Odchov selat
Kritické faktory odchovu selat
Kritické faktory před odstavem selat ovlivňují nejen jejich zdraví a růst, ale zejména jejich celoživotní užitkovost. Jelikož se prasnice staly mnohem plodnější, významně se zvýšil celkový počet narozených a odstavených selat. Avšak zároveň to vedlo ke snížení průměrné porodní hmotnosti, vyššímu podílu menších selat s nižší šancí na přežití, snížení příjmu mleziva na sele a zvýšení ztrát selat. Přesto je cílem každého chovatele mít co nejvíce selat živých a odstavených.
Příčiny úhynu selat
Vyšetření uhynulých selat na 1 364 evropských farmách ukázalo, že 68 % selat uhyne během prvních 4 dnů života, 22 % uhyne mezi 5.–12. dnem a jen 10 % uhyne mezi 13. dnem a odstavem (Volshøj, 2021). Téměř polovina ztrát byla způsobena zalehnutím (47 %), následovala slabá selata při narození (19 %) a hladovění (18 %).
Jakého potenciálu lze dosáhnout?
Na základě analýz mnoha datových souborů bylo zjištěno, že jeden kilogram navíc ve věku šesti týdnů může vést k 2,5 až 3,5 kilogramům hmotnosti navíc v jatečné zralosti nebo ke zkrácení výkrmu o 3 až 4 dny. Pokud se to přepočte na ekonomickou hodnotu, bude to asi 1 až 3 eura za kilogram navíc, který se získá ve věku šesti týdnů (Decaluwe, 2021).
Ekonomická hodnota do značné míry závisí na cenách prasat a krmiv v dané době v konkrétním regionu, ale je jasné, že investice do raného života a optimalizace kvality selat do věku šesti týdnů vytváří potenciál nejen ve výkonnosti prasat, ale i v ziskovosti farmářů.
Prvních šest týdnů je zásadních v životě selete a během tohoto raného života existují dvě kritická přechodná období – peripartální (kolem porodu) a odstav.
Investice do raného života selete se vyplatí
Peripartální období
Peripartální období prasnice je kritickým obdobím s mnoha proměnnými, které zahrnují ustájení, výživu, péči, metabolismus a hladinu hormonů. Farmy čelí problémům s prasnicemi, které mají nedostatečný příjem krmiva, příliš pomalý porod nebo předčasný porod a nedostatečnou produkci mléka.
Porodní hmotnost
Jedním z hlavních parametrů použitých k odhadu kvality selat je porodní hmotnost. To je klíčové, protože výzkum ukazuje, že 100 gramů porodní hmotnosti navíc může vést k 200 gramům hmotnosti navíc při odstavu. Každý získaný gram porodní hmotnosti tedy nabízí větší šanci na vyšší celkovou produkci po celý život.
Porodní hmotnost selat významně ovlivňuje nejen přežití do odstavu, ale také jejich růst až do porážky. Výzkumy prokázaly, že selata s porodní hmotností nad 1 kg vykazují pravděpodobnost přežití 94 %, ve srovnání s 50 % pro selata s porodní hmotností pod 1 kg. Navíc selata s porodní hmotností 1,5 kg jsou průměrně o 4 kg těžší ve věku 9 týdnů a dosahují porážkovou hmotnost o týden dříve než selata o hmotnosti 1 kg při narození.
Analýzy růstových křivek selat během laktace ukazují, že dochází k odchylkám růstu již v 1. týdnu jejich života, i přesto že začínají se stejnou porodní hmotností.
Dělené kojení
K dispozici je několik postupů, které umožňují manipulaci s velkými vrhy a pomáhají novorozeným selatům nejen přežít, ale také prospívat. Mnoho farem praktikuje dělené kojení během fáze mleziva a/nebo mléka. Strategií je oddělit nejtěžší selata na několik hodin, aby menší selata měla čas nasát více mleziva-mléka a mohla dostatečně růst a držet krok s přírůstkem hmotnosti větších selat. Během fáze mleziva by mělo být prvních šest narozených selat odděleno pod tepelnou lampou jen na několik hodin. To umožňuje selatům, která se narodila později, přístup k dostatečnému množství mleziva. Během mléčné fáze se používá stejná strategie, jejím cílem je však získat homogennější vrhy.
Křížová podpora
Selata se z vrhu vybírají jednotlivě z různých důvodů (je jich příliš mnoho, jsou malá, velké odchylky hmotnosti ve vrhu atd.), poté se umístí k jiné prasnici, u které je pro ně místo. Tato prasnice je často součástí stejné porodní skupiny a má k dispozici více struků než selat. Křížová podpora může nastat v kterékoli fázi laktace, i když obvykle se provádí během prvního týdne.
S nedostatkem struků pomohou pěstounské prasnice
Pěstounské prasnice
Jedná se o vysoce strukturovanou metodu křížové podpory. V tomto případě se selata nepřesouvají jednotlivě do již zavedeného vrhu, ale vytvoří se zcela nový vrh. Pěstounská prasnice není ve stejné fázi porodního cyklu, ale je v prvním až čtvrtém týdnu laktace. Její vlastní selata jsou buď odstavena, nebo přesunuta k jiné prasnici, která je též v laktaci. Selata se vybírají k přesunu ve věku 12 až 24 hodin (poté, co od matky dostaly mlezivo), pak se skupina 12–14 selat současně přesune k pěstounské prasnici, která vychová nový vrh, jako by byl její vlastní.
Automatické krmící systémy pro selata
Nové technologie pro řešení problému s laktační kapacitou prasnic umožňují dočasně zvýšit kapacitu mléka pro porodní kotce. Podstatou této myšlenky je uživit všechna selata pomocí automatického dávkovače tekutých krmiv. Krmící flexibilní automat zásobuje krmítka mlékem ve frekvenci jako prasnice a může sloužit dvěma prasnicím současně. Systém tak umožňuje vytvářet pěstounské prasnice ve stejné fázi laktace. Jeden vrh selat může být rozdělen mezi dvě další prasnice s krmícím automatem a jedna prasnice může být uvolněna, aby pomohla ostatním. V daném případě není žádná prasnice vyřazena z jejího produkčního cyklu, protože dělá to, co by dělala stejně.
Krmící automat zásobuje krmítka mlékem a nahrazuje pěstounské prasnice
Přikrmování
U vysoce plodných prasnic s velkými vrhy je zvláště důležité začít s přikrmováním v raném věku. I přesto, že množství požitého krmiva bude poměrně nízké, studie ukázaly, že hraje důležitou roli ve vývoji a zrání střevního mikrobiomu.
Je nezbytné přizpůsobit kojená selata krmivu, které dostanou po odstavu. Bylo provedeno mnoho studií o složení krmiva a byl proveden zajímavý výzkum o úloze vlákniny v krmivu selat, který naznačuje, že vláknina může změnit morfologii tlustého střeva a ovlivnit fermentaci a mikrobiální populaci střev.
Pomoc novorozeným selatům přichází ve formě mleziva od prasnice. Mlezivo poskytuje selatům energii k aktivaci vlastní produkce tepla a pasivní imunitu, zejména ve formě imunoglobulinu G. Obsahuje také růstové faktory, jako je IGF-1, EGF a transformační růstový faktor beta, které jsou důležité pro vývoj a zrání gastrointestinálního traktu.
Další důležitou rolí mleziva je poskytnout bioaktivní složky, které budou později v životě prasete užitečné pro vývoj určitých orgánů. Tomu se říká mateřské laktokrinní programování. Příkladem je hormon relaxin, který je přítomen v mlezivu a podílí se na vývoji dělohy v pubertě. Mlezivo tedy neposkytuje pouze imunitu, ale hraje také důležitou roli ve vývojových procesech rostoucího selete.
Třetina prasnic nemá dostatek mleziva pro všechna svá selata
Nedostatek mleziva
Víme, že požití 250 gramů mleziva seletem o průměrné tělesné hmotnosti výrazně sníží riziko úhynu před odstavem, poskytne zdroj pasivní imunity a umožní zvýšení tělesné hmotnosti. Pokud sele nespotřebuje 250 gramů mleziva, nebude moci přibrat na váze. Pokud je ve vrhu 13 selat, znamená to, že prasnice bude muset vyprodukovat 3,3 kg mleziva. Avšak v mnoha studií se prokázalo, že třetina prasnic nemá dostatek mleziva k uspokojení této potřeby selat, a navíc množství produkovaného mleziva je velmi variabilní a pohybuje se mezi 1,9 až 5,3 kg v prvních 24 hodinách s průměrem přibližně 3,5 až 3,6 kg (Farmer, 2021).
Množství mleziva, které selata požijí během prvních 24 hodin po narození, bude vyšší, pokud je sele krmeno z lahve – více než 450 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Sele kojené matkou přijme 200 až 375 gramů na kilogram tělesné hmotnosti (Farmer, 2021). To naznačuje, že prasnice omezuje množství mleziva požitého selaty, takže se chovatelé musí pokusit zvýšit množství mleziva, které sele přijme.
Pokud je sele krmeno z lahve, přijme více mleziva
Odstav
Jak již bylo uvedeno dříve, druhým kritickým přechodným obdobím během raného života je odstav. Zda selata přežijí do odstavu, závisí na velkém počtu aspektů, z nichž jedna část souvisí s vitalitou selat, druhá s kvalitou prasnic a třetí s interakcí mezi prasnicí a selaty. Pro optimalizaci odstavu selat je nutné stanovit nejdůležitější charakteristiky zahrnující všechny tyto oblasti. Existuje rozsáhlý seznam faktorů, které ovlivňují počet a kvalitu odstavených selat.
Přežití selat je částečně určeno jejich porodní hmotností, která je vysoce dědičná, ale negativně korelovaná s velikostí vrhu. To vyžaduje specifický přístup ve šlechtitelských programech na udržení porodní hmotnosti a vyrovnanosti vrhu při současném zvýšení jeho velikosti. Kromě toho se jeví, že selata o hmotnosti nižší než 800 gramů mají nižší schopnost přežití a pokud přežijí, poskytují nižší užitkovost.
Optimální ustájení
Je nezbytně nutné zajistit optimální podmínky ustájení a okolní klima pro novorozená selata. Pokud selata nejsou v termo neutrálních podmínkách, potřebují spoustu další energie jen pro tepelnou regulaci. Tato energie musí být vynaložena na kompenzaci nedostatečného podnebí, zatímco by mohla být použita pro růst, zdraví a výkon.
Většina poroden je postavena klasickým způsobem s kotci pro prasnice a selata. Tento systém se používá po celá desetiletí, ale v posledních letech je prováděn intenzivní výzkum systémů volného ustájení pro kojící prasnice. V budoucnu se to může stát ještě důležitějším díky společenskému tlaku na volné ustájení, které dává prasnicím více příležitostí vyjádřit přirozené mateřské chování, jako je budování hnízda.
Volné ustájení pro kojící prasnice bude stále důležitější
Infekční choroby
V porodní stáji je průjem klíčovou výzvou u selat. Novorozenecký vodnatý průjem je obvykle spojen s vysokým úhynem selat. Často je také pozorován mírný průjem u selat ve věku jednoho až tří týdnů, ale není provázen vysokým úhynem. Kromě průjmů se mohou u selat vyskytnout další onemocnění, jako je artritida, bledost, kýchání, výtok z nosu a kožní vyrážky. Tyto podmínky mohou vést k úhynu, nerovnoměrnému růstu a nižší hmotnosti při odstavu, proto je třeba provádět náležitá monitorovací a kontrolní opatření chorob. Nadto, v Evropě a brzy po celém světě se riziko rozvoje onemocnění stane větším problémem, protože antibiotika v krmivech jsou a budou snižována.
