Africký mor v Německu
Boj Německa s morem prasat
Podle Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) potvrdily německé úřady v září 2020 virus afrického moru prasat v uhynulém těle infikované divoké prasnice. Virus byl nalezen v obci Schenkendöbern v oblasti Spree-Neisse ve spolkové zemi Braniborsko, asi 6 km od hranic s Polskem. I přesto, že to nebyl šok, když k tomu došlo, zachvělo to s prasečím průmyslem v Německu. Co bude dál?
Mapa výskytu AMP. Červené značky – divočáci,modré značky – farmy.
Boj proti viru je většinou na státních a regionálních úřadech. Braniborské státní ministerstvo sociálních věcí, veřejného zdraví, integrace a ochrany spotřebitele (v němčině zkráceně MSGIV) je odpovědné za potírání problémů spojených s virem afrického moru prasat (AMP). Spolková země Braniborsko je místem pro 2 300 farem s chovem prasat, které jsou nyní v přímém či nepřímém ohrožení. Sotva co německé úřady postavily plot, který má zabránit vstupu infikovaných divokých prasat na jejich území z Polska, se ukázalo, že je příliš pozdě. Farmáři ani lovci nejsou zcela přesvědčeni, že byl zvolen správný přístup.
Mohl to být ojedinělý případ?
To nelze zcela vyloučit. Podle německé referenční laboratoře Friedrich Loeffler Institut (FLI) byl virus nalezen v téměř rozloženém uhynulém těle. To naznačuje, že virus byl do Německa zavlečen již před několika týdny, jak uvedla laboratoř na svých webových stránkách, což je dostatek času k šíření viru. Avšak navzdory zvýšené ostražitosti v posledních měsících nebyly nalezeny žádné další případy výskytu viru. I když se předpokládá, že hledání bude v okolí zesíleno a bude objeveno více případů.
Obecně je velmi pravděpodobné, že existují další infikovaní divočáci. Divoká prasata obvykle žijí společně ve skupinách po 3 nebo 4 včetně selat. Logicky lze tedy předpokládat, že kdyby se nakazil 1 divočák, mohlo být vystaveno viru více prasnic nebo selat.
Jak se virus dostal do Německa?
To je zajímavá otázka, na kterou nelze dát jasnou odpověď. K infekci v Německu došlo 30 km od nejbližšího známého místa nálezu pozitivního divočáka v Polsku. To je relativně velká vzdálenost k přirozenému skoku viru, také vzhledem k tomu, že většina ohnisek se vyskytuje relativně blízko u sebe.
Referenční laboratoř FLI ve své analýze poukázala na migrujícího divočáka. Kanec divočáka je známý tím, že se potuluje solitérně na značné vzdálenosti, ale tady to byla mrtvá prasnice. Proto FLI nevylučuje roli ptáků či jiných přenašečů, včetně lidí, kteří mohli vyhodit kontaminované vepřové maso.
Rychlost šíření viru
K prvnímu nálezu AMP u divokých prasat v Polsku došlo 13. února 2014 poblíž města Szudzialowo na severovýchodě Polska. Viru trvalo 6,5 roku, než prošel Polskem a dostal se do Německa, vzdušnou čarou vzdálenost do východoněmecké obce Schenkendöbern je 625 km. I přesto, že přesun viru na západ neprobíhal plynule, lze usoudit, že virus prošel Polskem průměrnou rychlostí 100 km/rok.
Dopad na ceny vepřového masa
Ceny klesají, protože exportní trhy v blízké budoucnosti mizí a způsobují narušení nabídky a poptávky. V Německu byl zaznamenán pokles cen vepřového o 0,20 EUR na 1,27 EUR/kg, jakmile se objevily zprávy o nálezu. Obdobně v Belgii v roce 2018 ceny klesly během několika týdnů z 1,36 EUR na 1,09 EUR za kg JUT.
Co na to ostatní země EU?
Uvnitř Evropské unie je situace známá, jedná se o divočáka, nikoliv o domácí prase a je dohodnut systém regionalizace. V rámci EU každý uznává, že hlavní německé státy produkující prasata, jako je Dolní Sasko nebo Severní Porýní-Vestfálsko, jsou od tohoto naleziště vzdálené stovky km a ohnisko u divokých prasat je něco jiného než ohnisko u domácích prasat. Nález tedy nebude mít vliv na dodávky v rámci EU. Nepřímo pocítí příklepový efekt pravděpodobně Dánsko a Nizozemsko, protože Německo je velkým odběratelem jejich selat.
Reakce mimo EU
Sedm mezikontinentálních partnerů prozatím reagovalo uzavřením hranic pro německé vepřové maso. V Asii jsou to Čína, Jižní Korea, Japonsko a Filipíny, v Latinské Americe - Mexiko, Brazílie a Argentina. Export vepřového masa do těchto zemí vyžaduje prohlášení, že země původu je bez AMP, což Německo nyní není. Celkem vzato, těžký úder pro německý prasečí průmysl, protože vepřové maso je v Asii, také díky AMP, velmi žádané. Podle tiskové agentury Reuters bylo Německo dosud třetím největším dodavatelem vepřového masa v Číně, což pokrývá 14 % dovozu, s 1 miliardou EUR ročně. Německé orgány jednají s Čínou o přijetí regionalizačního přístupu podobnému zemím EU. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to, že zbytek Německa, kde nebyl zjištěn žádný AMP, by mohl pokračovat ve vývozu.
Z údajů poskytnutých Francouzským institutem pro vepřové maso (IFIP) vyvezlo Německo během prvních sedmi měsíců roku 2020 do Číny 425 000 tun vepřového masa. Ve stejném časovém rámci nakoupila Jižní Korea 46 000 tun a Japonsko 15 000 tun.
Kdo bude mít prospěch
Ostatní vývozní země s největší pravděpodobností zaplní vzniklou mezeru v obchodování s vepřovým. V Evropě rychle rostl španělský prasečí průmysl a předstihl Německo jako zemi číslo jedna ve výrobě prasat. Nadto Španělsko, podle údajů čínského ministerstva zemědělství a venkova (MARA), přispělo k 17 % celkového dovozu vepřového masa do Číny v prvních 6 měsících roku 2020. Podobně se USA v 1. pololetí postaraly o 19 % dovozu vepřového masa do Číny. Tyto dvě země, stejně jako Brazílie a Kanada, velmi pravděpodobně zvýší svůj vývoz vepřového masa.
Primární úkol - udržet věci pod kontrolou
Hlavním cílem v danou chvíli je zajistit, aby virus zůstal v omezené oblasti, kde byl aktuálně detekován. Primární důraz je kladen na udržení věcí pod kontrolou, dalším krokem bude eradikace viru (úplné vymýcení viru z populace prasat). Úspěšný boj s AMP je většinou otázkou dodržování seznamu pokynů a zpočátku začíná vytvořením zón kolem ohnisek nákazy s cílenými opatřeními pro každou zónu. Tento přístup je v souladu s pokyny EU.
V Německu byly kolem lokalit zřízeny a oploceny základní zóny s poloměrem tří kilometrů o ploše přibližně 40 km2a byly definovány ohrožené oblasti s poloměrem přibližně 20 až 25 km. V ohrožených oblastech byla nařízena následující okamžitá opatření:
Pro lovce
Provádět intenzivnější vyhledávání divočáků.
Povinnost upozornit na padlou zvěř, každý nalezený divočák musí být nahlášen veterinárnímu úřadu s uvedením místa, kde byl nalezen. Označení, odběr vzorků a bezpečnou likvidaci smí provádět výhradně vyškolený a autorizovaný personál.
Zákaz lovu.
Divoká prasata nesmí být dovezena do země nebo vyvezena z ohrožené oblasti.
Zabití nebo uhynulí divočáci nebo jejich části a předměty, se kterými mohli přijít do styku, se nesmí přivést do chovu prasat.
Pro chovatele prasat
Počet chovaných prasat musí být okamžitě nahlášen veterinárnímu úřadu s uvedením jejich druhu použití a umístění.
Uhynulá a horečnatá prasata musí být okamžitě vyšetřena na AMP.
Prasata musí být chována tak, aby nemohla přijít do styku s divočáky.
Krmivo, stelivo a další předměty, s nimiž mohou prasata přijít do styku, musí být pro divočáky nepřístupné.
Dočasný zákaz využívání zemědělských a lesnických oblastí.
Tráva, seno a sláma z ohrožené oblasti nesmí být použity ke krmení nebo jako podestýlka pro prasata.
Je zakázáno přemísťovat prasata z hospodářství, které se nachází v ohrožené oblasti. O výjimky je třeba požádat písemně u příslušného veterinárního orgánu.
Pro všechny
V základní zóně je vstup do lesa a otevřené krajiny zakázán.
Využívání zemědělských a lesnických ploch je zakázáno.
Psi nesmí v ohroženém prostoru volně pobíhat (pouze na vodítku).
Akce s prasaty v ohrožené oblasti jsou zakázány (např. farmářské festivaly, trhy atd.).
Osoby, které přišly do přímého kontaktu s divočáky, musí provést odpovídající čisticí a dezinfekční opatření.
Úplné vymýcení AMP
Mezitím byl oznámen další krok plánu eradikace. Zahrnuje vytvoření „bílých zón“ kolem vnitřních zón. Ty by byly řádně oploceny zevnitř i zvenčí pevným plotem vysokým 1,2 metru. Záměrem je zastřelit veškerou zvěř mezi ploty a efektivně tak vytvořit chodbu bez divočáků. Podobný přístup byl použit v Belgii i v České republice.
Stavba těchto plotů v Německu již začala a očekává se, že to bude trvat několik týdnů. Avšak věci nejsou tak snadné, jak se zdá. Část hranic bílé zóny bude muset projít Polskem. Přestože Německo navrhlo zaplatit za to, aby tyto bariéry byly postaveny, počáteční reakce v Polsku byly váhavé.
Rekord drží Česká republika
Jak dlouho potrvá v Německu eradikace viru bude záležet na tom, jak dobře se Německu podaří udržet situaci u divočáků pod kontrolou. Rekord zatím drží Česká republika, které trvalo jen něco málo přes 1,5 roku, než se vrátila zpět na trať. ČR ukázala, že dobře navržená strategie, která má koordinaci, financování a naprostou transparentnost, včetně oplocení a inteligentní myslivosti, může omezit ohniska AMP u divokých prasat.
Aby bylo možné znovu získat status „bez AMP“, musí země prokázat, že virus z populace divokých prasat zmizel po dobu nejméně 12 měsíců. V ČR bylo první ohnisko hlášeno v červnu 2017 a poslední pozitivní nález byl v dubnu 2018. EU oficiálně vyhlásila ČR „bez AMP“ koncem února 2019. Český příklad následovala Belgie, která získala zpět svůj status „bez AMP“ na podzim 2020. V obou zemích se nákaza stád domácích prasat nikdy nedotkla.
 |
| Virus afrického moru prasat (3D ilustrace, Kateryna Kon) |
Africký mor prasat
· Africký mor prasat (AMP) je choroba zvířat podléhající oznamovací povinnosti. Je nebezpečná pro domácí a divoká prasata a je téměř vždy smrtelná a nevyléčitelná. Včasná detekce je rozhodující pro vymezení infikované oblasti a opatření, která je třeba nařídit. U všech nalezených mrtvých divokých prasat musí být proto okamžitě odebrány a analyzovány vzorky.
· AMP není přenosný na člověka - ani konzumací vepřového masa, ani přímým kontaktem se zvířaty.
· Pro ostatní domácí a hospodářská zvířata AMP nepředstavuje hrozbu.
· Patogen AMP je extrémně odolný a může přetrvávat v mrtvých tělech infikovaných zvířat po mnoho měsíců.
· Inkubační doba, tj. doba mezi infekcí a prvními příznaky onemocnění, je obvykle čtyři dny, ale může být 2 až 15 dnů.
· U domácích a divokých prasat vede infekce k velmi závažným obecným příznakům, jako jsou horečka, slabost, nechutenství, poruchy pohybu a dýchací potíže. Může se také objevit průjem a krvácení. Nemocná zvířata někdy vykazují sníženou ochotu uprchnout nebo jiné abnormality, jako je nechuť k pohybu a dezorientace.
· K přenosu nejčastěji dochází přímým kontaktem s infikovanými zvířaty, požitím potravinového odpadu nebo vepřových produktů a jinými nepřímými kanály.
· Vzhledem k tomu, že virus zůstává infekční po mimořádně dlouhou dobu, může být přenos také způsoben kontaminovanými předměty, jako jsou nástroje, obuv, oblečení nebo dopravní prostředky. Z tohoto důvodu by se lidé (např. houbaři či turisté) měli chovat odpovědně a dodržovat hygienická opatření.
· Pro zabránění infekce zdravých prasat je nutné těla nakažených zvířat nebo jejich zbytky neškodně zlikvidovat a místo nálezu dezinfikovat.
