Produkce prasat v Německu
Produkce prasat v Německu klesá
Německo bývalo hrdým evropským lídrem v chovu prasat. V posledních letech se však zdá, že země tento status ztratila ve prospěch Španělska. Pád Německa jako předního producenta vepřového masa úzce souvisí s důvody jeho vzestupu.
Riziko dynamického rozvoje
Před 30 lety patřilo Německo k největším dovozcům vepřového masa, proto jeho historický vzestup na přední exportní zemi za méně než tři desetiletí byl pozoruhodným úspěchem. Pozadí ekonomického úspěchu – vysoké riziko dynamického rozvoje – však bylo často opomíjeno. Vzestup na vrchol nebyl založen pouze na domácí produkci prasat, ale do značné míry závisel na neomezeném dovozu surovin pro krmné směsi, dovozu selat a prasat z Nizozemska a Dánska a také na schopnosti prodávat vepřové maso na mezinárodních trzích.
S tímto systémem byli farmáři a velká jatka na severozápadě Německa velmi úspěšní. Rozšířili výrobu, aby dosáhli zisku a zisk použili na další expanzi. Jediným problémem, který nebyl vyřešen, byl přebytek hnoje, protože jej nelze reexportovat do zemí, odkud se dováží kukuřice a sójové boby.
Systém fungoval perfektně, dokud bylo možné vyvážet přebytky vepřového masa nad domácí poptávku, ale když už to možné nebylo, dostal se systém do ekonomických problémů. Podle profesora Hanse Wilhelma Windhorsta z Univerzity ve Vechtě náhlý pád Německa názorně ilustrují následující ukazatele.
![]() |
| Německo se v roce 2020 propadlo na 3. místo v celosvětovém vývozu vepřového masa, za Španělsko a USA |
Snížení stavů prasat
V listopadu 2012 dosáhly stavy chovných prasat v Německu nejvyšších hodnot, 28,3 milionů prasat. V následujících letech se stavy pohybovaly kolem 27 milionů, než v roce 2020 klesly pod 26 milionů kusů. Zatímco mezi lety 2015 a 2020 došlo k nárůstu stavů prasat ve Španělsku o 12,5 %, v USA o 12,5 % a v Dánsku o 5,4 %, německé stavy se snížily o 5,9 % (téměř o 1,7 milionu prasat).
Graf 1. Vývoj stavů prasat (v milionech kusů) v letech 2015 až 2020 (zdroj Windhorst, 2021) 
Snížení porážky prasat
Klesající porážka prasat je druhým indikátorem problémů v německém průmyslu vepřového masa. Jak ukazuje tabulka 1, zatímco v Německu se počet poražených prasat mezi lety 2010 a 2020 snížil o 5,2 milionu (8,9 %), ve Španělsku vzrostl o 15,6 milionu (38,2 %). Španělsko dosáhlo nejvyšší pozice z 27 zemí Evropské unie nejen v inventáři prasat, ale také v porážce prasat a stalo se pro Německo nejvýznamnějším konkurentem na světovém trhu. Snížení porážek prasat odráží nejen dynamiku stavů, ale také drastickou změnu v dovozu selat a prasat.
Tab. 1. Vývoj porážky prasat v Německu a Španělsku v letech 2010 až 2020 (zdroj Windhorst, 2021)
| Rok | Německo | Španělsko | Rozdíl | ||
|
| v tis. ks | index 2010=100% | v tis. ks | index 2010=100% | N > < Š |
| 2010 | 58 413 | 100,0 | 40 847 | 100,0 | > 17 566 |
| 2012 | 58 213 | 99,7 | 41 594 | 101,8 | > 16 619 |
| 2014 | 58 814 | 100,7 | 43 484 | 106,5 | > 15 330 |
| 2016 | 59 339 | 101,6 | 49 048 | 120,2 | > 10 255 |
| 2018 | 56 825 | 97,3 | 52 289 | 128,0 | > 4 536 |
| 2020 | 53 215 | 91,1 | 56 461 | 138,2 | < 3 246 |
Drastické snížení dovozu živých prasat
Jak již bylo zmíněno, dosavadní úspěch německého průmyslu vepřového masa závisel do značné míry na dovozu selat a prasat. Zastavení velkých jatek během pandemie Covid-19 a zákaz dovozu několika zemí po prvním vypuknutí afrického moru prasat v září 2020 vyústily v převis nabídky jatečných prasat a dramatický pokles cen pro farmáře. Tabulka 2 dokumentuje dopady, které měly tyto události na dovoz živých prasat.
Tab. 2. Vývoj dovozu živých prasat do Německa z Nizozemí a Dánska v letech 2015 až 2020 (zdroj Windhorst, 2021)
| Rok | Chovná prasata a selata | Jatečná prasata | |||
|
| celkem | z Nizozemí | z Dánska | celkem | z Nizozemí |
| 2015 | 15 707 | 8 346 | 6 720 | 4 403 | 3 658 |
| 2016 | 16 203 | 8 605 | 6 559 | 4 738 | 3 641 |
| 2017 | 15 770 | 8 206 | 6 496 | 4 030 | 3 135 |
| 2018 | 14 389 | 7 068 | 6 421 | 3 303 | 2 272 |
| 2019 | 14 624 | 6 506 | 6 717 | 3 318 | 1 871 |
| 2020 | 13 093 | 5 956 | 6 355 | 2 220 | 1 420 |
| Změna % | -16,6 | -28,6 | -5,4 | -49,6 | -61,1 |
Již v roce 2018 se dovoz snižoval, protože farmáři váhali s naskladněním selat kvůli nízkým cenám prasat. K masivnímu poklesu došlo v letech 2019 a 2020. Dovoz jatečných prasat téměř zkolaboval. Ve srovnání s rokem 2015 bylo dovezeno o 50 % méně, dovoz z Nizozemska dokonce klesl o více než 60 %. Odstavení jatek a klesající poptávka po vepřovém mase z důvodu několika výluk vedly k masivnímu převisu nabídky těžkých jatečných prasat, dalšímu snížení cen pro chovatele prasat a snížení dovozu selat. Ceny zůstaly nízké, což omezovalo ekonomické možnosti chovatelů prasat. Ani ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 není řešení tohoto problému na obzoru.
![]() |
| Již v roce 2018 němečtí farmáři váhali s naskladněním selat kvůli nízkým cenám prasat |
Snížená produkce vepřového masa
Dalo by se očekávat, že kvůli klesajícím porážkám prasat klesne výroba vepřového masa na podobné procento. Jak ukazuje tabulka 3, nebylo tomu tak. Důvodem je dočasná odstávka jatek a vysoké porážkové hmotnosti prasat, když jatky opět začaly fungovat.
Tab. 3. Vývoj produkce vepřového masa v Německu a Španělsku v letech 2010 až 2020 (zdroj Windhorst, 2021)
| Rok | Německo |
| Španělsko |
| Rozdíl |
|
| v tis. tun | index 2010=100% | v tis. tun | index 2010=100% | N > < Š |
| 2010 | 5 468 | 100,0 | 3 369 | 100,0 | > 2 099 |
| 2012 | 5 460 | 99,9 | 3 466 | 102,9 | > 1 994 |
| 2014 | 5 516 | 100,9 | 3 620 | 107,5 | > 1 896 |
| 2016 | 5 581 | 102,0 | 4 181 | 124,1 | > 1 400 |
| 2018 | 5 363 | 98,1 | 4 530 | 134,5 | > 833 |
| 2020 | 5 102 | 93,3 | 5 024 | 149,1 | > 78 |
Srovnání se Španělskem ukazuje úplně jinou dynamiku. I když Německo překonalo v roce 2020 španělskou produkci vepřového masa o 78 tisíc tun, je zřejmé, že v roce 2021 o první místo přijde. Zatímco produkce vepřového masa v Německu mezi lety 2015 a 2020 klesla o 366 tisíc tun (6,7 %), ve Španělsku vzrostla o téměř 1,7 milionu tun (49,1 %).
![]() |
| Pozadí ekonomického úspěchu – vysoké riziko dynamického rozvoje – bylo v Německu často opomíjeno |
Snížení vývozu vepřového masa
USA, Německo a Španělsko léta soutěží o nejvyšší pozici v celosvětovém vývozu vepřového masa. Zatímco Německo bylo v roce 2017 stále na vedoucí pozici, ztratilo ji nejen co do objemu (tabulka 4), ale také co do hodnoty exportu a propadlo se na 3. místo v roce 2020. Zatímco v roce 2017 se podílelo 16,0 % na hodnotě celosvětového vývozu vepřového masa, v roce 2020 byl tento podíl pouze 12,8 %. Oproti tomu se španělský podíl zvýšil ze 13,1 % na 17,4 % ve stejném období.
Tab. 4. Vývoj exportu vepřového masa v Německu a Španělsku v letech 2015 až 2020 (zdroj Windhorst, 2021)
| Rok | Německo |
| Španělsko |
| Rozdíl |
|
| v tis. tun | index 2010=100% | v tis. tun | index 2010=100% | N > < Š |
| 2015 | 2 932 | 100,0 | 1 755 | 100,0 | > 1 177 |
| 2016 | 3 072 | 104,8 | 2 031 | 115,7 | > 1 041 |
| 2017 | 2 979 | 101,6 | 2 129 | 121,3 | > 850 |
| 2018 | 2 858 | 97,5 | 2 197 | 125,2 | > 661 |
| 2019 | 2 903 | 99,0 | 2 472 | 140,9 | > 431 |
| 2020 | 2 742 | 93,5 | 2 982 | 169,9 | < 240 |
Jedním z důvodů úspěchu Španělska je, že podepsalo veterinární smlouvy s několika asijskými zeměmi v mnohem dřívější fázi než Německo. Profitovalo zejména z rychlého nárůstu dovozu vepřového masa do Číny, podobně jako do USA a Kanady, což jsou trhy, které již nebyly pro Německo otevřené kvůli propuknutí afrického moru prasat.
Německo v roce 2015 uvízlo v tradičních obchodních vztazích s ostatními členskými zeměmi EU. Mezi lety 2015 a 2020 se podíl exportu do ostatních zemí sice zvýšil z 27,3 % na 37,1 %, avšak ve Španělsku prudce vzrostl z 29,1 % na 60,2 %. V roce 2020 jen Čína odebrala 1,3 milionu tun (45,1 %) španělského vývozu vepřového masa.
Graf 2. Vývoj exportu vepřového masa (miliardy eur) v předních exportních zemích v letech 2017 až 2020 (zdroj Windhorst, 2021)
Perspektivy
Tato analýza dokumentuje masivní pokles německých stavů prasat, porážek prasat, dovozu prasat, výroby a vývozu vepřového masa mezi lety 2018 a 2020. Tyto roky působivě odhalily křehkost německého výrobního systému. Tento rozsáhlý systém velkovýroby – založený na dovozu velkého množství krmiva, selat a výkrmových prasat – fungoval jen tak dlouho, dokud byl možný export přebytku nad domácí poptávku. Jakmile se objevily problémy, dostal se celý systém do ekonomických potíží.
Velkým problémem se navíc stala diskuse o dobrých životních podmínkách zvířat a dopadech intenzivní živočišné výroby na životní prostředí. I v centrech živočišné výroby je požadována transformace současného výrobního systému. To ukazuje, že části současných problémů jsou domácí. Zaslepeni ekonomickým úspěchem zúčastněné strany příliš dlouho ignorovaly měnící se postoj společnosti ohledně intenzivní živočišné výroby a vysoké spotřeby masa jako jednoho zdroje globálního oteplování a změny klimatu. Dánsko ukazuje, že je možná jiná forma produkce vepřového masa, systém, který – kvůli vysokým standardům týkajícím se dobrých životních podmínek zvířat, udržitelnosti a kvality masa – je nejen akceptován dánskou společností, ale zároveň je úspěšný na celosvětovém trhu s vepřovým masem.
![]() |
| Velkým problémem se v Německu stala také diskuse o dobrých životních podmínkách zvířat |
S ohledem na klesající domácí spotřebu vepřového masa na hlavu, klesající objemy exportu a rostoucí konkurenci rostlinných náhražek masa lze v Německu očekávat další pokles stavů prasat, výroby vepřového masa a exportu.





