Ošetřování selat
Rizikové faktory ošetřování selat
Úmrtnost selat před odstavem je hlavním ekonomickým a sociálním problémem ve všech porodních systémech chovu. Průměrná celková úmrtnost selat, tj. mrtvě narozených a uhynulých před odstavem, se pohybuje v rozmezí 10-20 % u většiny plemen, což znamená ztrátu jednoho až dvou selat v každém vrhu. Většina případů úhynu selat nastává v prvních dvou dnech jejich života. Příčiny úhynu jsou různé, v konvenčních průmyslových systémech je hlavní příčinou podchlazení a hladovění, ve faremních systémech zalehnutí selat prasnicí. Znalost rizikových faktorů při ošetřování selat je zásadní pro záchranu jejich životů.
Dlouhá doba porodu
Selata narozená v pozdějším pořadí (9. a vyšším) nebo s delším intervalem mezi porody (déle než 23 min) trpí deprivací kyslíku, což může mít za následek udušení. Pokud je ve vrhu 16 a více selat, je toto riziko ještě intenzivnější. Delší doba porodu může být důsledkem stresu prasnice, který je častější v omezeném prostředí porodu, bez podestýlky, kde prasnice nemají možnost realizovat hnízdní aktivity před porodem. Zlepšit průběh porodů lze podporou přirozeného chování prasnic. Např. u venkovních systémů volné ustájení během hnízdění a dostatek slámy s dlouhým stéblem snižuje úroveň stresu, jelikož umožňuje prasnici přirozené chování při stavění hnízda.
Vysoké teploty prostředí způsobí tepelnou zátěž organismu, která také může prodloužit dobu porodu. Řešením je snížení tepelného zatížení. Dospělá prasata trpí tepelným stresem nad 22°C, březí prasnice jsou ještě náchylnější k tepelnému stresu, proto se doporučuje, aby teplota porodny nebyla vyšší než 20°C. U venkovních systémů chovu mohou být případy prodloužených porodů častější v letních měsících. Zlepšená ventilace v porodních stájích či boudách, použití reflexních materiálů a poskytování sprchy jsou způsoby, jak snížit tepelný stres.
Slabé mateřské chování prasnic
Pokud je prasnice apatická, nepodporuje selata vokálně při kojení, neopatrně mění polohu nebo selata zalehne, jedná se o špatné mateřské chování. Příčinou může být fyzické trauma nebo stres, ale také genetika a bývá častěji pozorováno u prasniček, zejména v porodních klecích.
Poskytnutí energetického nápoje po porodu prasnicím, např. melasové vody, pomáhá překonat poporodní únavu a podpoří správné mateřské chování prasnic. V dlouhodobém horizontu je důležitý výběr vhodného plemene a systému chovu, který podporuje přirozeného chování prasnic ve správném prostředí. V ideálním případě by mělo být dosaženo volného hnízdění a porodů. Dostatek podestýlky pro hnízdění by měl být k dispozici ve všech podmínkách porodů.
Věk prasnic
Starší prasnice mají větší riziko úhynu selat, což je zapříčiněno fyziologickými změnami dělohy, změnou efektivnosti porodu, vyšším ztučněním a přirozeným procesem stárnutí prasnic.
Správná strategie obnovy stáda prasnic (nenechat věk stáda přesáhnout 7. vrh), udržení vysoké úrovně zdraví a dobrých životních podmínek vede ke snížení úhynu selat.
Nedostatečný vývin selat
Nedostatečný vývin selat je způsoben omezením jejich růstu během březosti. Zvýšené riziko existuje u vysoce početných vrhů, v případech špatné placenty a při velké variabilitě ve velikosti selat. Malá, tenká a neefektivní placenta má za následek nízké hladiny glukózy a fruktózy, které jsou dodávány plodu, což snižuje rychlost růstu a má důsledky pro porodní hmotnost, tvar těla a riziko úhynu. Stejně jako u jiných rizikových faktorů, velikost vrhu negativně ovlivňuje tento rys.
Zlepšit nitroděložní prostředí lze optimální výživou prasnice během březosti nebo dlouhodobě genetickou selekcí na optimální hmotnost, tvar těla, snížení variability selat a na zvýšenou účinnost placenty. Výzkumné práce naznačují, že optimální porodní hmotnost je 1,6 kg a důležitým cílem je snížení počtu obřích a zakrslých selat ve vrhu, stejně tak je třeba věnovat více pozornosti optimálnímu tvaru těla selat.
Nízká porodní hmotnost selat
Selata s nízkou porodní hmotností (do 1,3 kg) mají velkou konkurenci v přístupu ke strukům, zejména pokud je vrh velký a existuje velká hmotnostní variabilita. Kromě toho mají slabá selata horší termoregulaci.
Optimální výživa prasnic během březosti podporuje růst a vývoj plodů, stejně tak vysoký příjem kvalitního krmiva prasnicí během laktace ovlivní nejen okamžitý růst selat, ale také ovlivní budoucí vrhy.
Špatná termoregulace selat
Novorozená selata jsou velmi citlivá na podchlazení. Selekce na libové maso vyústila v selata se sníženou fyziologickou zralostí, což zvyšuje jejich zranitelnost při porodu.
Slámová podestýlka poskytuje vhodné mikroklima pro selata, aniž by způsobila nadměrný tepelný stres prasnice. Sláma snižuje sálavé tepelné ztráty, čímž pomáhá selatům termoregulovat a také zlepšuje mateřské chování prasnic. Moderní systémy chovu používají lokální zdroj tepla pro selata (tepelné lampy, vyhřívané podlahy) bez zbytečného tepelného stresu pro prasnici.
Nízká aktivita selat
Bylo zjištěno, že selata, která se pomalu dostávají k vemeni (déle než 25 minut), pomalu najdou funkční struk (déle než 38 minut) a začnou sát kolostrum (déle než 50 minut), mají vyšší pravděpodobnost úhynu než ta, která tyto aktivity provádí rychle.
Rychlý a dostatečný příjem mleziva dodává selatům nejen potřebnou energii a živiny, ale také důležité mateřské protilátky, které chrání selata před nepříznivým okolním prostředím. Prvotní chování souvisí s termoregulací selat a mateřským chováním prasnic. Zlepšené mikroklima a pohoda prasnic napomáhají selatům k aktivnějšímu chování při kojení.
Rizikové faktory ošetřování selat
Rizikový faktor | Příčiny | Opatření |
Délka porodu | stres prasnice tepelný stres | podpora přirozeného chování prasnic před porodem příznivá okolní teplota |
Špatné mateřské chování | plemeno trauma únava po porodu nezkušenost prasniček | selekce ošetření zranění energetický nápoj vhodný porodní systém |
Věk prasnice | fyziologické změny dělohy | obnova stáda prasnic |
Nedostatečný vývin selat | špatné nitroděložní prostředí | genetické selekční strategie |
Nízká porodní hmotnost selat | malá placenta špatná výživa prasnic | genetické selekční strategie optimální výživa prasnic |
Špatná termoregulace selat | intenzivní selekce na libovost | zlepšení mikroklimatu |
Nízká aktivita selat | špatné mikroklima stres prasnice | zlepšení mikroklimatu pohoda prasnic |
Základní péče o novorozená selata
Zdravá selata se bezprostředně po porodu postaví a najdou si sama cestu ke struku, zatímco zbytek selat se rodí. Tento proces obvykle netrvá příliš dlouho. Nejsilnější, první narozená selata, často volí struk v přední části prasnice. Prvních pár hodin života je vhodný čas pro rychlou prohlídku vrhu.
Kontrola selat po porodu
Prvním krokem po porodu je posouzení velikosti vrhu a celkového zdravotního stavu selat. Každé sele by se mělo pečlivě otřít a osušit hadříkem. Pupeční šňůra by měla být v případě potřeby zkrácena na délku asi 5 cm a dezinfikována např. roztokem jódu, aby se zabránilo zánětu a tetanu. Zdravá selata jsou schopna sát z vemene bezprostředně po porodu. Je důležité, aby všechna selata okamžitě využila první mlezivo, které je chrání před nemocemi. Selata se snadno podchladí, proto je nutné prostor pro selata lokálně vyhřívat, např. tepelnou lampou, nebo alespoň dobrou podestýlkou, kdy část tepla bude zajištěna biologicky od ostatních selat.
Manipulace s novorozenými selaty
Novorozená selata často trpí anémií (chudokrevností), která je způsobena nedostatkem železa, potřebného pro tvorbu hemoglobinu. To je důležitý problém zejména pro selata chovaná uvnitř. Při porodu mají selata v těle asi 50 mg železa. Dostávají další 1-2 mg/den z mléka, zatímco potřebují 7 mg během prvního týdne. Je zřejmé, že množství železa rychle klesá a není-li doplněno, selata během několika týdnů po porodu velmi blednou a jejich růst se zpomaluje. Železo lze podávat (3 a 10 dní po porodu) injekčně do krčních svalů (1 a 2 ml), orální pastou obsahující železo, která se vkládá do úst do 24 hodin po narození nebo rozetřením tekutého železa na vemeno prasnice. Při venkovních systémech získávají selata železo z půdy, pokud k ní mají přístup.
Zpravidla je nutné oříznout zuby selat ve druhém nebo třetím dni života, aby se zabránilo kousání vemene. Selata se rodí s ostrými zuby jako jehly, které mohou zranit vemeno a zabránit prasnici, aby je nechala sát. Měly by být odstraněny pouze špičky zubů.
Zkracování ocásků a ušní značení nebo vrubování jsou další úkony při péči o selata, které je nejlépe provádět ve dvou nebo třech dnech jejich života. Kastrace kanečků se provádí mezi čtyřmi dny až dvěma týdny, pro kastraci selat se používají různé metody a pokud je to možné, měl by ji provádět veterinář nebo vyškolený pracovník.
Péče o slabá nebo osiřelá selata
Osiřelá nebo slabší, méně vyvinutá selata, která mají šanci na přežití, lze zachránit mimořádnou péčí. V ideálním případě je k dispozici další prasnice, která porodila ve stejnou dobu a ke které je možné slabší selata přiřadit. Prasnice by měla mít méně selat než počet struků na vemeni a selata je nutné maskovat náhradním intenzivním pachem, aby pěstounka nepoznala svá vlastní a cizí selata.
Pokud není k dispozici žádná prasnice, která by převzala krmení selat, bude nutné krmit selata náhradním manuálním způsobem, s použitím injekční stříkačky nebo láhve. Jako krmivo může posloužit mlezivo od jiných prasnic, nebo kravské a kozí mléko, popřípadě komerčně dostupné náhradní mlezivo. Krmení musí být časté během prvních několika dnů, každých třicet minut až hodinu během dne.
