Chov prasat v EU
Produkce vepřového masa v Evropské unii
Chov prasat v Evropě probíhá od extenzivní produkce,
jako je chov iberského prasete ve Španělsku a Portugalsku nebo prasete mangalica
v Maďarsku a Rumunsku, až po sofistikované intenzivní systémy založené na vyšlechtěných
plemenech prasat, jako jsou large white, landrace, duroc a pietrain.
 |
| Většina prasat v EU je chována v intenzivních systémech založených na vyšlechtěných plemenech, jako jsou large white, landrace, duroc a pietrain. |
Populace hospodářských zvířat
Odhaduje se, že evropská populace hospodářských zvířat je
tvořena 134 miliony prasat, 75 miliony skotu, 59 miliony ovcí a 11 miliony koz.
Chov prasat se podílí na celkové produkci masa 35 % a je hlavním přispěvatelem
k zemědělské ekonomice EU.
Koncentrace prasat
Regiony s vysokou koncentrací prasat v EU jsou Jutland
v Dánsku, Severní Brabantsko v Nizozemsku, Západní Flandry v Belgii, Dolní
Sasko a Porýní-Vestfálsko v Německu, Bretaň ve Francii, Lombardie v Itálii, Velkopolské
vojvodství a severozápad a středomoří ve Španělsku (Katalánsko, Aragónsko a
Murcia).
V roce 2022 byla průměrná hustota obyvatelstva v EU 109
obyvatel na km2 (v rozmezí od 18 do 1 657 obyvatel). Ze zemí,
které jsou klíčovými producenty vepřového masa, má nejvyšší hustotu obyvatel Nizozemsko
(429), Belgie (378) a Německo (233) a nejnižší Španělsko (94).
Hustota prasat na km2 a poměr počtu prasat
na osobu jsou velmi vysoké v Dánsku (267 prasat/km2 a 1,94 prasat/osobu),
Nizozemsku (258 a 0,60) a Španělsku (67 a 0,71), zatímco nejnižší jsou v Itálii
(29 a 0,15) a Francii (20 a 0,18).
Velikost farem
V roce 2015 byla průměrná velikost farem 3 500 kusů v
Dánsku, 2 500 v Nizozemsku a přibližně 1 050 v Německu, přičemž více než 90 %
prasat se chovalo na farmách s nejméně 1 000 zvířaty. Jak se očekávalo, na
základě úspor z rozsahu se velikost farem zvýšila (ve třech zmíněných zemích na
4 700, 3 400 a 1 300 kusů).
Rozdíl ve velikosti farem mezi zeměmi EU závisí do značné
míry na místní legislativě. Nejvyspělejší země s největší hustotou lidské
populace mají přísnější omezení pro zvyšování velikosti farem. Zvláštním
případem je Rumunsko, ve kterém je chov prasat vysoce polarizovaný, s nárůstem
velkých intenzivních farem, které dodávají 85 % veškerého masa dostupného na
trhu, z nichž většinu provozují zahraniční společnosti. Ale stále existuje
vysoký počet domácích prasat produkujících maso pro rodinu a místní sousedy.
Systémy chovů prasat
Systémy produkce vepřového masa se mezi členskými státy i v
rámci nich značně liší, od malých tradičních hospodářství, která chovají pouze
jedno nebo dvě prasata, jako například v Rumunsku, až po konvenční
intenzivní produkci ve vnitřních prostorách s průmyslovým vybavením, kde se
nacházejí tisíce prasat, jako v Dánsku a Nizozemsku.
Chov prasat v EU probíhá v jednom ze čtyř obecných
systémů:
- tradiční maloobjemové chovy
- průmyslové intenzivní vnitřní velkochovy
- extenzivní venkovní chovy ve výběhu s přímou spotřebou přírodních zdrojů
- ekologické chovy
Tradiční domácí chov
V mnoha státech EU je stále tradičním systémem domácí chov,
jehož hlavním cílem je zásobovat venkovské obyvatelstvo živočišnými bílkovinami.
V posledních desetiletích se chovy prasat v EU zvětšily a produkce vepřového
masa se přesunula ze dvorků do intenzivních uzavřených systémů s větším
potenciálem chovat prasata hospodárněji.
Produkce na dvorcích byla silně ovlivněna epidemií afrického
moru prasat (AMP), což dále snížilo zájem o tento systém. V roce 2023 byla méně
než 2 % prasat v EU chována v systému dvorků, s ještě nižším podílem v
klíčových zemích EU.
Průmyslová velkovýroba
Převládajícím systémem v Evropě je chov prasat ve velkých
farmách za intenzivních podmínek a vysokých standardů biologické bezpečnosti.
Celkově je více než 75 % prasat v EU ve velkých komerčních hospodářstvích. Nové
průmyslové holdingy jsou tržně orientované podniky se zaměřením na uspokojení
potřeb zpracovatelského průmyslu vepřového masa, rostoucí městské populace a
exportních trhů.
Extenzivní chovy
Chov prasat v extenzivních venkovních podmínkách byl důležitý
v posledních desetiletích 20. století v mnoha regionech Evropy, včetně
Pyrenejského poloostrova, Maďarska, Bulharska a středomořských ostrovů. V tomto
systému se používají místní plemena prasat s nízkými náklady na chov, ale také
s nižší produktivitou. V posledních desetiletích se počet prasat chovaných v
rámci tohoto systému snížil ve všech zemích s výjimkou iberských prasat ve
Španělsku a Portugalsku.
Ekologické chovy
Ekologická produkce se soustřeďuje v Německu, Dánsku a
dalších zemích severní a střední Evropy. Ve všech případech se postupy ustájení
a chovu, které jsou povinné pro chov ekologických prasat, mezi zeměmi značně
liší, ale vždy vyžadují, aby zvířata měla nějakým způsobem přístup ven.
Navzdory rychlému růstu v posledních letech zůstává ekologická produkce prasat
v EU pod 2 % ve srovnání s 5 % až 7 % u hlavních druhů přežvýkavců.
 |
| Venkovní chovy v extenzivních podmínkách se snížily ve všech zemích EU s výjimkou iberských prasat ve Španělsku a Portugalsku. |
Integrace
Odvětví chovu prasat v EU nedosahuje úrovně integrace jako
odvětví drůbeže, s některými výjimkami, jako je Dánsko a Španělsko. V Dánsku je
většina prasat v mnoha ohledech kontrolována několika společnostmi. Řízení, kontrola
chorob, typ produkce, prodejní cena pro výkrmny, jakož i otázky udržitelnosti a
dobrých životních podmínek zvířat, jsou centralizovány a přísně kontrolovány
podle společných kritérií.
Ve Španělsku je velká část výrobního řetězce vepřového masa
vertikálně kontrolována rodinnými společnostmi. Integrátor zajišťuje selata
(často i prasnice), krmiva, veterinární služby a vlastní standardy pro řízení
farmy a každý typ produkce. Chovatelé jsou smluvně vázáni výhradně na chov a
péči o prasata ve svých farmách.
Výkrm
Chov prasat na maso je organizován různými způsoby, přičemž
je více či méně sofistikovaný v závislosti na velikosti farmy, potřebách
farmářů a zvoleném systému produkce. Malé farmy obvykle kombinují prasnice a
výkrmny, s malým důrazem na zlepšení genetických nebo manažerských postupů.
Moderní provozy však mohou chovat všechna prasata (prasnice, selata a výkrm) ve
stejných zařízeních nebo využívat farmy, ve kterých jsou prasnice a selata do
hmotnosti 20/25 kg odděleny od rostoucích a výkrmových prasat.
Porážková hmotnost
V EU se prasata obvykle porážejí v hmotnosti vyšší než 110
kg a mladší než 6 měsíců, přičemž kanci jsou fyzicky kastrovaní při narození. V
některých zemích (např. ve Španělsku) však velká část prasat není kastrována.
Kromě toho je zvýšený podíl prasat chován do hmotnosti 125 kg a věku 7 měsíců
nebo do hmotnosti 160 až 170 kg a věku 9 měsíců (např. prasata pro parmskou
šunku v Itálii), přičemž kanci jsou kastrováni při narození. Také iberská
prasata chovaná ve volném výběhu jsou porážena při hmotnosti 150 až 180 kg a ve
věku 10 až 12 měsíců a kanci jsou kastrováni při narození a prasnice ve věku
dvou měsíců.
Produkce vepřového masa
Historické údaje o celosvětové produkci vepřového masa jsou
uvedeny v tabulce 1. Čína je tradičně hlavním producentem vepřového masa na
světě s přibližně 50 až 55 % veškeré produkce, následovaná EU s 22 % a USA
s 11 %.
Tabulka 1. Celosvětová produkce vepřového masa (miliony tun)
|
Země |
2012 |
2017 |
2021 |
2022 |
2023 |
2024*) |
|
Čína |
53,4 |
54,5 |
47,5 |
55,4 |
56,5 |
55,9 |
|
EU |
22,5 |
23,7 |
23,6 |
22,3 |
21,8 |
21,1 |
|
USA |
10,6 |
11,6 |
12,6 |
12,3 |
12,4 |
12,6 |
|
Brazílie |
3,3 |
3,7 |
4,4 |
4,4 |
4,4 |
4,8 |
|
Kanada |
1,8 |
2,0 |
2,1 |
2,1 |
2,0 |
2,0 |
|
Svět celkem |
108 |
112,1 |
107,9 |
114,5 |
115,5 |
115,4 |
*) Předpověď, zdroj: USDA
Do budoucna se odhaduje, že celosvětová produkce vepřového masa
vzroste o 11 %, drůbežího o 15 %, hovězího o 10 % a skopového o 15 %, přičemž
drůbeží maso bude představovat 41 % živočišných bílkovin spotřebovaných ze
všech druhů masa.
Vývoj produkce
Od roku 2012 do roku 2021 se v EU zvýšil počet poražených
prasat a množství vyrobeného vepřového masa se zvýšilo z 22,7 na 23,6 milionů
tun a soběstačnost ze 111 % na 125 %, což naznačuje, že nárůst byl způsoben
především vývozem (2,2 až 4,7 milionů tun) do třetích zemí. Spotřeba vepřového
masa se od roku 2012 do roku 2021 příliš nezměnila, ale v letech 2022 až 2032
se očekává pokles o 0,4 % ročně ze současných 32,0 na 31,1 kg/obyvatele (viz
tabulka 2).
Tabulka 2. Historický trend ve výrobě a spotřebě vepřového masa v
Evropské unii
|
Položka |
2012 |
2019 |
2020 |
2021 |
|
Výroba (miliony tun) |
22,7 |
23,0 |
23,2 |
23,6 |
|
Vývoz (miliony tun) |
2,2 |
4,2 |
4,9 |
4,7 |
|
Spotřeba (kg na
hlavu) |
32 |
33 |
32 |
33 |
|
Soběstačnost (%) |
111 |
121 |
126 |
125 |
Zdroj: CESFAC
Stavy prasat se snížily ze 142,6 milionu v roce 2016 na
134,3 milionu v roce 2022 a další pokles se očekává. Za poslední desetiletí
však nebyly změny v počtech prasat a produkci vepřového masa mezi zeměmi
jednotné. Nejvyšší pokles poražených prasat nastal v Německu, který byl
kompenzován zvýšením ve Španělsku.
Podle současných informací zaznamenala produkce vepřového
masa v EU za poslední tři roky prudký pokles a další pokles se očekává. Navíc, v
nedávných letech byla světová produkce masa zkreslena v důsledku pandemie
COVID-19 a ztrát souvisejících s výskytem afrického moru prasat. Neočekávané
propuknutí těchto chorob vedlo v mnoha případech ke ztrátě značného objemu
vývozu a místního prodeje masa, což ovlivnilo ekonomiku celého odvětví produkce
masa.
Vývoz – dovoz
V roce 2022 vedla vývoz EU s 38 % z celkového množství,
následovaly USA (26 %), Kanada (13 %) a Brazílie (12 %). Na druhou stranu hlavními
dovozci byly Čína (22 %), Japonsko (15 %), Mexiko (13 %), Velká Británie (8 %)
a Jižní Korea (7 %).
Vývoz vepřového masa byl v posledním desetiletí ovládán EU,
ale v letech 2019 až 2023 se snížil, zejména kvůli pandemii COVID-19 a AMP a
odhaduje se, že pokles by měl pokračovat i v budoucnosti.
 |
| Produkce vepřového masa v EU zaznamenala za poslední tři roky prudký pokles a další pokles se očekává. |
Prognózy – pokles produkce v EU
Nedávné prognózy produkce vepřového masa naznačují, že do
roku 2031 povede produkci vepřového masa Asie s nárůstem o 12 %. Očekávaný růst
ve světě se pohybuje od 7 % do 8 % pro Ameriku po 20 % pro Afriku, zatímco v
Evropě se očekává pokles o 5 % (viz tabulka 3). V tomto smyslu by růst produkce
vepřového masa v Asii a Severní Americe mohl kompenzovat pokles v Evropě.
Tabulka 3. Prognóza produkce vepřového masa (v tisíci tunách)
|
Země |
2022 |
2031 |
Absolutní |
Relativní (%) |
|
Asie |
63 917 |
71 492 |
+7 575 |
+11,9 |
|
Evropa |
31 266 |
29 573 |
−1 593 |
−5,1 |
|
Severní Amerika |
14 356 |
15 415 |
+1 059 |
+7,4 |
|
Latinská Amerika |
9 159 |
9 814 |
+655 |
+ 0,2 |
|
Afrika |
1 634 |
1 955 |
+321 |
+19,6 |
|
Oceánie |
590 |
647 |
+57 |
+9,7 |
Zdroj: OECD-FAO
Výzvy pro produkci vepřového v EU
Produkce vepřového masa hraje důležitou socioekonomickou
roli v mnoha zemích EU, zejména ve Španělsku, Německu, Francii, Dánsku a
Nizozemsku. Budoucnost tohoto masného odvětví závisí na mnoha faktorech, z
nichž nejdůležitější jsou:
- budoucí růst chovu prasat v Asii
- ekonomická a politická situace ve světě
- nekontrolované propuknutí AMP a dalších nemocí
- trend spotřebitelů snižovat příjem masa z důvodů zdraví nebo dobrých životních podmínek zvířat
- narušení trhu inflací
- snížená dostupnost krmných surovin, práce a energie
- špatné pochopení klíčových kritérií spotřebitelské poptávky po vepřovém mase ze strany chovatelů
- legislativní tlak na bezpečnost potravin, udržitelnost životního prostředí a dobré životní podmínky zvířat
© 2024
