Odstav selat
Kdy odstavit selata?
Odstav je stresující událost v životě prasete. Věk při odstavu je velmi důležitý pro zdraví selat a jejich pozdější užitkovost. V přírodě u divokých prasat probíhá odstav pozvolně, obvykle ve věku tří až čtyř měsíců. U domácích prasat je tomu jinak, věk při odstavu je mnohem nižší a často dochází k odstavu náhle, což významně ovlivňuje zdraví, užitkovost a welfare prasat.
Trendy odstavu selat
V historii chovu prasat docházelo k různým trendům ve věku odstavu selat, od extrémně mladých po relativně stará, s rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a způsoby chovu prasat. V Evropě je v současných produkčních systémech trendem odstav selat ve 4 týdnech jejich věku. Statistický odhad průměrného věku selat při odstavu je například v Belgii 23,5 dne (rozpětí 19 až 28 dnů), ve Francii 24,0 dní (20-35 dnů), v Německu 24,4 dne (19-33 dnů) a ve Švédsku 35,1 dne (28-49 dnů).
Podle směrnice Rady EU 2008/120/ES, která stanovuje minimální požadavky pro ochranu prasat, nesmějí být selata odstavována dříve než ve stáří 28 dnů. Pouze ve výjimečných případech je odstav povolen v 21 dnech a to pokud jsou selata přemístěna do prostoru, který je vyprázdněn, důkladně vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se minimalizoval přenos nákaz na selata. Odstav do 21 dnů není povolen, vyjma případů, kdy je ohroženo zdraví prasnice nebo selat.
Odstav je změna
Odstav je obrovská změna pro selata a velká změna pro prasnici. Pro selata je podstatná změna výživy a vznik rozličných stresorů, které je nutné minimalizovat a zabránit tak snížení tempa růstu a vzniku zdravotních problémů.
Změna výživy
Mléko je ideálním krmivem pro kojená selata. Představuje důležitý přísun esenciálních živin pro růst selat, poskytuje jim imunitu a stimuluje jejich fyziologický vývoj. Při srovnání mléka s pevným krmivem, lze konstatovat následující: Produkce mléka dosahuje svého maxima po 21 dnech a zůstává vysoká až téměř do 5 týdnů laktace. Odstav selat ve věku 25-30 dnů tedy neprobíhá v období, kdy prasnice již produkuje méně mléka, ale produkce je stále velmi vysoká (8-10 kg denně). Přičemž pro selata je nutriční hodnota mléka nesrovnatelně lepší než jiných krmiv podávaných v této fázi (mléko má lepší kvalitu složek a větší stravitelnost).
Pokud má prasnice normální dobrou produkci mléka, selata nepřijímají jiná krmiva v prvních 14 dnech života. Jestliže je odstav v 21 dnech, má sele pouze jeden týden na přizpůsobení se novým krmivům. I když se krmiva v dnešní době výrazně zlepšila, z hlediska kvality a stravitelnosti, odstav ve třech týdnech přináší enormní nutriční stres, jelikož většina selat není na pevná krmiva přizpůsobena a jejich příjem je v prvních dnech po odstavu nebezpečně nízký. Tato skutečnost se projevuje katabolickým stavem, nízkým růstem, špatnou konverzí krmiva a gastrointestinálními problémy (průjmy). Oproti tomu selata ve věku 28 dnů mají spotřebu krmiva zhruba třikrát vyšší.
Mléko obsahuje určité množství imunoglobulinů, které mu dodávají lepší ochranné vlastnosti, proto je aktivní imunita u selat mnohem účinnější ve 4 týdnech než ve 3 týdnech. Starší selata jsou méně náchylná k patogenům, což má za následek nižší potřebu antibiotik od narození do porážky. Například ve Skandinávii je často věk při odstavu vyšší a v těchto zemích je používání antibiotik nejmenší v Evropě. Stejně tak enzymatická aktivita a vývoj střev je lepší po 4 týdnech, což je důležitý faktor, který je třeba vzít v úvahu při vstřebávání a trávení živin, které ovlivňují růst a rychlost konverze.
Poodstavový stres
Po odstavu selata prochází enormním stresem. Změny, které selata prožívají:
· ztráta mateřské ochrany
· změna životního prostoru a životního prostředí
· míchání se skupinami cizích selat (obvykle z různých vrhů)
· změna krmení a stravovacích návyků
· změna z teplé tekuté stravy na pevnou a suchou
· podstatná změna nutriční kvality a složení krmiva (náhlý kontakt s rostlinnou bílkovinou)
· při krmení není kolektivní komunikace
· sele přestane sát každých 40-60 minut, jak bylo zvyklé
· sele přestane přijímat imunitní ochranu z mateřského mléka
Stručně řečeno, selata se musí naučit starat se o sebe sama. Stres je dalším faktorem, který ztěžuje pokračování růstu a vstřebávání potravy během prvních 3-5 dnů po odstavu.
Odloučení selat od prasnice je doprovázeno charakteristickým a hlasitým voláním selat, které vydávají ihned po odstavu. Frekvence a tón těchto volání byly použity jako metoda pro vyhodnocení úrovně stresu při odstavu. Bylo zjištěno, že selata, která jsou zdrženlivější a krmena hůře, pláčí více a častěji. Četnost výkřiků je nejvyšší na začátku odstavu a selata odstavená v 21 dnech volají častěji (3,6 x za minutu) než selata odstavená v 28 dnech nebo později (2,3-2,9 volání za minutu).
Produktivita prasnic
Produktivita prasnice se obvykle vyjadřuje jako počet vrhů za rok vynásobený počtem odstavených selat. Výpočet vrhů na prasnici a rok je následující:
PV = 365/(B+I+DL),
kde délka březosti (B) je nejméně variabilní, interval od odstavu do zapuštění (I) se normálně liší mírně a délka laktace (DL) se mění v závislosti na době odstavu. Teoreticky, je-li míra březosti 100 % a interval od odstavu do zapuštění 5 dnů, je maximální kapacita prasnice pro produkci vrhů za jeden rok podle délky laktace následující:
pro odstav v 21 dnech = 2,58 vrhů/rok,
pro odstav v 28 dnech = 2,46 vrhů/rok.
Stávající teoretický rozdíl 0,12 vrhů na prasnici a rok v praxi nenastává, protože vždy existují určité reprodukční poruchy, které generují neproduktivní dny a ty musí být přidány k intervalu mezi vrhy. Výsledky získané z velkých souborů dat ukazují, že tento rozdíl je v praxi snížen na 0,04 vrhů.
Délka laktace také ovlivňuje celkový počet narozených selat v následujícím porodu. Existují výrazné genetické rozdíly v tomto parametru. Genetické typy s potenciálem pro vysokou proliferaci reagují velmi pozitivně, čím více času mají na involuci dělohy. Studie s daty hyperproliferních prasnic ukázala, že existují velmi důležité rozdíly podle délky laktace (viz graf). Analyzovaná data ukazují, že pokud laktace trvala 28 dní, narodilo se celkem 14,5 selete, zatímco s laktací 21 dní to bylo 13,3 selete. Rozdíl 1,2 selete je velmi významný. Možná, že enormní genetické zlepšení v posledních letech je nejlepším důvodem pro odstav selat v 28 dnech s ohledem na produktivitu prasnic.
Odstav selat v 21 vs. 28 dnech
Všechny výše uvedené argumenty vedou k přesvědčení, že odstav v 28 dnech je lepší než v 21 dnech. Rozdíl v hmotnosti u selat odstavených ve 3 nebo 4 týdnech je 0,5-0,9 kg na sele. Výsledky výzkumu ukazují, že růst selat odstavených ve 4 týdnech je lepší o 5-10 %, konverze krmiva o 1-5 % a mortalita selat dokonce o 20-60 %. V polních testech průmyslových výrobních systémů bylo prokázáno, že zlepšení hmotnosti při odstavu o 0,5 kg vede ke zlepšení o 1,5-2,5 kg na konci výkrmu, kdy jatečná hmotnost je 100 kg. To vše vede k závěru, že vhodná hmotnost pro odstav pro optimální výkon ve fázi růstu a výkrmu by měla být v průměru minimálně 7,5-8,0 kg, přičemž nejvýše 10 % zvířat může vážit méně než 6 kg. Tohoto cíle lze snadněji dosáhnout odstavem po 28 dnech a je velmi obtížné ho dosáhnout při odstavu v 21 dnech.
