Chov prasat v Africe

Výzvy pro chovatele prasat v Africe

Afrika je druhým největším světadílem na světě, má asi 1,4 miliardy obyvatel, což představuje 18 % celkové světové populace. Mimořádná geografická a biologická rozmanitost, jakož i sociokulturní bohatství Afriky hrají důležitou roli ve světové živočišné produkci.



 

Populace hospodářských zvířat v Africe představuje jednu třetinu celosvětové populace a vytváří přibližně 40 % zemědělského HDP Afriky. Živočišná výroba v Africe je a bude stále významnější, protože poptávka po potravinách živočišného původu roste v důsledku rostoucí lidské populace, příjmů a urbanizace. Předpokládá se, že do roku 2050 bude roční spotřeba masa 14 kg a mléka 30 l na osobu.

 

Vepřové maso

Chov prasat je jednou z cest, kterou může Afrika uspokojit svou potřebu živočišných bílkovin a také přispět ke globálním potřebám prostřednictvím exportu. Afrika se podílí 1,67 % na světové produkci vepřového masa.

 

Globální trend ve světové produkci a spotřebě masa ukázal, že vepřové maso je velmi důležitým zdrojem živočišných bílkovin v lidské stravě. Vepřové maso má vysokou biologickou hodnotu, obsahuje esenciální aminokyseliny a je lehce stravitelné. Odhady z údajů FAO ukazují vepřové jako celosvětově nejrozšířenější maso, které představuje 36 % celkové světové spotřeby masa, předčí drůbeží (33 %), hovězí (24 %) a skopové maso (5 %).

 

Vysoká plodnost, krátký generační interval, vynikající konverze krmiva a časná zralost předurčují prasata jako zvířata s velkým potenciálem přispět ke zvýšení potravinové bezpečnosti v Africe i na celém světě. Investice do chovu prasat se prokázaly jako jedny z nejziskovějších, a to z důvodu relativně nízkých výrobních nákladů ve srovnání s jinými druhy hospodářských zvířat.

 

Systémy chovu

V Africe jsou systémy chovu prasat různorodé, každý má svůj vlastní soubor výzev a příležitostí a často se pohybují od tradičních malých chovů až po intenzivní komerční farmy.

 

Tradiční chov umožňuje prasatům potulovat se za potravou, ale jsou vystavena extrémním povětrnostním podmínkám, hrozbám nákaz a také krádežím. Prasata chovaná tímto způsobem jsou převážně původní plemena, i když se používají i kříženci mezi domorodými a exotickými plemeny, ale nedosahují předpokládané užitkovosti, jelikož nemají adekvátní výživu pro optimální růst. Tradiční systémy s minimálními opatřeními biologické bezpečnosti usnadňují šíření nemocí.

 

Intenzivní systém, je založen především na exotických plemenech a jejich křížencích (jako large white, landrace, duroc, hampshire a pietrain), avšak je třeba použití krmných směsí, které mohou být drahé kvůli vysokým nákladům na dovážené krmné složky. Intenzivní systém výroby také zahrnuje dobré ustájení, veterinární služby, zařízení na likvidaci odpadu a opatření biologické bezpečnosti ke zmírnění rizik nemocí, což vyžaduje více kapitálu.

 

Zatímco někteří chovatelé prasat v Africe investují do využívání moderního vybavení pro prasečí farmy, mnozí, zejména drobní chovatelé, používají materiály z místních zdrojů, jako jsou rákos, bambus, prkna nebo bláto na zdi a oplocení.

 

Prasečí farmy jsou v některých případech organizovány do farmářských skupin nebo družstev. To umožňuje drobným farmářům snazší přístup na trh, k úvěrům, vládním intervencím, veterinárním službám a dobré infrastruktuře.


V Africe jsou systémy chovu prasat různorodé, od tradičních malochovů až po intenzivní komerční farmy.

 

Populace prasat v Africe

Prasata jsou široce rozšířena po celé Africe, přičemž více než 70 % se nachází ve venkovských komunitách. Stavy prasat v Africe v roce 2020 byly 44 milionů, což je přibližně 4,6 % z celkové světové populace prasat.

 

Východní Afrika má největší populaci prasat, která představuje 38 % celkové populace prasat v Africe (viz graf). Nejmenší populaci prasat má severní Afrika, která se na celkové populaci podílí méně než 1 %, což lze přičíst kulturně-náboženské demografii regionu, která nepodporuje konzumaci vepřového masa. Ostatní regiony přispívají přibližně 33 % (západní), 17 % (střední) a 12 % prasat (jižní Afrika). Nigérie a Malawi se podílejí přibližně 35 % na celkové populaci prasat v Africe. Zatímco Nigérie má největší populaci, Malawi má nejvyšší koncentraci prasat.



 

Populace prasat v Africe v průběhu let rostla, zejména od roku 1980. Tento růst lze přičíst zvýšené životní úrovni a růstu lidské populace. Zatímco ve východní, západní a střední Africe došlo ke zvýšenému růstu populace prasat, v severní a jižní Africe se v průběhu let příliš nezvýšila. Mezi lety 2001 až 2021 se populace prasat v Africe zvýšila z 21 milionů na 43 milionů, což je přibližně 101 % nárůst.

 

Produkce vepřového masa

Celková produkce vepřového masa v Africe v roce 2021 přesáhla 2 miliony tun (podrobněji viz tabulka). V letech 1961 až 2021 se produkce vepřového masa v různých oblastech Afriky zvýšila, s výjimkou severní Afriky, kde nastal 56 % pokles. Míra nárůstu produkce vepřového masa v daném období v ostatních regionech byla 1 696 % v západní, 448 % v jižní, 596 % ve střední a 1 396 % ve východní Africe. Západní Afrika má nejvyšší produkci vepřového masa, přičemž Nigérie přispívá 65 %.

 

Populace prasat a produkce vepřového masa v různých oblastech a některých zemích Afriky (zdroj FAO)

Oblast

Země

Stavy prasat

Vepřové maso (tuny)

severní Afrika

Alžírsko

4 616

104,50

 

Egypt

11 000

752,04

 

Maroko

7 959

628,65

 

Tunisko

5 340

126,06

celkem

 

28 914

1 610,99

jižní Afrika

Botswana

1 345

225,44

 

Lesotho

29 178

526,09

 

Namibie

100 049

7 089,22

 

Jihoafrická republika

1 344 307

320 450,00

 

eSwatini (Svazijsko)

36 426

1 419,70

celkem

 

1 511 304

329 710,44

východní Afrika

Madagaskar

1 249 339

19 225,82

 

Malawi

7 009 133

279 891,00

 

Mosambik

1 681 933

121 209,04

 

Rwanda

1 384 852

12 379,00

 

Uganda

2 600 009

127 602,37

 

Zambie

1 286 469

35 723,65

celkem

 

17 649 552

691 341,70

západní Afrika

Burkina Faso

2 693 443

337 410,20

 

Pobřeží slonoviny

430 683

11 588,78

 

Ghana

881 909

29 448,31

 

Nigérie

8 092 066

309 581,75

 

Togo

1 139 962

13 680,20

celkem

 

15 678 263

768 766,80

střední Afrika

Angola

3 656 924

136 387,90

 

Kamerun

1 926 811

29 349,40

 

Středoafrická republika

1 060 125

19 079,04

 

Demokratická republika Kongo

1 003 343

30 073,00

 

Gabon

224 062

3 579,64

celkem

 

8 139 402

223 254,73

 

 

Spotřeba vepřového masa

Spotřeba vepřového masa se v různých afrických zemích značně liší v důsledku kulturních, náboženských, ekonomických a geografických faktorů. Vepřové maso není v Africe nejvíce konzumovaným masem. Spotřeba vepřového masa na osobu v Africe (1,55 kg) se řadí za drůbeží (6,30 kg), hovězí (5,22 kg) a skopové maso (2,39 kg) a není srovnatelná se spotřebou v Asii (14,35 kg) a EU (33,79 kg).

 

Jižní Afrika má nejvyšší spotřebu vepřového masa na osobu (3,99 kg), za ní následuje střední (2,18 kg), západní (1,97 kg), východní (1,38 kg) a severní Afrika (0,01 kg). Obyvatelé jižní Afriky mají řadu stravovacích preferencí a běžně konzumují vepřové maso. V zemích s větší muslimskou nebo židovskou komunitou však bývá spotřeba vepřového masa mnohem nižší.

 

Marketing

Marketing prasat v Africe je jednoduchý, většinou se jedná o prodej živých zvířat. Podmínky pro přepravu, manipulaci a prodej prasat jsou často komplikované. Většina farmářů je nucena prodávat živá zvířata zprostředkovatelům, kteří je zase prodávají řezníkům. Někdy farmáři porážejí sami a prodávají konečnému spotřebiteli čerstvé vepřové maso, aby maximalizovali zisk. K tomu obvykle dochází, když se prostředníci snaží stlačit cenu dolů, aby využili farmářů, kteří jsou pod tlakem prodávat a nezvyšovat náklady.

 

Účinné fungování trhu má řadu omezení, která vyplývají z nedostatku informací o trhu, omezeného kapitálu, nedostatku přístupu k úvěrovým zdrojům, nedostatku kvalitních silnic a přemrštěných poplatků za dopravu.


Intenzivní systém výroby poskytuje dobré ustájení, veterinární služby, zařízení na likvidaci odpadu a opatření biologické bezpečnosti.

 

Výzvy

Výzvy spojené s chovem prasat v Africe jsou různé a liší se v jednotlivých zemích i v rámci regionů. Některé běžné problémy, se kterými se potýká chov prasat v celé Africe, jsou uvedeny níže.

 

Nejednotná legislativa

Pokud jsou vývozní požadavky, zejména hygienické a fytosanitární normy, sdělovány nedůsledně nebo jsou náhle změněny, může to vést ke zpoždění dodávek, odmítnutí produktů a poškození obchodních vztahů. Důsledky nekonzistentních dovozních předpisů, které se často střídají mezi přísnými zákazy a uvolněnými pravidly, ovlivňují stabilitu místního trhu. Dovozci a obchodníci se v těchto změnách obtížně orientují, což vede k přerušení dodávek a kolísání cen.

 

Nejednotnost v předpisech pro kontrolu nemocí v některých afrických zemích je také velkým problémem. Například propuknutí afrického moru prasat (AMP) bylo významnou výzvou pro chov prasat v Africe i celosvětově. Asi 25 % světové populace prasat bylo ztraceno při výskytu AMP v letech 2018 až 2019. Toto onemocnění může způsobit vysoký úhyn, což vede k významným ekonomickým ztrátám a má dopad na živobytí farmářů, kteří opouští podnikání, protože pro ně existuje malá nebo žádná kompenzace.

 

Nejednotné předpisy týkající se opatření pro kontrolu nemocí často vedou ke zmatkům mezi chovateli prasat a znesnadňují prevenci a kontrolu nemocí.

 

Omezený přístup ke kvalitní genetice

Přístup k vysoce kvalitním chovným zvířatům zušlechtěných plemen je ve většině afrických zemí omezený. To ovlivňuje užitkovost a způsobuje velké rozdíly ve výtěžnosti vepřového masa mezi zeměmi, jako je Jihoafrická republika, kde se chovají většinou vyšlechtěná plemena nebo hybridi, a dalšími zeměmi, které chovají převážně nešlechtěná plemena.

 

Nedostatečná infrastruktura

Nedostatečná infrastruktura, včetně řádných ustájovacích zařízení, chladírenských skladů a zpracovatelských závodů, systémů nakládání s odpady a dopravních sítí, může bránit rozvoji vepřového průmyslu. Tato infrastrukturní omezení ztěžují efektivní přepravu prasat a vepřových produktů, což vede ke zvýšeným nákladům a omezenému přístupu na trh.

 

Vysoké náklady na krmiva

Dostupnost a cena kvalitního krmiva a doplňků pro prasata jsou v Africe problémem. Náklady na komerční krmivo, zejména pokud obsahuje dovážené přísady, mohou být vysoké. Kromě toho je mezi chovateli prasat v Africe typická nedostatečná znalost požadavků prasat na živiny a také špatná znalost složení krmiv.

 

Domorodá prasata nemusí být krmena vysoce kvalitním krmivem, avšak dovezená plemena a kříženci vyžadují specifická krmiva, která jsou ve většině zemí Afriky k dispozici jen zřídka. Dostupnost dobrého krmiva nebo krmných složek spolu s dobrým plemenem vede ke zvýšení výnosu vepřového masa. Navíc mnohdy nedostatečná skladovací zařízení mohou způsobit znehodnocení krmiva a tím ovlivnit jeho účinnost.

 

Veterinární služby

Přístup ke kvalitním veterinárním službám, včetně očkovacích programů, diagnostiky nemocí a léčby, je v mnoha částech Afriky často nedostatečný.

 

Účinná opatření biologické bezpečnosti k zabránění šíření chorob jsou v chovu prasat zásadní. Omezené povědomí, nedostatečné zdroje a špatné postupy biologické bezpečnosti však mohou ztížit kontrolu nemocí, udržení zdravých populací prasat a mohou vést k významným ekonomickým ztrátám.


Zvýšená urbanizace, růst populace a rostoucí příjmy obyvatel jsou faktory, které pohánějí poptávku po vepřovém mase.

 

Klima

Změny klimatu ovlivňují užitkovost hospodářských zvířat, včetně prasat. Vliv změny klimatu na chov prasat v Africe je umocněn výskytem pouští a sucha kvůli nadměrné závislosti na dešťové vodě. Snížení dostupnosti vody negativně ovlivňuje rostlinné zdroje krmiv, zejména obilovin, což způsobuje jejich nedostatek a zvýšení ceny.

 

Změna klimatu je také příčinou zvyšující se okolní teploty, která následně vede k tepelnému stresu u prasat a má závažnější dopad na jejich užitkovost než chladový stres. Tepelný stres snižuje užitkovost prasat tím, že ovlivňuje rychlost růstu, reprodukci a má negativní dopad na jejich zdravotní stav a mortalitu.

 

Možnou strategií, kterou lze snížit účinek změny klimatu na chov prasat v Africe je šlechtění pro vysokou adaptabilitu a odolnost vůči teplu za použití původních afrických plemen. Stejně tak jsou ke zmírnění účinků tepelného stresu zapotřebí adekvátní chladicí systémy a strategie řízení.

 

Perspektivy

Chov prasat v subsaharské Africe představuje potenciál, který může přispět k hospodářskému rozvoji, potravinové bezpečnosti a lepšímu živobytí místních obyvatel. Aby bylo možné plně využít tento potenciál, je zásadní zaměřit se na rozvoj robustního a udržitelného hodnotového řetězce produkce vepřového masa.

 

Potravinová bezpečnost

Prasata jsou vysoce plodná a přeměňují krmivo na maso lépe než většina druhů hospodářských zvířat. To z nich dělá vhodná zvířata pro produkci masa, zejména pro řešení problému podvýživy, která převládá ve většině oblastí Afriky.

 

Pracovní příležitosti

Hodnotový řetězec produkce vepřového masa, který zahrnuje chov, řízení, zpracování a marketing, může vytvořit pracovní příležitosti pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu rychle rostoucí populace Afriky.

 

Tvorba příjmů

Chov prasat je vysoce produktivní podnik s dobrou návratností investic. Rychlá míra reprodukce prasat, vysoká rychlost růstu a krátký generační interval umožňují pravidelný prodej selat a vepřového masa, což přispívá ke stálému toku příjmů.

 

Nedávná mezera v nabídce a poptávce po vepřovém mase na světovém trhu naznačuje potenciál devizových příjmů pro Afriku z chovu prasat, stejně jako předpokládaná rostoucí poptávka po výrobcích z vepřového masa v důsledku populačního růstu a měnících se stravovacích návyků.

 

Investiční příležitosti

Prasečí průmysl v Africe se sice rozvíjí, ale nízká úroveň investic do technologií a infrastruktury brání maximální produktivitě. Přičemž investiční příležitosti do chovu prasat v Africe protínají každý aspekt hodnotového řetězce.

 

Příležitosti přidané hodnoty u prasat v Africe jsou obrovské, ale nebyly zatím náležitě využity. Zpracování vepřového masa na uzeniny, klobásy a další položky s přidanou hodnotou může vést k vyšším ziskovým maržím, což zvyšuje celkový příjem farmářů a zpracovatelů. Farmářům se tak nabízí příležitost spojit se s místními i regionálními trhy a podpořit obchod a ekonomickou aktivitu.


Živočišná výroba v Africe je a bude stále významnější.

 

Lepší budoucnost

Předpokládá se, že lidská populace Afriky dosáhne v roce 2050 téměř 2,5 miliardy, což naznačuje větší poptávku po potravinách, včetně vepřového masa.

 

Zvýšená urbanizace, růst populace a rostoucí příjmy obyvatel jsou faktory, které pohánějí poptávku po vepřovém mase, proto se v poslední době zvýšily investice soukromých a vládních institucí do chovu prasat.

 

Zvýšení produkce masa v Africe také vyžaduje transformaci průmyslu z tradičního způsobu chovu prasat na produktivnější systém. To znamená moderní zařízení pro ustájení, vyšlechtěná plemena, vylepšené systémy krmení a využívání nejnovějších technik chovu prasat, např. umělé inseminace. Přijetí technik, které jsou široce používány jak v Evropě, tak v Americe, je v Africe stále nízké, kvůli nedostatku know-how a nedostatečné infrastruktuře.

 

S dobrou zemědělskou půdou, kvalitními vstupy a dobrou infrastrukturou se Afrika může proměnit v centrum dodávek vepřového masa do celého světa.

 

© 2025

  

Populární příspěvky z tohoto blogu

Reorganizace prasat v EU

Plemena prasat

Vepřové v USA a Kanadě