Zákaz klecí pro prasnice

Dopady zákazu klecí pro prasnice

Jaké budou ekonomické důsledky zákazu porodních klecí pro prasnice v EU? To je otázka, která je na pořadu dne nejen pro chovatele prasat. Zlepší se welfare prasnic, ale zvýší se výrobní náklady, úhyn selat a rizika pro ošetřovatele?

Klece jsou sice ekonomicky efektivnější, ale společensky nepřijatelné.

 

Zákaz porodních klecí

Problematika dobrých životních podmínek zvířat se díky rostoucímu společenskému a politickému zájmu dostává do popředí veřejných diskusí od 90. let 20. století. Rostoucí společenský tlak, podporovaný stále aktivnějšími zájmovými skupinami a nevládními organizacemi, má za následek, že welfare zvířat zůstává stálou pozorností strategických dokumentů EU. Politickým důsledkem je pokračující diskuse na úrovni Evropské komise a v členských státech EU o možnosti zvýšit standardy welfare zvířat nad úroveň stanovenou současnou legislativou (směrnice Rady 2008/120/ES). V současnosti se očekávají změny předpisů EU o dobrých životních podmínkách zvířat, zejména zákaz používání porodních klecí, které významně ovlivňují zdraví a celkovou pohodu prasnic v období porodu.

 

Situace v zemích EU

Švédsko zcela zakázalo používání porodních klecí od roku 1994 a stalo se prvním a jediným členským státem, který tak učinil. Rakousko zavedlo minimální prostor pro prasnice, překračující požadavky EU v roce 2012. Rakousko si pro rok 2033 stanovilo za cíl přechod na volné porodní kotce s minimálně 5,5 m² na prasnici s povolenou fixací po dobu maximálně pěti dnů po porodu. Podobné diskuse proběhly v Německu a Dánsku. V Německu bylo v roce 2019 (s přechodným obdobím 15 let) přijato rozhodnutí o zkrácení doby fixace prasnic na maximálně pět dní po porodu s minimálním požadavkem na prostor 6,5 m² na porodní kotec. V Dánsku byla již v roce 2014 zavedena významná investiční podpora pro systémy s volným porodem, která se v roce 2022 ztrojnásobila a je zaměřena na povzbuzení farmářů, aby přeměnili své porodní systémy dříve. Ostatní země EU zaujímají vyčkávací pozici a očekávají rozhodnutí Evropské komise.

I když jsou ekonomické výsledky nejednoznačné a specifické pro jednotlivé případy, většina ukazuje na nižší výkonnost systémů pro volný porod.

 

Chybí komplexní ekonomické analýzy

Současně existuje značné množství literatury zabývající se technickým výkonem a ekonomickou účinností systémů pro volný porod. Výsledky jsou někdy nejednoznačné a specifické pro jednotlivé případy, ale většina ukazuje na nižší výkonnost systémů pro volný porod (např. vyšší úhyn selat, nižší počet vrhů, vyšší procento vyřazování prasnic, vyšší příjem krmiva a vyšší náklady) ve srovnání s řešeními na bázi klecí.

 

Zároveň v různých zemích chybí komplexní analýzy ekonomických výsledků přechodu na systémy volného porodu prasat. Kvůli problémům s daty, zejména problémům spojeným se spolehlivostí a reprezentací, se většina hodnocených studií opírá o odborné posudky a zjednodušené předpoklady. Výsledky by proto měly být interpretovány opatrně. V tabulce 1 jsou uvedeny vybrané reference spojené s parametry technické výkonnosti, které tvoří základ pro stanovení parametrů používaných pro hodnocení.

  

Tabulka 1. Porovnání ukazatelů efektivity výroby při volném porodu a klecích.

Ukazatele efektivity výroby	Hodnoty pro volný porod vs. klece (menší < nebo větší >)
Vrhy/prasnice/rok	volný porod < klece
Úhyn prasnic (%)	volný porod > klece
Podíl vyřazených prasnic (%)	volný porod > klece
Úhyn selat (%)	volný porod > klece
Počet nebo procento zalehnutých selat	volný porod > klece
Průměrná hmotnost selat při narození (kg)	volný porod ≥ klece
Odstavená selata (ks/prasnice)	volný porod < klece
Příjem krmiva (kg/den/prasnice)	volný porod > klece
Práce (hodiny/prasnice/rok)	volný porod > klece
Prostor pro porod (m2)	volný porod > klece
Investiční potřeby a ustájení (euro/m2)	volný porod > klece
Náklady na investice (euro/prasnice)	volný porod > klece
Náklady na veterináře a léky (euro/sele)	volný porod > klece
Výrobní náklady a hrubé marže	volný porod > klece

 

Výrobní náklady

Šetření AHDB (Rada pro rozvoj zemědělství a zahradnictví v Anglii) o dopadu alternativních technologií porodu v britském sektoru prasat odhalilo nekonzistentní zjištění. Výsledky studie ukázaly, že úroveň úhynu selat před odstavem srovnatelnou s konvenčními porodními klecemi lze dosáhnout v některých, ale ne ve všech situacích.

 

Přechod na systémy pro volný porod vyžaduje ve většině případů další podlahovou plochu a nové investice, které zvyšují výrobní náklady. Ukázalo se, že alternativní systémy pro volný porod jsou nákladnější než tradiční porodní klece, a to o 2,3 % (při velikosti kotce 4 m² a úhynu selat 12 %) až o 5,3 % (při velikosti kotce 8 m² a 18 % úhynu). Avšak zpráva také uvádí, že dobře řízené vnitřní volné porodní systémy mohou přinést výhody v produkci, jako je nižší úhyn selat a/nebo jedno další živě narozené sele na vrh.

 

Cílem studie autorů Malak-Rawlikowska et al. (2024) bylo zhodnotit náklady spojené s plánovaným zákazem porodních klecí v EU. Autoři uvedli, že přechod na systémy volného porodu vedl ke zvýšení celkových nákladů (viz tab. 2). Autoři předpokládají pokles počtu prasnic přibližně o 21 až 23 % a nárůst celkových nákladů na produkci selat o 6 až10 %. Zákaz porodních klecí může navíc vést ke zvýšené koncentraci produkce selat ve větších stádech. Drobní výrobci jsou proto vystaveni vysokému riziku odchodu z odvětví, zatímco někteří se mohou rozhodnout přejít pouze na konečnou úpravu.

 

Tabulka 2. Vybrané ukazatele pro klece a systémy volného porodu podle Malak-Rawlikowska et al. (2024).

Ukazatel	Klece	Volný porod s fixací (5,5 m2)	Volný porod bez fixace (7 m2)	Volný porod s fixací (rozdíl %)	Volný porod bez fixace (rozdíl %)
Počet prasnic na farmu (průměr)	897,9	719,4	570,8	−19,9 %	−36,4 %
Úhyn selat (%)	10,7	12,3	12,9	+15 %	+20 %
Počet odstavených selat na prasnici	28,4	27,4	27,2	−3,7 %	−4,3 %
Náklady na krmivo (EUR/odst. sele)	4,6	5,1	5,1	+11,4 %	+12,1 %
Náklady na výměnu prasnice (EUR/odst. sele)	4,4	5,2	5,2	+17,9 %	+18,7 %
Dodatečné mzdové náklady (EUR/odst. sele)	−	0,6	1,1	−	−
Náklady na léčiva (EUR/odst. sele)	1,3	1,5	1,5	+11,6 %	+12,4 %
Celkové variabilní náklady (EUR/odst. sele)	8,0	9,2	9,8	+14,5 %	+22,2 %
Investice do nového kotce (EUR/odst. sele)	−	1,3	1,3	−	−
Odpisy stávající budovy a vybavení (EUR/odst. sele)	5,2	7,3	9,2	+40,9 %	+77,2 %
Odpisy nových investic (EUR/odst. sele)	5,2	8,6	10,5	+65,4 %	+101,8 %
Celkové náklady na přechod (EUR/odst. sele)	13,2	17,8	20,3	+34,5 %	+53,5 %

 

 

Úhyn selat

Většina studií srovnávajících parametry užitkovosti volných porodů a porodních systémů v klecích uvádí zvýšený úhyn selat, pokud se prasnice pohybují bez omezení, což má za následek vyšší výskyt zalehnutí selat, zejména během prvních pěti dnů po porodu.

 

Například dánská studie úhynu selat na komerční farmě porovnávala tři systémy ustájení: porodní klece, systém pro volný porod se čtyřdenní fixací prasnic po porodu a volný porod bez omezení. Studie zjistila, že celkový úhyn selat (včetně mrtvě narozených) byl o 3,9 % vyšší v systému pro volný porod bez omezení a o 3,3 % vyšší v systému pro volný porod s dočasným omezením ve srovnání s klecemi. Podíl zalehnutých selat činil 10,7 % pro volný porod, 9,7 % pro částečnou fixaci a 7,8 % pro klece.

 

Analýza dat z let 2017–2020 z databáze InterPIG (globální síť ekonomů a expertů v odvětví prasat) ve Švédsku (kde se od roku 1994 používají pouze systémy pro volný porod) a Finsku (kde 40 % prasnic je ve volném ustájení) ukázala, že průměrný úhyn selat byl ve Švédsku vyšší, a to 17,4 %, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, kde byl v rozmezí od 13,3 % v Nizozemsku do 15,4 % ve Francii. Podobně byl zaznamenán nižší počet vrhů na prasnici za rok, 2,23 ve Švédsku a 2,24 ve Finsku ve srovnání s většinou předních evropských zemí, kde se pohyboval od 2,27 v Dánsku po 2,35 v Nizozemsku a Francii.

 

Avšak existují také některá technická řešení tohoto problému, jako je například porodní kotec Well-Farrowing s pohyblivým „balančním dnem“, který byl testován v Nizozemsku. Když se prasnice postaví, senzory aktivují podlahu, aby se zvedla, čímž zabrání selatům dostat se pod prasnici. Toto řešení je použitelné pouze v porodních kotcích s fixací na pět dní po porodu a hodnota požadovaných investic je značně vysoká (500–600 EUR na kotec).

Dobře řízené vnitřní volné porodní systémy mohou snížit úhyn selat a/nebo zvýšit počet živě narozených selat na vrh.

 

Náročnost na pracovní sílu

Očekává se, že systémy s volným porodem budou náročnější na pracovní sílu, protože vyžadují více monitorování, delší denní rutiny a specifické činnosti. Výsledky výzkumů potvrzují tato zjištění. Průměry InterPIG pro Švédsko a Finsko také uvádějí mírně vyšší průměrnou spotřebu času na prasnici za rok potřebnou k údržbě kotců s volným porodem. Polští experti zdůraznili významnou roli zaměstnanců v systémech volného porodu. Podle jejich zkušeností je hygiena v kotcích kritickým aspektem užitkovosti a vzhledem k volnému pohybu prasnic ve volném porodním systému vyžaduje udržování čistoty podlahy, napáječek a místa pro selata neustálý dohled.

 

Názory farmářů

Z průzkumu názorů jednotlivých farmářů i organizací na změny legislativy (Malak-Rawlikowska et al., 2024) vyplývá, že 67 % farmářů vyjádřilo silný odpor k myšlence zákazu porodních klecí. Je pozoruhodné, že pouze 14 % farmářů zastávalo opačný názor. Při hodnocení dopadu reformy na welfare prasnic navíc převládaly negativní nálady, i když podíl silně negativních nálad byl poměrně nižší. Přibližně 25 % respondentů vnímalo příznivé účinky na welfare prasnic, zatímco 46 % uvedlo, že nedojde ke zlepšení. Odpovědi na otázku o pravděpodobnosti zlepšení pohody prasnic byly pozitivnější ve srovnání s názory na zákaz porodních klecí. To ukazuje, že bez ohledu na rozsah produkce a další faktory související s farmou mají zemědělci obecně negativní názor na zákaz porodních klecí.

 

Navíc, mnoho farmářů ve východních členských státech EU v poslední době výrazně investovalo do renovace stájí pro prasata, aby zvýšili pohodlí zvířat. Zavedením nového systému by se tyto výdaje staly v podstatě marnými a existuje vysoká pravděpodobnost, že nebudou nahrazeny.

Přechod na volné porodní systémy je nevyhnutelný, ale vyžaduje čas, zkušenosti a zejména finanční podporu farem.

 

Očekávané dopady

Závěrem lze shrnout, že od zákazu porodních klecí v EU se očekává:

• snížení počtu prasnic a produkce selat (v důsledku zvýšeného požadavku na prostor pro prasnice)
• snížení efektivnosti produkce (v důsledku zvýšených nákladů na produkci, které zahrnují veterinární výdaje, mzdové náklady a náklady na krmivo pro prasnice, jakož i výdaje spojené s vyšším úhynem selat a zvýšenou náhradou prasnic)
• zvýšení investic do nových kotců a rekonstrukce stávajících budov 

Tyto výzvy lze nepochybně zmírnit změnami v technologickém výrobním procesu. Takové úpravy však vyžadují čas a zkušenosti. Vzhledem k tomu, že plánované změny mají pro mnoho chovů prasat významné ekonomické a organizační dopady, je nezbytné zvážit poskytnutí finanční pomoci na podporu farem a dostatečně prodloužené přechodné období pro hladký přechod na nové systémy.

 

© 2024