Prase jako symbol protestu
Prase je významné hospodářské zvíře, které poskytuje člověku užitek, především maso a sádlo. Málokdo však ví, že existují prasata, která ve své době plnila i jiné funkce než výživu lidí, příkladem je husumské prase, které dostalo přezdívku dánské protestní prase. Pochází z okolí města Husum, v Jižním Jutsku (neboli Šlesvicku), z počátku 20. století, kdy Dánové, žijící v prostoru pod pruskou vládou, měli zakázáno vystavovat dánskou vlajku, tak na protest vystavovali prase. Červené plemeno s širokým bílým svislým pásem a náznakem bílého vodorovného pásu, připomínající barvy vlajky Dánska, se stalo symbolem dánské kulturní identity.
Historie Šlesvicka
Od středověku spravovalo dánské království čtyři oblasti: Jutský poloostrov, k němu náležící ostrovy a dále lenní polabská vévodství Šlesvicko a Holštýnsko, které však nebyly přímou součástí království, ale byly v personální unii. V 18. století se v Dánsku objevily tendence o připojení obou vévodství pod dánské království, proti čemuž protestovala početná německá menšina žijící ve vévodstvích, která usilovala o nezávislost na Dánsku. V letech 1848-1851 proběhla první válka o Šlesvicko-Holštýnsko a skončila statutem quo. Roku 1863 bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením Londýnského protokolu z roku 1851, v němž se Dánsko zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva. Důsledkem byla druhá válka o Šlesvicko-Holštýnsko roku 1864, ve které Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti Dánsku. V této válce bylo Dánsko poraženo a bylo nuceno postoupit celé Šlesvicko-Holštýnsko Prusku a přijalo politiku neutrality. Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem a Holštýnsko získalo Rakousko. Po porážce Rakouska v prusko-rakouské válce v roce 1866 byly Šlesvicko a Holštýnsko spojeny v jednu pruskou provincii.
Po první světové válce, jíž se Dánsko nezúčastnilo a Německo bylo poraženo, dala Versailleská smlouva mandát k šlesvickému plebiscitu o budoucím osudu Šlesvicka. Obyvatelé severního Šlesvicka volili 75% hlasů připojení k Dánsku, zatímco 80% obyvatel jižního Šlesvicka hlasovalo pro připojení k nové německé republice. Dnes je dánská část Šlesvicka součástí regionu Syddanmark (Jižní Dánsko) a vlastně popírá historickou hranici Šlesvicka. Po druhé světové válce bylo v roce 1947 spojeneckou radou zrušeno Prusko a z jižního Šlesvicka a Holštýnska byla utvořena spolková země Šlesvicko-Holštýnsko, která se v roce 1949 stala spolkovou zemí SRN a v roce 1991 spolkovou zemí sjednoceného Německa. Dnešní Husum, po kterém je oficiálně pojmenované dánské protestní prase, je okresní město ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko v severním Německu, na břehu Severního moře.
Historie dánského protestního prasete
Husumské červenostrakaté prase (něm. rotbuntes husumer) je vzácné plemeno prasat s přezdívkou dánské protestní prase (něm. husumer protestschwein, dán. husum protestsvin nebo danske protestsvin). Červená varianta sedlového prasete se objevila kolem roku 1916 a pravděpodobně vznikla z domorodých holštýnských a jutských bahenních prasat, německého angler sattelschwein (angl. angeln saddleback) a anglického plemene tamworth. Předchůdci mohli být také dánská landrace, dánské černostrakaté prase a bílí kanci pietrain. Plemeno tamworth bylo použito na posílení červené barvy, avšak toto křížení způsobilo problémy a bylo od něho brzy upuštěno.
První plemenná kniha s názvem Red Holsteins Husumu byla založena v roce 1954 a od tohoto roku je dánské protestní prase považované za samostatné plemeno. Avšak hospodářské využití plemene a prodej chovných zvířat byl brzděn zvýšenou poptávkou po moderních plemenech jako jsou dánská landrace a large white. Na krajské výstavě hospodářských zvířat v Rendsburgu v roce 1968 byla naposled viděna prasnice se selaty. Od tohoto roku se plemeno považovalo za zaniklé.
V roce 1984 se objevila podobně zbarvená prasata na výstavě v Berlíně a ve stejném roce byla zřízena společnost chovatelů a obdivovatelů husumského červenostrakatého prasete, která se rozrůstala a v roce 1996 bylo zaznamenáno celkem 143 chovných zvířat. Avšak v následujícím období se jako problém projevila úzká příbuzenská plemenitba a v dnešní době je plemeno opět na pokraji vyhynutí. Na celém světě existuje zhruba 100 až 140 kusů chovných zvířat, většinou v zologických zahradách a parcích, jako například v berlínské zoologické zahradě, v hannoverském zoo, dále v zoo Gelsenkirchen, Dortmund, Krüzen a ve Warderu poblíž Kielu, což je největší evropské zoo vzácných a ohrožených domácích a hospodářských zvířat, nebo na ekologických farmách jako je např. Hof Lütjensee a Archehof Blumencron. Německá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko podporuje zachování plemene pro jeho kulturní hodnoty. Oficiální název plemenné knihy je Deutsches Sattelschwein - Abteilung Rotbuntes Husumer (německé sedlové - oddíl červenostrakaté husumské plemeno).
Charakteristika plemene
Dánské protestní prase je středního až většího tělesného rámce, červené barvy s širokým bílým vertikálním pásem (s bílým sedlem) a náznakem bílého horizontálního pásu. Kanci dorůstají do výšky 95 cm a váží až 350 kg, prasnice 85 cm a 300 kg. Jako většina ostatních evropských plemen je husumské prase aktivní, odolné, vytrvalé a vhodné zejména pro venkovní systémy chovu. Užitkový typ je masný, s poměrně nižším tempem růstu a má výborné mateřské vlastnosti. Přehledná charakteristika je uvedena v tabulce.
Vzácné husumské prase v barvách dánské vlajky se stalo legendou, jeho původ je stejně záhadný jako je původ dánské vlajky, která patří k nejstarším na světě a podle legendy spadla z nebe roku 1219 při bitvě u Lyndanisse, v dnešním Estonsku, ve chvíli, kdy dánská vojska krále Waldemara II. prohrávala. Armáda posilněná podporou z míst nejvyšších dokázala bitvu vyhrát a rudý prapor s bílým křížem se stal symbolem Dánska. Husumské prase pravděpodobně z nebe nespadlo, ale je výsledkem šlechtitelského umění dánských chovatelů, a symbolem nejen protestu ale v dnešní době spíše symbolem ohrožených plemen, jejichž ztrátě je třeba zabránit.
Tabulka. Charakteristika dánského protestního prasete
Název plemene | husumské červenostrakaté prase |
Další názvy | dánské protestní prase něm. rotbuntes husumer nebo husumer protestschwein dán. husum protestsvin nebo danske protestsvin |
Původ plemene | domorodá jutská prasata angler sattelschwein tamworth dánské černostrakaté prase dánská landrace pietrain |
Původ - země | Šlesvicko-Holštýnsko, dnešní Německo |
Plemenná kniha | 1954 |
Originální název plemenné knihy | Deutsches Sattelschwein - Abteilung Rotbuntes Husumer (Německé sedlové - červenostrakaté husumské plemeno) |
Barva | obvykle červená s širokým bílým svislým pásem a stopy bílého vodorovného pásu |
Velikost | střední až velká |
Hmotnost | kanci 350 kg, prasnice 300 kg |
Výška v kohoutku | kanci 92 cm, prasnice 85 cm |
Uši | klopené |
Zvláštní rysy | v současné době vzácné plemeno velmi vytrvalé, aktivní dobré mateřské vlastnosti užitkový typ masný pomalejší tempo růstu vhodné pro venkovní systémy chovu |
Průměrná délka života | až 18 let |
Dnešní výskyt | v zoologických zahradách: Berlín, Hannover, Gelsenkirchen, Dortmund, Krüzen a Warder, na ekologických farmách: Hof Lütjensee nebo Archehof Blumencron |
