Chov prasat v Africe
Výzvy pro chovatele
prasat v Africe
Afrika je druhým největším světadílem na
světě, má asi 1,4 miliardy obyvatel, což představuje 18 % celkové světové
populace. Mimořádná geografická a biologická rozmanitost, jakož i sociokulturní
bohatství Afriky hrají důležitou roli ve světové živočišné produkci.
Populace hospodářských zvířat v Africe
představuje jednu třetinu celosvětové populace a vytváří přibližně 40 %
zemědělského HDP Afriky. Živočišná výroba v Africe je a bude stále významnější,
protože poptávka po potravinách živočišného původu roste v důsledku rostoucí lidské
populace, příjmů a urbanizace. Předpokládá se, že do roku 2050 bude roční
spotřeba masa 14 kg a mléka 30 l na osobu.
Vepřové maso
Chov prasat je jednou z cest, kterou může
Afrika uspokojit svou potřebu živočišných bílkovin a také přispět ke globálním
potřebám prostřednictvím exportu. Afrika se podílí 1,67 % na světové produkci
vepřového masa.
Globální trend ve světové produkci a spotřebě
masa ukázal, že vepřové maso je velmi důležitým zdrojem živočišných bílkovin v
lidské stravě. Vepřové maso má vysokou biologickou hodnotu, obsahuje esenciální
aminokyseliny a je lehce stravitelné. Odhady z údajů FAO ukazují vepřové jako
celosvětově nejrozšířenější maso, které představuje 36 % celkové světové
spotřeby masa, předčí drůbeží (33 %), hovězí (24 %) a skopové maso (5 %).
Vysoká plodnost, krátký generační interval, vynikající
konverze krmiva a časná zralost předurčují prasata jako zvířata s velkým potenciálem
přispět ke zvýšení potravinové bezpečnosti v Africe i na celém světě. Investice
do chovu prasat se prokázaly jako jedny z nejziskovějších, a to z důvodu
relativně nízkých výrobních nákladů ve srovnání s jinými druhy
hospodářských zvířat.
Systémy chovu
V Africe jsou systémy chovu prasat různorodé, každý
má svůj vlastní soubor výzev a příležitostí a často se pohybují od tradičních
malých chovů až po intenzivní komerční farmy.
Tradiční chov umožňuje prasatům potulovat se za
potravou, ale jsou vystavena extrémním povětrnostním podmínkám, hrozbám nákaz a
také krádežím. Prasata chovaná tímto způsobem jsou převážně původní plemena, i když
se používají i kříženci mezi domorodými a exotickými plemeny, ale nedosahují předpokládané
užitkovosti, jelikož nemají adekvátní výživu pro optimální růst. Tradiční
systémy s minimálními opatřeními biologické bezpečnosti usnadňují šíření nemocí.
Intenzivní systém, je založen především na
exotických plemenech a jejich křížencích (jako large white, landrace, duroc, hampshire
a pietrain), avšak je třeba použití krmných směsí, které mohou být drahé kvůli
vysokým nákladům na dovážené krmné složky. Intenzivní systém výroby také
zahrnuje dobré ustájení, veterinární služby, zařízení na likvidaci odpadu a opatření
biologické bezpečnosti ke zmírnění rizik nemocí, což vyžaduje více kapitálu.
Zatímco někteří chovatelé prasat v Africe
investují do využívání moderního vybavení pro prasečí farmy, mnozí, zejména
drobní chovatelé, používají materiály z místních zdrojů, jako jsou rákos,
bambus, prkna nebo bláto na zdi a oplocení.
Prasečí farmy jsou v některých případech organizovány
do farmářských skupin nebo družstev. To umožňuje drobným farmářům snazší
přístup na trh, k úvěrům, vládním intervencím, veterinárním službám a dobré
infrastruktuře.
V Africe jsou systémy chovu prasat různorodé, od
tradičních malochovů až po intenzivní komerční farmy.
Populace prasat v Africe
Prasata jsou široce rozšířena po celé Africe,
přičemž více než 70 % se nachází ve venkovských komunitách. Stavy prasat v
Africe v roce 2020 byly 44 milionů, což je přibližně 4,6 % z celkové světové
populace prasat.
Východní Afrika má největší populaci prasat, která
představuje 38 % celkové populace prasat v Africe (viz graf). Nejmenší populaci
prasat má severní Afrika, která se na celkové populaci podílí méně než 1 %, což
lze přičíst kulturně-náboženské demografii regionu, která nepodporuje konzumaci
vepřového masa. Ostatní regiony přispívají přibližně 33 % (západní), 17 % (střední)
a 12 % prasat (jižní Afrika). Nigérie a Malawi se podílejí přibližně 35 % na
celkové populaci prasat v Africe. Zatímco Nigérie má největší populaci, Malawi
má nejvyšší koncentraci prasat.
Populace prasat v Africe v průběhu let rostla,
zejména od roku 1980. Tento růst lze přičíst zvýšené životní úrovni a růstu lidské
populace. Zatímco ve východní, západní a střední Africe došlo ke zvýšenému
růstu populace prasat, v severní a jižní Africe se v průběhu let příliš
nezvýšila. Mezi lety 2001 až 2021 se populace prasat v Africe zvýšila z 21
milionů na 43 milionů, což je přibližně 101 % nárůst.
Produkce vepřového masa
Celková produkce vepřového masa v Africe v
roce 2021 přesáhla 2 miliony tun (podrobněji viz tabulka). V letech 1961 až
2021 se produkce vepřového masa v různých oblastech Afriky zvýšila, s výjimkou
severní Afriky, kde nastal 56 % pokles. Míra nárůstu produkce vepřového masa v daném
období v ostatních regionech byla 1 696 % v západní, 448 % v jižní, 596
% ve střední a 1 396 % ve východní Africe. Západní Afrika má nejvyšší produkci
vepřového masa, přičemž Nigérie přispívá 65 %.
Populace prasat a produkce
vepřového masa v různých oblastech a některých zemích Afriky (zdroj FAO)
|
Oblast |
Země |
Stavy
prasat |
Vepřové
maso (tuny) |
|
severní
Afrika |
Alžírsko |
4 616 |
104,50 |
|
|
Egypt |
11 000 |
752,04 |
|
|
Maroko |
7 959 |
628,65 |
|
|
Tunisko |
5 340 |
126,06 |
|
celkem |
|
28 914 |
1
610,99 |
|
jižní
Afrika |
Botswana |
1 345 |
225,44 |
|
|
Lesotho |
29 178 |
526,09 |
|
|
Namibie |
100 049 |
7
089,22 |
|
|
Jihoafrická
republika |
1 344
307 |
320
450,00 |
|
|
eSwatini
(Svazijsko) |
36 426 |
1
419,70 |
|
celkem |
|
1 511 304 |
329
710,44 |
|
východní
Afrika |
Madagaskar |
1 249 339 |
19 225,82 |
|
|
Malawi |
7 009
133 |
279
891,00 |
|
|
Mosambik |
1 681
933 |
121
209,04 |
|
|
Rwanda |
1 384
852 |
12
379,00 |
|
|
Uganda |
2 600
009 |
127
602,37 |
|
|
Zambie |
1 286
469 |
35
723,65 |
|
celkem |
|
17 649 552 |
691 341,70 |
|
západní
Afrika |
Burkina
Faso |
2 693
443 |
337
410,20 |
|
|
Pobřeží
slonoviny |
430 683 |
11
588,78 |
|
|
Ghana |
881 909 |
29
448,31 |
|
|
Nigérie |
8 092
066 |
309
581,75 |
|
|
Togo |
1 139
962 |
13
680,20 |
|
celkem |
|
15 678 263 |
768
766,80 |
|
střední
Afrika |
Angola |
3 656
924 |
136 387,90 |
|
|
Kamerun |
1 926
811 |
29
349,40 |
|
|
Středoafrická
republika |
1 060
125 |
19
079,04 |
|
|
Demokratická
republika Kongo |
1 003
343 |
30
073,00 |
|
|
Gabon |
224 062 |
3
579,64 |
|
celkem |
|
8 139
402 |
223
254,73 |
Spotřeba vepřového masa
Spotřeba vepřového masa se v různých afrických
zemích značně liší v důsledku kulturních, náboženských, ekonomických a
geografických faktorů. Vepřové maso není v Africe nejvíce konzumovaným masem.
Spotřeba vepřového masa na osobu v Africe (1,55 kg) se řadí za drůbeží (6,30
kg), hovězí (5,22 kg) a skopové maso (2,39 kg) a není srovnatelná se spotřebou
v Asii (14,35 kg) a EU (33,79 kg).
Jižní Afrika má nejvyšší spotřebu vepřového
masa na osobu (3,99 kg), za ní následuje střední (2,18 kg), západní (1,97 kg),
východní (1,38 kg) a severní Afrika (0,01 kg). Obyvatelé jižní Afriky mají řadu
stravovacích preferencí a běžně konzumují vepřové maso. V zemích s větší
muslimskou nebo židovskou komunitou však bývá spotřeba vepřového masa mnohem
nižší.
Marketing
Marketing prasat v Africe je jednoduchý, většinou
se jedná o prodej živých zvířat. Podmínky pro přepravu, manipulaci a prodej
prasat jsou často komplikované. Většina farmářů je nucena prodávat živá zvířata
zprostředkovatelům, kteří je zase prodávají řezníkům. Někdy farmáři porážejí
sami a prodávají konečnému spotřebiteli čerstvé vepřové maso, aby
maximalizovali zisk. K tomu obvykle dochází, když se prostředníci snaží stlačit
cenu dolů, aby využili farmářů, kteří jsou pod tlakem prodávat a nezvyšovat
náklady.
Účinné fungování trhu má řadu omezení, která
vyplývají z nedostatku informací o trhu, omezeného kapitálu, nedostatku
přístupu k úvěrovým zdrojům, nedostatku kvalitních silnic a přemrštěných
poplatků za dopravu.
Intenzivní systém výroby poskytuje dobré ustájení,
veterinární služby, zařízení na likvidaci odpadu a opatření biologické
bezpečnosti.
Výzvy
Výzvy spojené s chovem prasat v Africe jsou
různé a liší se v jednotlivých zemích i v rámci regionů. Některé běžné
problémy, se kterými se potýká chov prasat v celé Africe, jsou uvedeny níže.
Nejednotná legislativa
Pokud jsou vývozní požadavky, zejména
hygienické a fytosanitární normy, sdělovány nedůsledně nebo jsou náhle změněny,
může to vést ke zpoždění dodávek, odmítnutí produktů a poškození obchodních
vztahů. Důsledky nekonzistentních dovozních předpisů, které se často střídají
mezi přísnými zákazy a uvolněnými pravidly, ovlivňují stabilitu místního trhu.
Dovozci a obchodníci se v těchto změnách obtížně orientují, což vede k
přerušení dodávek a kolísání cen.
Nejednotnost v předpisech pro kontrolu
nemocí v některých afrických zemích je také velkým problémem. Například
propuknutí afrického moru prasat (AMP) bylo významnou výzvou pro chov prasat v
Africe i celosvětově. Asi 25 % světové populace prasat bylo ztraceno při výskytu
AMP v letech 2018 až 2019. Toto onemocnění může způsobit vysoký úhyn, což vede
k významným ekonomickým ztrátám a má dopad na živobytí farmářů, kteří opouští
podnikání, protože pro ně existuje malá nebo žádná kompenzace.
Nejednotné předpisy týkající se opatření pro
kontrolu nemocí často vedou ke zmatkům mezi chovateli prasat a znesnadňují
prevenci a kontrolu nemocí.
Omezený přístup ke kvalitní genetice
Přístup k vysoce kvalitním chovným zvířatům
zušlechtěných plemen je ve většině afrických zemí omezený. To ovlivňuje užitkovost
a způsobuje velké rozdíly ve výtěžnosti vepřového masa mezi zeměmi, jako je Jihoafrická
republika, kde se chovají většinou vyšlechtěná plemena nebo hybridi, a dalšími
zeměmi, které chovají převážně nešlechtěná plemena.
Nedostatečná infrastruktura
Nedostatečná infrastruktura, včetně řádných ustájovacích
zařízení, chladírenských skladů a zpracovatelských závodů, systémů nakládání s
odpady a dopravních sítí, může bránit rozvoji vepřového průmyslu. Tato
infrastrukturní omezení ztěžují efektivní přepravu prasat a vepřových produktů,
což vede ke zvýšeným nákladům a omezenému přístupu na trh.
Vysoké náklady na krmiva
Dostupnost a cena kvalitního krmiva a doplňků pro
prasata jsou v Africe problémem. Náklady na komerční krmivo, zejména pokud
obsahuje dovážené přísady, mohou být vysoké. Kromě toho je mezi chovateli
prasat v Africe typická nedostatečná znalost požadavků prasat na živiny a také
špatná znalost složení krmiv.
Domorodá prasata nemusí být krmena vysoce kvalitním
krmivem, avšak dovezená plemena a kříženci vyžadují specifická krmiva, která jsou
ve většině zemí Afriky k dispozici jen zřídka. Dostupnost dobrého krmiva nebo
krmných složek spolu s dobrým plemenem vede ke zvýšení výnosu vepřového masa.
Navíc mnohdy nedostatečná skladovací zařízení mohou způsobit znehodnocení
krmiva a tím ovlivnit jeho účinnost.
Veterinární služby
Přístup ke kvalitním veterinárním službám,
včetně očkovacích programů, diagnostiky nemocí a léčby, je v mnoha částech
Afriky často nedostatečný.
Účinná opatření biologické bezpečnosti k
zabránění šíření chorob jsou v chovu prasat zásadní. Omezené povědomí,
nedostatečné zdroje a špatné postupy biologické bezpečnosti však mohou ztížit
kontrolu nemocí, udržení zdravých populací prasat a mohou vést k významným
ekonomickým ztrátám.
Zvýšená urbanizace, růst populace a rostoucí
příjmy obyvatel jsou faktory, které pohánějí poptávku po vepřovém mase.
Klima
Změny klimatu ovlivňují užitkovost hospodářských
zvířat, včetně prasat. Vliv změny klimatu na chov prasat v Africe je umocněn
výskytem pouští a sucha kvůli nadměrné závislosti na dešťové vodě. Snížení
dostupnosti vody negativně ovlivňuje rostlinné zdroje krmiv, zejména obilovin,
což způsobuje jejich nedostatek a zvýšení ceny.
Změna klimatu je také příčinou zvyšující se
okolní teploty, která následně vede k tepelnému stresu u prasat a má závažnější
dopad na jejich užitkovost než chladový stres. Tepelný stres snižuje užitkovost
prasat tím, že ovlivňuje rychlost růstu, reprodukci a má negativní dopad na jejich
zdravotní stav a mortalitu.
Možnou strategií, kterou lze snížit účinek
změny klimatu na chov prasat v Africe je šlechtění pro vysokou adaptabilitu a
odolnost vůči teplu za použití původních afrických plemen. Stejně tak jsou ke
zmírnění účinků tepelného stresu zapotřebí adekvátní chladicí systémy a
strategie řízení.
Perspektivy
Chov prasat v subsaharské Africe představuje potenciál,
který může přispět k hospodářskému rozvoji, potravinové bezpečnosti a lepšímu
živobytí místních obyvatel. Aby bylo možné plně využít tento potenciál, je
zásadní zaměřit se na rozvoj robustního a udržitelného hodnotového řetězce produkce
vepřového masa.
Potravinová bezpečnost
Prasata jsou vysoce plodná a přeměňují krmivo
na maso lépe než většina druhů hospodářských zvířat. To z nich dělá vhodná zvířata
pro produkci masa, zejména pro řešení problému podvýživy, která převládá ve
většině oblastí Afriky.
Pracovní příležitosti
Hodnotový řetězec produkce vepřového masa,
který zahrnuje chov, řízení, zpracování a marketing, může vytvořit pracovní
příležitosti pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu rychle
rostoucí populace Afriky.
Tvorba příjmů
Chov prasat je vysoce produktivní podnik s
dobrou návratností investic. Rychlá míra reprodukce prasat, vysoká rychlost
růstu a krátký generační interval umožňují pravidelný prodej selat a vepřového
masa, což přispívá ke stálému toku příjmů.
Nedávná mezera v nabídce a poptávce po
vepřovém mase na světovém trhu naznačuje potenciál devizových příjmů pro Afriku
z chovu prasat, stejně jako předpokládaná rostoucí poptávka po výrobcích z
vepřového masa v důsledku populačního růstu a měnících se stravovacích návyků.
Investiční příležitosti
Prasečí průmysl v Africe se sice rozvíjí,
ale nízká úroveň investic do technologií a infrastruktury brání maximální produktivitě.
Přičemž investiční příležitosti do chovu prasat v Africe protínají každý aspekt
hodnotového řetězce.
Příležitosti přidané hodnoty u prasat v Africe
jsou obrovské, ale nebyly zatím náležitě využity. Zpracování vepřového masa na
uzeniny, klobásy a další položky s přidanou hodnotou může vést k vyšším
ziskovým maržím, což zvyšuje celkový příjem farmářů a zpracovatelů. Farmářům se
tak nabízí příležitost spojit se s místními i regionálními trhy a podpořit
obchod a ekonomickou aktivitu.
Živočišná výroba v Africe je a bude stále
významnější.
Lepší budoucnost
Předpokládá se, že lidská populace Afriky dosáhne
v roce 2050 téměř 2,5 miliardy, což naznačuje větší poptávku po potravinách, včetně
vepřového masa.
Zvýšená urbanizace, růst populace a rostoucí
příjmy obyvatel jsou faktory, které pohánějí poptávku po vepřovém mase, proto
se v poslední době zvýšily investice soukromých a vládních institucí do chovu
prasat.
Zvýšení produkce masa v Africe také vyžaduje
transformaci průmyslu z tradičního způsobu chovu prasat na produktivnější
systém. To znamená moderní zařízení pro ustájení, vyšlechtěná plemena,
vylepšené systémy krmení a využívání nejnovějších technik chovu prasat, např.
umělé inseminace. Přijetí technik, které jsou široce používány jak v Evropě,
tak v Americe, je v Africe stále nízké, kvůli nedostatku know-how a
nedostatečné infrastruktuře.
S dobrou zemědělskou půdou, kvalitními vstupy
a dobrou infrastrukturou se Afrika může proměnit v centrum dodávek vepřového
masa do celého světa.
© 2025
