Kolostrum

Mají prasnice dostatek kolostra?

 

Prasnice jsou mimořádně dobře vybaveny pro svůj úkol poskytovat mlezivo a mléko selatům, avšak  genetický pokrok v plodnosti prasnic mění požadavky na tento cenný talent.


 

Kolostrum

Po porodu produkují prasnice kolostrum (mlezivo) po dobu asi 24 hodin. To pomáhá selatům přežít, protože se rodí bez protilátek, které by je chránily. Kolostrum je extrémně bohatým zdrojem protilátek - imunoglobulinů  nezbytných pro ochranu selat proti infekcím (viz tabulka 1).

 

Tabulka 1. Imunoglobuliny v kolostru prasnic

Imunoglobulin

%

Funkce

IgG

76

chrání novorozence před invazí vnějších bakterií

IgA

17

chrání vnitřní výstelky novorozence (plíce, střevo) před bakteriemi

IgM

7

chrání před viry a startuje imunitní systém novorozence

 

 

Přenos mateřských protilátek kolostrem je zásadní, protože placenta prasnic nepropustí žádný typ imunoglobulinů. Selata sice mají nějaké protilátky v krvi již při narození, generují tyto protilátky samy poté, co byly v kontaktu s antigeny během posledního měsíce březosti. Avšak tyto protilátky nestačí k jejich adekvátní ochraně po narození.

 

Při porodu opouští sele dělohu při teplotě přibližně 38,5°C a vstupuje do prostředí, kde je teplota často v rozmezí 20–24°C.  I přesto, že existuje vyhřívaná oblast na 30°C, novorozené sele se rychle ochladí a přejde do negativní energetické bilance. Kolostrum poskytuje kromě protilátek také teplo a energii.

 

Asi za 6 hodin po porodu začnou změny ve střevním mechanismu selat. Střevní stěna se stává nepropustnou pro průchod imunoglobulinů a po 24 hodinách je sele již nemůže absorbovat. Příčinou tohoto rychlého uzavření střevní výstelky pro velké molekuly je zabránění vstupu dalším patogenům z okolního prostředí. Obsah imunoglobulinů v kolostru se rapidně sníží (viz graf). To znamená, že v praxi častý jev, kdy ošetřovatelé „podporují“ malá třídenní selata u nově rodících prasnic, aby jim dodali více mleziva a posílili jejich imunitu, je neopodstatněný.


 

Vyšší plodnost, ale také variabilita

Z jedné italské analýzy na téměř 14 000 selatech vyplynulo, že za 13-leté období došlo ke zvýšení o 3 selata narozená živě, avšak úhyn před odstavem se zvýšil o 5,4 %. Obdobná francouzská studie na 12 000 selatech ukázala, že průměrný počet narozených selat se zvýšil z 11 na více než 16, avšak průměrná porodní hmotnost poklesla z 1,59 na 1,26 kg. Ještě důležitější je, že procento selat vážících méně než 1,0 kg vzrostlo ze 7 % na 23 % a že fenomén intrauterinní retardace růstu (IUGR) je častější u hyperproliferních prasnic. Další zajímavá studie z roku 2019 jasně prokázala vyšší variabilitu porodních hmotností u velkých vrhů. Skupina s nízkou plodností (10,25 narozených živě) měla průměrnou porodní hmotnost 1,5 kg se standardní odchylkou 40 g, zatímco vysoce plodná skupina (14,69 narozených živě) měla průměrnou porodní hmotnost 1,37 kg, ale enormní standardní odchylku 220 g.


 

Problémem také je vysoká variabilita v produkci mleziva, která může kolísat v rozsahu od 900 až do 5 900 g. Podobná variace existuje také v koncentracích imunoglobulinů. Bohužel různé výzkumy prokázaly, že nejméně 30 % hyperproliferních prasnic neprodukuje dostatek mleziva. Mají také delší porody, což snižuje produkci mleziva.

 

Vrh se 16 selaty bude během prvních 24 hodin potřebovat 4 000 g mleziva. Obecně se uznává, že nezbytným minimálním požadavkem selat je příjem 200 g mleziva během prvních 24 hodin, avšak příjem 250 g poskytuje lepší šanci na jejich přežití. Množství mleziva ovlivňuje nejen úhyn před odstavem, ale také úhyn do 42 dnů věku. Doporučuje se cílový příjem kolostra během prvních 24–36 hodin 400–500 g. To znamená 3 až 4 opravdu dobrá sání, zejména 2 během prvních 12 hodin po narození a to u menších a slabších selat, která se narodila poslední.

 

Mléčná žláza a hierarchie

Běžně je známo, že nejsilnější selata zaberou přední struky, nejslabší zadní struky. Míra růstu vemene sleduje podobný vzorec. Během 21-denní laktace se může hmotnost mléčné tkáně zvýšit o 50 %. Růst mléčné žlázy je ovlivněn velikostí vrhu, příjmem potravy a jejím umístěním. Aby se maximalizoval růst mléčné žlázy, musí být všechny funkční struky používané.

 

První laktace určuje laktační schopnost mléčné žlázy v budoucích laktacích. Prasničky by měly kojit stejný počet selat, jako mají počet funkčních struků. V případě úhynu před odstavem by k nim měla být přidána další selata, aby se udržel vývoj jejich mléčných žláz.


 

Velikost struků a křížový chov

Tradičním způsobem křížového chovu je snaha vyrovnat počty selat pod prasnicemi. Lepších výsledků lze dosáhnout, pokud se přiřazování selat k prasnicím provádí také podle velikosti struků než jen podle počtu. Malé sele (900 g) má malou šanci na získání mleziva ze struku dlouhého 5 cm. Podobně velké sele (1,8 kg) bude mít problém s velmi malými struky. Doporučuje se roztřídit prasnice podle struků (malé, střední a velké) a výsledky barevně vyznačit na jejich porodních kartách.


 

Jak zvýšit produkci mleziva

Různé výzkumy ukázaly některé velmi zajímavé hodnoty dědičnosti (h²) související s vývojem struků. Délka struku má h² 0,46 a mírně koreluje s denním přírůstkem. Pro produkci imunoglobulinu IgG byl odhadnut h² 0,35. Pokud by šlechtitelé mohli začít měřit IgG na úrovni nuklea a přidat jej do šlechtitelského indexu, znamenalo by to zásadní krok vpřed ke snížení úhynu selat před odstavem. V tomto smyslu provedená finská studie prokázala velmi dobrou korelaci mezi ručním digitálním refraktometrem a laboratorními testy ELISA na koncentraci IgG.


 

Kromě genetiky, hraje důležitou roli výživa. Například na univerzitě v Belfastu ve Velké Británii byl studován přídavek mastných kyselin se středním a krátkým řetězcem do krmné dávky. U ošetřených prasnic se snížil úhyn před odstavem a jejich selata měla vyšší hmotnost při odstavu. Podrobná analýza kolostra ukázala významně vyšší hladiny imunoglobulinů IgG a IgM. Ošetřené prasnice měly také vyšší koncentrace tuku a laktózy.

 

Zajímavé výsledky přináší strategie spočívající v doplnění nízké dávky fytonutrientů do krmiva březích prasnic pro podporu tvorby sérových protilátek, které jsou pak přeneseny do mleziva. Konkrétně se jedná o kurkumin, který se nachází ve formě oleoresinů v kurkumě neboli indickém šafránu a kapsaicin z chilli papriček. Tato strategie již prokázala příznivé účinky v rozsáhlém pokusu ve Španělsku, kde u ošetřených prasnic došlo ke zvýšení procenta selat narozených živě, snížení úhynu do odstavu a ke zvýšení obsahu celkových bílkovin, zejména globulinů, v mlezivu.


 

Prostřednictvím výživových strategií lze modulovat kvalitu a produkci kolostra, avšak jakékoli pozitivní strategie výživy by měly být komplexní a zahrnovat vývoj mléčné žlázy a kontrolu tvorby kolostra v pozdní březosti. Vzhledem k enormní složitosti faktorů, které ovlivňují tvorbu a asimilaci kolostra, existuje řada dalších strategií. Jednou z nich je imunitní adaptace prasnic pomocí očkování. Přehled hlavních druhů očkování u prasnic je uveden v tabulce 2. Proces trénuje imunitní systém prasnic, aby rozpoznal antigeny a reagoval na ně produkcí protilátek, které jsou pak přeneseny na selata prostřednictvím kolostra. Očkování se provádí u prvorodiček, aby se aklimatizovaly na biosystém farmy a pokračuje dalšími očkováními během období březosti.

 

Tabulka 2. Hlavní očkování prasnic

Nemoc

Patogen

Aplikace

Aujeszkyho choroba

Herpes virus

20–30 dní před porodem

Atrofická rýma

Bordetella bronchiseptica, Pasteurella multocida

15-20 dní před porodem

Kolibacilóza

E. coli

40 dní a další 25 dní před porodem

PRRSv

kmeny arterivirů a komplex respiračních virů

v polovině březosti, závisí na výskytu na farmě

Mycoplasma

Mycoplasma hyopneumoniae

podle infekčního tlaku PRRSv, po 70 a 100 dnech březosti u prvorodiček, později také selata

 

 

© 2020

Populární příspěvky z tohoto blogu

Reorganizace prasat v EU

Chov prasat v Asii