Anémie selat
Anémie, staronový problém selat
Anémie z nedostatku železa je stav, který se pro mladá selata stává opět problémem, protože nárůst velikosti vrhu je doprovázen nízkou porodní hmotností. Cílem tohoto článku je poskytnout informace o rozšíření chudokrevnosti selat v některých zemích EU a o strategiích k jejímu překonání.
Nedostatek železa
Je dobře známo, že nedostatečný příjem železa u sajících selat má za následek rozvoj anémie (chudokrevnosti) z nedostatku železa. Selata se rodí s omezenými zásobami železa a mléko prasnice je špatným zdrojem železa, který poskytuje pouze 1 mg železa denně pro sele. Toto množství železa není dostatečné k podpoře rychlého růstu a expanze objemu krve během prvních dnů života. Proto selata vyžadují exogenní doplňování železa během prvního týdne po narození. Situace je dnes ještě komplikovanější kvůli velmi vysoké produktivitě současné genetiky prasat, se zvýšenou velikostí vrhu, nízkou porodní hmotností a velmi rychlým postnatálním růstem.
Slabá odezva novorozených selat na perorální terapii železem je dobře zdokumentována a hlavním důvodem je neschopnost nezralého dvanáctníku absorbovat železo. V důsledku toho je nejběžněji používanou praxí v polních podmínkách intramuskulární injekce 200 mg železa během prvních tří dnů života.
Přípravky
Na trhu jsou k dispozici různé injekční přípravky na bázi dextranu nebo gleptoferonu. Produkt musí být rychle absorbován z místa intramuskulární injekce. Pokud tomu tak není, železo není k dispozici pro syntézu hemoglobinu a doplňování zásob železa v játrech a neabsorbované železo je fixováno tkáněmi s možným nepřijatelným barvením svalu. Proto platí, že 90 % vstřikovaného železa by mělo být absorbováno do 72 hodin po podání dávky, aby byla účinná. U parenterálních přípravků byly pozorovány rozdíly v úrovních absorpce železa mezi gleptoferonem a dextranem.
Prevalence anémie v zemích EU
Růstový potenciál současných genetických linií se v posledních desetiletích zlepšil, zatímco dávka železa zůstává stejná. Proto je důležité ověřit, zda běžné protokoly doplňování železa a produkty používané dnes jsou stále dostatečné k prevenci nedostatku železa a anémie u moderních prasat.
Sperling a kol. (2021) publikovali výsledky průzkumu provedeného v deseti zemích EU (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko a Rakousko). Do hodnocení hladin hemoglobinu při odstavu na náhodně vybraných farmách, které byly ochotny se průzkumu zúčastnit, bylo zahrnuto celkem 3 048 selat. Úrovně hemoglobinu byly měřeny pomocí přenosného analyzátoru HemoCue Hb 201+, který poskytuje rychlé a jednoduché hodnocení hemoglobinu s velmi dobrým korelačním koeficientem ke standardnímu hematologickému analyzátoru pro prasnice a odstavčata (0,95 resp. 0,97).
Na každé farmě bylo hodnoceno deset náhodně vybraných vrhů od prasnic na různých paritách. Byly odebrány vzorky od prasnice a tří selat (malé, střední a velké) z vrhu. Další parametry byly shromážděny formou dotazníku (např. druh železa, parita prasnic). Pro hodnocení anémie na základě hladin hemoglobinu (Hb) byla použita následující kritéria: anémie (Hb<90 g/litr), subklinický stav (Hb=90–110 g/litr) a optimální stav (Hb>110 g/litr).
Rozdíly mezi zeměmi EU
Podle současných interpretačních kritérií bylo více než 14 % selat anemických při odstavu s významnými rozdíly mezi zeměmi (viz tabulka 1). Nejvyšší procento anemických selat bylo pozorováno v Belgii a Francii (34 % resp. 18 %). Farmy v obou zemích používaly orální formy železa častěji a zvířata byla vystavena vyššímu riziku anémie.
Tabulka 1. Prevalence anémie selat v zemích EU
| Země | N | Anémie | |||
| ANO (n) | ANO (%) | NE (n) | NE (%) | ||
| Rakousko | 90 | 6 | 6,7 | 84 | 93,3 |
| Nizozemí | 291 | 20 | 6,9 | 271 | 93,1 |
| Česká republika | 322 | 32 | 9,9 | 290 | 90,1 |
| Dánsko | 300 | 30 | 10,0 | 270 | 90,0 |
| Německo | 209 | 25 | 12,0 | 184 | 88,0 |
| Itálie | 396 | 49 | 12,4 | 347 | 87,6 |
| Portugalsko | 288 | 37 | 12,8 | 251 | 87,2 |
| Polsko | 492 | 72 | 14,6 | 240 | 85,4 |
| Francie | 360 | 65 | 18,1 | 295 | 81,9 |
| Belgie | 300 | 102 | 34,0 | 198 | 66,0 |
| Celkem | 3 048 | 438 | 14,4 | 2 610 | 85,6 |
Způsoby aplikace železa
Na vybraných farmách byly pro tento průzkum použity různé produkty s různými způsoby podání (orální vs. injekce) a/nebo různé protokoly (den podání, kombinace orální plus injekce). Nejúčinnější protokol doplňování železa byl založen na injekci gleptoferonu, což vedlo k nejnižšímu procentu anemických selat při odstavu (6,9 %). Protokoly založené na perorálním podání vedly k nejvyššímu riziku anémie při odstavu (viz tabulka 2).
Tabulka 2. Anémie selat podle typu železa
| Anémie (Hb<90 g/litr) | Aplikování železa | ||||
| dextran (N=1 800) | gleptoferon (N=1 044) | orálně (N=204) | celkem (N=3 048) | ||
| ANO | n | 296 | 72 | 70 | 438 |
| % | 16,4 | 6,9 | 34,3 | 14,4 | |
| NE | n | 1 504 | 972 | 134 | 2 610 |
| % | 83,6 | 93,1 | 65,7 | 85,6 | |
Parita
Selata od prasnic na první a druhé paritě jsou více ohrožena anémií při odstavu ve srovnání se selaty z vyšších parit, přičemž anémie byla potvrzena u 17,4 % selat z této konkrétní podskupiny. Potvrdil se také trend vyšší prevalence anémie u selat starých prasnic (parita šestá a vyšší).
Rychlost růstu
Nejrychleji rostoucí selata byla častěji vystavena riziku anémie při odstavu ve srovnání s jejich vrstevníky střední a malé velikosti: 17 % velkých selat bylo anemických při odstavu, ve srovnání s 12,2 % a 14 % pozorovanými u středních a malých selat.
Závěry průzkumu
Anémie z nedostatku železa je běžným problémem na evropských farmách, přičemž 14,4 % selat je identifikováno jako anemických při odstavu a 49,64 % selat je sub-anemických. Současná praxe aplikování železa na farmách prasat se zdá být nedostatečná k zajištění optimální úrovně hemoglobinu při odstavu, přičemž u různých produktů byly zjištěny rozdíly v hematinické aktivitě. Nejvýkonnějším typem železa byl na základě výsledků průzkumu přípravek gleptoferon, u kterého byl podíl anemických selat výrazně nižší. Oproti tomu aplikace orální cestou představuje největší riziko pro vývoj anémie při odstavu. Dalšími méně důležitými rizikovými faktory byly velikost selat a parita prasnice.
Celkově to potvrzuje, že nejvýkonnější a nejrychleji rostoucí selata ve vrhu jsou při odstavu vystavena nejvyššímu riziku pro anémii. Selata od mladých prasnic (první a druhá parita) měla při odstavu nejvyšší procento anémie, proto je třeba těmto zvířatům věnovat zvláštní pozornost. Posouzení hematinického stavu a hladin hemoglobinu u selat při odstavu by mělo být součástí standardního diagnostického postupu na farmách a měla by být stanovena úroveň intervence.
Anémie je dobře známým omezujícím faktorem růstového potenciálu současné genetiky a jeho negativní dopad byl dobře popsán. Anemická selata mohou být až o 0,82 kg lehčí než selata, která mají normální hodnoty hemoglobinu a zvýšení hemoglobinu o 10 g/litr odpovídá zlepšení přírůstku hmotnosti až o 17,2 g na den. Proto by anémie měla být považována za problém v odvětví prasat, který vyžaduje pozornost.
