Velké vrhy

Odchov selat z velkých vrhů

Genetika a výživa prasat se neustále zlepšují, počet narozených selat roste a chovatelé hledají způsoby, jak odchovat co nejvíce selat na prasnici za rok.

 

Velké vrhy jsou výsledkem šlechtění

Zvyšující se velikost vrhů je výsledkem šlechtitelské strategie, podle které jsou chovná zvířata selektována na základě jejich genetické schopnosti plodit velké vrhy. Avšak genetická selekce vede k vyššímu podílu selat narozených se sníženou úrovní fyziologické zralosti, což je v negativním vztahu k evoluční strategii, která podporuje přežití nejsilnějších jedinců.

 

Genetická selekce sice zvýšila celkový počet narozených selat ve vrhu, ale podíl živě narozených selat se nezvýšil přiměřeně. Odhaduje se, že z podílu mrtvě narozených selat jich 75 % uhyne během porodu, přičemž nejčastější příčinou úhynu je asfyxie (udušení).

 

Důležité je, že většina mrtvě narozených selat uhyne během porodního procesu a ve skutečnosti je zdravá na počátku porodu. V této oblasti existuje obrovský potenciál pro zlepšení.

 

Velká variabilita porodní hmotnosti selat

Jedním z největších problémů je velká variabilita hmotnosti selat v rámci vrhu. Jestliže je ve vrhu např. 16 až 18 selat, může se jejich porodní hmotnost pohybovat od 0,5 do 1,5 kilogramu. Průměr může činit 1,1 až 1,2 kg, a to znamená, že se ve vrhu vyskytuje několik velmi malých selat.

Jedním z největších problémů je velká variabilita hmotnosti selat v rámci vrhu.

 

Nízká hmotnost selat při narození je rizikovým faktorem kvůli nízkému příjmu kolostra a zvýšené pravděpodobnosti úhynu. Důležité není jen přežití těchto malých selat, ale také to, jak je přimět k efektivní ekonomické produkci a jak zabezpečit, že vývoj jejich svalových vláken bude ideální pro kvalitu výrobků, kterou požaduje spotřebitel.

 

Porodní hmotnost selat významně ovlivňuje jejich přežití a růst až do porážky. Četné studie ukázaly, že selata s porodní hmotností 1 kg a vyšší mají 94 % šanci na přežití, ve srovnání se selaty pod 1 kg, u nichž je šance přežít pouhých 50 %. Navíc selata s porodní hmotností 1,5 kg jsou v průměru o 4 kg těžší ve věku 9 týdnů a porážkovou hmotnost dosahují o týden dříve ve srovnání se selaty jejichž hmotnost při narození je 1 kg.

 

Variabilita porodní hmotnosti uvnitř vrhu vzniká během prvního měsíce březosti a je určena velikostí placenty, kterou lze ovlivnit genetickou selekcí. Další faktory, které působí na porodní hmotnost, zahrnují vaskularizaci placenty a průtok krve dělohou, stejně jako příjem bílkovin prasnicí během březosti.

 

Současné studie se zaměřují na to, jak řešit fyziologickou nezralost selat, protože nízká porodní hmotnost není jediným faktorem, který brání optimálnímu výkonu. Souhrn rizikových faktorů odchovu selat uvádí tabulka 1.

 

Tabulka 1. Rizikové faktory odchovu selat

Rizikový faktor	Příčiny	Opatření
Délka porodu	Stres prasnice Tepelný stres	Podpora přirozeného chování prasnic před porodem Příznivá okolní teplota
Špatné mateřské chování	Plemeno Trauma Únava po porodu Nezkušenost prasniček	Selekce Ošetření zranění Energetický nápoj Vhodný porodní systém
Věk prasnice	Fyziologické změny dělohy	Obnova stáda prasnic
Nedostatečný vývin selat	Špatné nitroděložní prostředí	Genetické selekční strategie
Nízká porodní hmotnost selat	Malá placenta Špatná výživa prasnic	Genetické selekční strategie Optimální výživa prasnic
Nedostatečný příjem mleziva	Nízká produkce mleziva prasnicí Nízká vitalita selat	Optimální výživa prasnic Podpůrné strategie chovu
Špatná termoregulace selat	Intenzivní selekce na libové maso	Zlepšení mikroklimatu
Nízká vitalita selat	Špatné mikroklima Stres prasnice	Zlepšení mikroklimatu Pohoda prasnic

 

 

Vývojové deformace

U vysoce plodných prasnic je častý výskyt selat s určitým stupněm vývojového handicapu. Vada, označovaná jako IUGR (z angl. Intra Uterine Growth Restriction), je zapříčiněna konkurencí mezi embryi o endometriální povrch během prvního měsíce březosti. Selata, jejichž placenta měla omezený prostor pro růst, mají specifický delfínovitý tvar hlavy, protože vývoj plodu upřednostňuje růst mozku před jinými vnitřními orgány. Výskyt selat s touto vadou je častější u vrhů s více než 18 narozenými selaty, avšak nedávné hodnocení v Dánsku ukázalo, že až 29 % selat bylo mírně postiženo omezením růstu v děloze.

Nízká porodní hmotnost selat je rizikovým faktorem kvůli nízkému příjmu kolostra a zvýšené pravděpodobnosti úhynu.

 

Kolostrum je rozhodující

Kolostrum (mlezivo) je rozhodující složkou výživy selat, dodává jim živiny, mateřskou imunitu a mnoho bioaktivních prvků, které jsou důležité pro vývoj tkání a orgánů. Příjem mleziva je pozitivně korelován s hmotností selat v šesti týdnech věku a v době porážky. Bylo prokázáno, že množství přijatého mleziva ovlivňuje mortalitu selat před odstavem, která je čtyři až pětkrát vyšší u selat konzumujících nedostatečné množství mleziva ve srovnání se selaty, která mají mleziva dostatek (viz graf). Odhaduje se, že minimální množství mleziva potřebného k přežití je alespoň 30 % živé hmotnosti selete a že více než třetina selat trpí nedostatkem mleziva.

Úhyn selat (%) v závislosti na příjmu kolostra (g)

 

Jedním z faktorů ovlivňující příjem mleziva je schopnost prasnice produkovat ho dostatečné množství. Vzhledem k tomu, že prasnice mají velké vrhy, může být tato schopnost zhoršena. Celková produkce mleziva nesouvisí s počtem narozených selat přímo, ale rozsah funkční tkáně mléčné žlázy je určující pro produkci mleziva a mléka od prasnice.

 

Dalším faktorem je nedostatek kyslíku (hypoxie), způsobený obtížným porodem, který je častou příčinou příliš nízkého příjmu mleziva. Stejně tak chladné prostředí může u novorozeneckých selat vyvolat hypotermii a hypoglykémii, které negativně ovlivňují vitalitu a příjem mleziva. Do hry vstupuje také výživa prasnic, jelikož dobře navržené strategie výživy a specifické živiny zvyšují celkovou produkci mleziva a vitalitu selat při narození.

 

Nízký obsah protilátek

Dalším problémem je obsah protilátek v mlezivu, který rychle klesá po narození prvního selete, asi o 50 % během 6 hodin. Koncentrace protilátek však nesouvisí s velikostí vrhu a je nedostatečná u soudobých vysoce plodných prasnic. Doporučený příjem mleziva je 250 g/sele, prasnice produkují průměrně 3,5 kg mleziva a mají-li 16 a více selat dochází k rozdílu mezi produkcí mleziva a očekávanou optimální potřebou pro selata. Navíc obsah protilátek v mlezivu prasniček je výrazně nižší než u prasnic. Proto kvalitní péče o selata vychází ze sledování výnosu mleziva a hmotnosti selat.

 

Dostatečná vitalita

Vitalita selat ovlivňuje schopnost konkurence o struky na vemeni, začátek sání a udržení tělesné teploty. Výzkum ukázal, že selata, která začala sát do 30 minut po porodu, měla předčasný úhyn 6 % ve srovnání s 21 % úhynem selat, která začala sát až za hodinu po porodu. Bylo prokázáno, že přidušení selat během porodu negativně ovlivní začátek příjmu mleziva. Zatímco udušení je běžnou příčinou mrtvě narozených selat, mírné přidušení ohrožuje vitalitu a celoživotní užitkovost selat.

 

Špatná termoregulace selat

Novorozená selata jsou velmi citlivá na podchlazení. Selekce na libové maso vyústila v selata se sníženou fyziologickou zralostí, což zase mělo za následek sníženou vitalitu a termoregulační schopnost novorozených selat. Termoregulační mechanismus je důležitější pro přežití selat s nízkou porodní hmotností, protože tepelné ztráty na jednotku tělesné hmotnosti jsou nepřímo úměrné velikosti těla.

 

Dlouhá doba porodu

Selata narozená v pozdějším pořadí (9. a vyšším) nebo s delším intervalem mezi porody (déle než 20 min) trpí deprivací kyslíku, což může mít za následek udušení. Pokud je ve vrhu 16 a více selat, je toto riziko ještě intenzivnější. Delší doba porodu může být důsledkem stresu prasnice, který je častější v omezeném prostředí porodu, bez podestýlky, kde prasnice nemají možnost realizovat hnízdní aktivity před porodem.

 

Slabé mateřské chování prasnic

Pokud je prasnice apatická, nepodporuje selata vokálně při kojení, neopatrně mění polohu nebo selata zalehne, jedná se o špatné mateřské chování. Příčinou může být fyzické trauma nebo stres, ale také genetika a bývá častěji pozorováno u prasniček, zejména v porodních klecích.

 

Věk prasnic

Starší prasnice mají větší riziko úhynu selat, což je zapříčiněno fyziologickými změnami dělohy, změnou efektivnosti porodu, vyšším ztučněním a přirozeným procesem stárnutí prasnic. Správná strategie obnovy stáda prasnic (nenechat věk stáda přesáhnout 7. vrh), udržení vysoké úrovně zdraví a dobrých životních podmínek vede ke snížení úhynu selat.

 

Odstav je kritické období

Odstav selat je kritický z mnoha hledisek. Dojde ke změně krmiva z mléka na pevné krmivo, a to má velký vliv na gastrointestinální trakt selat. Mění se sociální podmínky. Odstavená selata si musí zvyknout na nové sociální vztahy, musí se naučit žrát z podavače, pít vodu z misky, musí se naučit dělat věci jinak, a to je obrovský tlak. Výživa odstavených selat by měla dodávat živiny v co nejvíce biologicky dostupné formě, aby zlepšila vývoj střev a celkový výkon a životaschopnost selat.

 

Stejně tak je odstav kritický pro prasnici. Proto je důležité, jak prasnice vypadá po odstavu, jakou má kondici. Všechno, co selata přijmou v prvních třech až čtyřech týdnech života před odstavem, přichází přes prasnici. Důležité je, aby výživový program prasnice byl plně komplexní, aby prasnice přenášela stopové prvky, jako např. selen, který selata potřebují do odstavu a aby technologie krmení prasnic zvyšovala imunoglobuliny v mlezivu.

Odhaduje se, že více než třetina selat trpí nedostatkem mleziva.

 

Dělené kojení

K dispozici je několik postupů, které umožňují manipulaci s velkými vrhy a pomáhají novorozeným selatům nejen přežít, ale také prospívat. Mnoho farem praktikuje dělené kojení během fáze mleziva/mléka. Strategií je oddělit nejtěžší selata na několik hodin, aby menší selata měla čas nasát více mleziva/mléka a mohla dostatečně růst a držet krok s přírůstkem hmotnosti větších selat.

 

Křížová podpora

Selata se z vrhu vybírají jednotlivě, poté se umístí k jiné prasnici, u které je pro ně místo. Tato prasnice je často součástí stejné porodní skupiny a má k dispozici více struků než selat. Křížová podpora může nastat v kterékoli fázi laktace, i když obvykle se provádí během prvního týdne.

 

Pěstounské prasnice

V tomto případě se selata nepřesouvají jednotlivě do již zavedeného vrhu, ale vytvoří se zcela nový vrh. Pěstounská prasnice není ve stejné fázi porodního cyklu, ale je v prvním až čtvrtém týdnu laktace. Její vlastní selata jsou buď odstavena, nebo přesunuta k jiné prasnici, která je též v laktaci. Selata se vybírají k přesunu ve věku 12 až 24 hodin (poté, co od matky dostaly mlezivo), pak se skupina 12–14 selat současně přesune k pěstounské prasnici, která vychová nový vrh, jako by byl její vlastní.

 

Automatické krmící systémy pro selata

Nové technologie pro řešení problému s laktační kapacitou prasnic umožňují dočasně zvýšit kapacitu mléka pro porodní kotce. Podstatou této myšlenky je uživit všechna selata pomocí automatického dávkovače tekutých krmiv.

 

Krmící flexibilní automat zásobuje krmítka mlékem ve frekvenci jako prasnice a může sloužit dvěma prasnicím současně. Jeden vrh selat může být rozdělen mezi dvě další prasnice s krmícím automatem a prasnice může být uvolněna, aby pomohla ostatním. V daném případě není žádná prasnice vyřazena z jejího produkčního cyklu, protože dělá to, co by dělala stejně.

Dobře navržené strategie výživy prasnic a specifické živiny zvyšují celkovou produkci mleziva a vitalitu selat.

 

Šlechtění pro přežití až do porážky

Velikost vrhu je důležitou součástí ziskovosti chovu prasat, proto bude stále důležitým znakem ve většině šlechtitelských programů i přesto, že celkový počet narozených selat má negativní genetickou korelaci s jejich přežitím a vitalitou.

 

V současnosti vědci provádějí genetická vyšetření úhynu prasat v různých obdobích od narození až do porážky. Jedním z aspektů je studium genetických korelací se znaky v současných šlechtitelských cílech (růst, účinnost krmiva, počet selat atd.), aby se prozkoumalo, zda se nešlechtí pro znaky, které mohou mít negativní důsledky pro přežití prasat.

 

Zkoumá se vlastní genetický příspěvek prasnice i selete k přežití. Hlavním účelem je prozkoumat možnosti šlechtění pro snížení úhynu. Zvláštní význam má šlechtění pro přežití do odstavu, ale důležité je také šlechtění pro přežití až do porážky.

 

Pro snížení úhynu před odstavem spolu s rostoucí velikostí vrhu se musí upravit výběrová kritéria v rámci selekčního indexu tak, aby zahrnovala znaky související s přežitím novorozenců. Například společnost Genesus zavedla nový index pro mateřské linie zaměřený na zvýšení celkové ziskovosti prasnic. V rámci toho byla do indexu přidána řada nových vlastností, které lze na základě vlivu na úhyn selat rozdělit do čtyř skupin (viz tabulka 2).

 

Tabulka 2. Znaky zahrnuté do selekčního indexu pro mateřské linie prasat podle Genesus

Skupina znaků	Selekční znaky	Účinek
Znaky zaměřené na snížení úhynu před odstavem	Počet mrtvě narozených selat Přežití do 24 hodin Přežití od 24 hodin do odstavu	Sníží úhyn přímo snížením úhynu během těchto období a nepřímo zvýšením schopnosti prasnice produkovat mlezivo/mléko.
	Porodní hmotnost selat	Pomůže řešit nízkou porodní hmotnost a vysokou variabilitu porodní hmotnosti v rámci vrhu.
	Počet funkčních struků prasnice	Sníží úhyn prostřednictvím zvýšené dostupnosti mleziva a mléka a snížením konkurence.
Znaky snižující úhyn nepřímým účinkem	Celková hmotnost vrhu při odstavu	Sníží úhyn a zvýší kvalitu odstavených selat.
	Příjem krmiva prasnicí během laktace	Pomůže nepřímo snížit úhyn zlepšením mléčné užitkovosti, tělesné kondice prasnice a schopnosti mateřství.
	Stav těla prasnice při porodu a odstavu	Sledování hmotnosti, hřbetního tuku a hloubky beder prasnice napomáhá nepřímo snižovat úhyn tím, že zvyšuje mléčnost, zlepšuje tělesnou kondici, mění kinetiku porodu (délku) a snižuje stres prasnice.
Znaky, které mají nepříznivý vliv na úhyn	Velikost vrhu při porodu	Má nepříznivý vliv na úhyn, ale je to hlavní složka, která určuje ziskovost. Mateřský index je vyvážený tak, že identifikuje prasnice, které mají vyšší počet narozených selat se sníženým úhynem.
Znaky, které nemají vliv na úhyn	Věk v pubertě Interval od odstavu do servisu Růstové znaky po odstavu atd.	To jsou další ekonomicky důležité znaky, ale nemají vliv na úhyn.

 

 

Více selat znamená více bílkovin

V některých produkčních systémech jsou selata s hmotností menší než 800 g považována za neschopná života a jsou utracena. Avšak z hlediska světové produkce a rostoucí poptávce po vepřovém mase, existují značné rezervy. Například, celosvětově se chová přibližně 100 milionů prasnic, pokud má prasnice dva vrhy ročně a zachrání se jen jediné sele na vrh, než aby bylo utraceno, znamená to 200 milionů dalších prasat, která by mohla být pro spotřebitele k dispozici.

 

Zlepšený management, výživa a technologie umožní odchovat tato dodatečná selata, která poskytnou vysoce kvalitní bílkoviny pro stále rostoucí populaci lidí. Trendem dneška je rozvoj výživy v souladu s neustále se zrychlující genetikou a využití technologií, které poskytují funkční živiny stále rychleji rostoucím, výkonnějším prasatům.

 

© 2025