům při při výběru náhradních prasnic.
Předběžné míchání vrhů
Socializace zvyšuje schopnost prasat rychle řešit vztahy dominance a omezuje agresi. Setkávání a míchání selat ještě před odstavem pomáhá snižovat agresi při a po odstavu. Doporučuje se nechat vrhy selat smíchat několik dní před odstavem, např. odstraněním bariér mezi kotci.
Podmínky ustájení a welfare
Dostatečný prostor při seskupování umožňuje prasatům rychle vytvořit novou hierarchii. Pokud je prostor ustájení omezen, prasata nemohou řádně ustoupit. Omezený prostor také zvyšuje opakované boje mezi stejnými prasaty, protože boje mohou být přerušeny a odloženy.
Zvyšování prostoru je účinné při snižování agrese, ale chovat méně prasat v kotci má ekonomické důsledky na náklady. Všechna prasata ve skupině musí mít snadný přístup ke krmivu a dostatek prostoru u koryta.
U prasnic a prasniček se osvědčily bariéry z balíků slámy, které odvádí pozornost od šikanování a poskytnou úkryt napadeným prasnicím. Rozptýlení pozornosti prasat pomocí různých předmětů se doporučuje, avšak je nutné zabezpečit, aby se tyto tzv. hračky nestaly předmětem sporu a následného boje o ně.
Výzkum
Obecně se předpokládá, že prasata hodnotí soupeře a rozhodnou se, zda budou bojovat nebo se vzdají a ustoupí, pokud je soupeř mnohem větší a těžší. Nové výzkumy prokázaly, že prasata bojují i přesto, že mezi nimi existuje velký hmotnostní rozdíl. Zdá se, že prasata provádějí hodnocení svého soupeře pouze tehdy, byla-li v raném věku socializována s cizími prasaty. Zkušenosti prasat tak hrají důležitou roli při snižování agresivity.
Rozdílné agresivní chování bylo porovnáno u prasnic a kanců. Kanci vykazují větší agresivitu než prasnice již od 10. týdne věku. Kanci bojují déle a mají více ritualizovaných projevů. Příkladem rituálního chování je tzv. pěnění (pěna kolem úst), která odráží motivaci k boji. Pěna byla téměř výhradně pozorována u kanců a výskyt se zvyšoval s věkem.
Nové metody zkoumání agrese mohou poskytnout vhled do intenzity agrese. Příkladem je analýza agresivních interakcí pomocí krevní glukózy a laktátu. Změny tepla byly zaznamenány s použitím termovizního zobrazení (viz obrázek). Dokonce i v bojích kratších než 15 minut, ale s vysokou intenzitou, bylo dosaženo maximálních hodnot glukózy, které jsou rovnocenné hodnotám olympijských sportovců. To ukazuje, že i ve zdánlivě mírných bojích dochází ke značnému úsilí a výdajům energie.
Tepelný obraz dvou prasat v boji. Infračervené záření (teplo) vyzařované z prasete je detekované zobrazovačem a přeměněné na termogram, kde barvy představují povrchovou teplotu kůže. Na tomto obrázku vykazuje pokousané prase vyšší tělesnou teplotu (bílá barva) než jeho soupeř.
Tipy pro snížení agrese
· Monitorujte chování zejména u nově formovaných skupin prasat.
· Identifikujte a odstraňte příčiny vzniku agrese.
· Izolujte okamžitě poraněná, nemocná nebo příliš agresivní prasata.
· Nepřidávejte nová zvířata do skupiny.
· Aplikujte maskovací pachy při přeskupování prasat.
· Vytvořte různé překážky a únikové bariéry (např. balíky slámy).
· Poskytněte vhodný materiál k zabavení (sláma, větve, jutové pytle, karton).
· V případě potřeby krmte oběti agrese odděleně.
· Do chovu pečlivě vybírejte kance a prasnice s klidným temperamentem.
· Používejte bezpečnostní zábrany a únikové východy pro ošetřovatele.
