Spotřeba masa

Globální trendy spotřeby masa

V uplynulém desetiletí došlo po celém světě k velkým změnám ve spotřebě masa. V roce 2019 bylo celosvětově nejoblíbenějším masem drůbeží, následovalo vepřové, hovězí a skopové maso.

Spotřeba hovězího zůstává v absolutních hodnotách stejná, ale jeho podíl na světové spotřebě masa měl významný klesající trend.

Z průzkumu ve 35 zemích, publikovaného v Animals, vyplývá, že v některých zemích byla dosažena maximální spotřeba masa. Existují však také důkazy o pokračujícím růstu spotřeby v zemích s rozvíjející se ekonomikou. Ze srovnání hrubého domácího produktu (HDP) na osobu se spotřebou masa vyplynula přímá souvislost mezi rostoucí spotřebou a rostoucím bohatstvím v rozvíjejících se ekonomikách, ale žádná souvislost v zemích s vyšším HDP. Bod zlomu je kolem 40 000 USD HDP na osobu, po kterém zvýšení ekonomického blahobytu v zemi nevede k růstu spotřeby masa.

 

Ve většině zkoumaných zemí se celková spotřeba masa na osobu výrazně zvýšila, přičemž nejpodstatnější nárůst byl pozorován v Rusku, Vietnamu a Peru. Nejvýraznější pokles celkové spotřeby masa byl zaznamenán v Nigérii, Paraguayi a Etiopii. Průměrnou světovou spotřebu masa v kg na osobu v roce 2019 uvádí tabulka 1.

 

Tabulka 1. Světová spotřeba masa, 2019.

Druh masa	Celková spotřeba (kg/osoba/rok)	Podíl
Drůbeží	14,7	43 %
Vepřové	11,1	33 %
Hovězí	6,4	19 %
Skopové	1,8	5 %
Celkem	34,0	100 %

Zdroj: Databáze OSN pro výživu a zemědělství.

 

Hovězí

Příspěvek hovězího masa k celkové světové spotřebě byl v roce 2019 nižší než v roce 2000 (18,8 % vs. 22,8 %). Patnáct zemí zaznamenalo mezi lety 2000 a 2019 absolutní pokles spotřeby hovězího masa na osobu a jako podíl na celkové spotřebě masa vzrostla spotřeba hovězího pouze v Etiopii, Izraeli, Saúdské Arábii, Turecku a Vietnamu. Klesající lineární trend u hovězího masa v poměru k celkové spotřebě masa byl významný ve většině studovaných zemí.

 

Vepřové

Devatenáct zemí zaznamenalo rostoucí lineární trendy různého rozsahu ve spotřebě vepřového masa, zatímco sedm zemí zaznamenalo klesající trendy. Příspěvek vepřového masa k celkové světové spotřebě masa byl v roce 2019 nižší než v roce 2000 (32,6 % vs. 38,6 %). Klesající lineární trend u vepřového masa jako podílu na celkové spotřebě masa byl pozorován v 15 zemích. Ve Vietnamu a Číně se vepřové maso v roce 2000 podílelo na celkové spotřebě masa na osobu dvěma třetinami, ale v roce 2019 byl jeho příspěvek pouze polovinou celkové spotřeby masa.

I přes značné výkyvy kvůli nemocem si světová spotřeba vepřového masa udržuje rostoucí trend.

 

Drůbeží

Absolutní spotřeba drůbežího masa na osobu se ve 13 zemích více než zdvojnásobila. Téměř všechny zkoumané země (30 z 35) zaznamenaly lineární rostoucí trend ve spotřebě drůbežího na osobu. V 15 zemích byl nárůst vyšší než 10 kg/osobu a vyšší než 20 kg/osobu byl v Peru, Rusku a Malajsii. Mírný pokles spotřeby drůbeže na osobu byl pozorován v Etiopii, Nigérii a Paraguayi. Na rozdíl od klesajícího proporcionálního příspěvku hovězího a vepřového masa se příspěvek drůbežího k celkové světové spotřebě masa zvýšil z 33,0 % na 43,4 %.

 

Skopové

Klesající lineární trend spotřeby skopového masa byl pozorován ve většině zemí (19 z 35). Výjimkou byl Kazachstán s relativně vyšší spotřebou skopového masa, která se mezi lety 2000 a 2019 zvýšila z 6 na 8 kg/osobu. Příspěvek skopového masa k celkové světové spotřebě masa se snížil z 5,6 % na 5,1 %. 

 

Změny trendů ve spotřebě masa

Projekce OSN pro globální produkci masa předpovídaly nárůst do roku 2050. V některých zemích však nyní existují trendy opačným směrem (viz tabulka 2), jmenovitě na Novém Zélandu, v Kanadě, Švýcarsku, Paraguay, Nigérii a Etiopii. Důvody jsou různé. V případě Nového Zélandu, Kanady a Švýcarska je na vzestupu vegetariánství. Větší část populace nyní vědomě snižuje svou spotřebu masa kvůli ekologickým a zdravotním problémům. Zlepšená dostupnost alternativních proteinů také stojí za snížením spotřeby masa, stejně jako dobré životní podmínky zvířat, etika, obavy o životní prostředí, udržitelnost potravinových systémů a zdraví. Jiná je situace ve zbývajících třech zemích, kde došlo ke snížení spotřeby masa z důvodu ekonomické nedostupnosti.

 

Tabulka 2. Trendy spotřeby masa v některých zemích světa, 2000–2019

(podle Whitton et al., 2021).

Země	Maso kg/os 2019	Trend 2000/2019 %	Ho %	Ve %	Dr %	Sk %
Spojené státy	100,9	2,7–	26,1↓	23,8–	49,7↑	0,4↓
Izrael	90,0	14,5↑	25,8↑	1,4↓	71,1–	1,7↑
Austrálie	89,6	1,6↑	22,0↓	22,7↑	48,5↑	6,9↓
Argentina	88,3	16,8↑	43,0↓	12,9↑	42,9↑	1,1↓
Chile	81,3	55,2↑	24,7↑	30,3↑	44,4↑	0,6↓
Brazílie	78,9	26,0↑	31,9–	16,2↑	51,1↑	0,6–
Nový Zéland	75,2	-13,2↓	15,4↓	25,1↑	54,7↑	4,8↓
Kanada	70,2	-8,3↓	25,1↓	23,2↓	50,3↑	1,4–
Rusko	62,5	112,2↑	16,0–	33,0↑	49,0↑	2,1↑
Korea	62,1	81,8↑	19,0↑	50,2↑	30,1↑	0,5↑
Británie	61,5	4,1–	18,7–	26,0↓	48,9↑	6,3↓
Malajsie	60,4	56,4↑	8,8↑	8,8↓	80,6↑	1,7↑
Norsko	56,0	22,4↑	22,7↓	37,5↑	31,6↑	8,0↓
Peru	54,7	116,3↑	7,7↑	7,5↑	82,8↑	1,8↓
Mexiko	54,6	34,7↑	16,8↓	26,4↑	55,9↑	0,9↓
Jižní Afrika	51,6	61,7↑	21,5↑	7,2↑	66,3↑	5,0–
Švýcarsko	51,6	-5,6↓	25,6↓	43,6↓	28,5↑	2,3↓
Vietnam	50,5	161,1↑	16,0↑	51,5↑	32,1↑	0,4↑
Kazachstán	49,1	76,7↑	40,1↑	9,6–	33,6↑	16,7↑
Kolumbie	48,9	80,6↑	17,4↓	18,4↑	64,0↑	0,2↓
Čína	45,7	24,1↑	9,0↑	53,4↑	30,6↑	7,0↑
Saudská Arábie	43,6	-1,0↑	8,7↑	0,9↑	80,0↑	10,1↓
Japonsko	41,6	18,4↑	18,0–	38,9↑	42,5↑	0,5↓
Ukrajina	40,1	40,6↑	11,5↓	32,2↑	55,6↑	0,7–
Paraguay	39,5	-26,2↓	30,6↓	54,7–	13,7↓	1,3–
Írán	33,2	64,7↑	17,2↑	0,0–	69,9↑	12,7↓
Turecko	32,8	78,0↑	29,0↑	0,0↓	58,2↑	12,8–
Filipíny	32,4	42,1↑	9,9–	46,9↑	41,7↑	1,5↑
Egypt	20,0	19,1↑	39,0–	0,0↓	55,5↑	5,5↓
Thajsko	19,0	-10,4–	6,3↓	52,1–	41,1–	0,2↑
Pákistán	15,0	57,3↑	42,7↑	0,0–	44,0↑	13,3↓
Indonésie	11,4	69,3↑	19,3↑	8,8–	68,4↑	3,5–
Nigérie	5,0	-19,2↓	26,0↓	22,0↑	18,0↓	34,0↓
Indie	3,6	20,1↑	13,9↓	5,6↓	66,7↑	13,9↓
Etiopie	3,1	-29,8↓	80,6↓	0,6↓	3,2↓	16,1↓
OECD	70,1	11,3↑	20,7↓	32,8–	44,7↑	1,9↓
Svět	34,0	15,3↑	18,8↓	32,6↑	43,2↑	5,3↑

Poznámka: ↑ zvyšující se trend (zelená), ↓ snižující se trend (červená), – nebyl zjištěn žádný významný trend (modrá), Ho – hovězí, Ve – vepřové, Dr – drůbeží, Sk – skopové.

 

Výkyvy ve spotřebě

V některých zemích došlo ke značným výkyvům ve spotřebě masa. Například vepřové maso bylo svědkem velkých výkyvů jako preferovaného masa v Číně. V roce 2007 klesla spotřeba vepřového masa, což lze přičíst >50 % nárůstu ceny po vypuknutí prasečí chřipky a v té době propuknutí SARS u lidí. Poté, co spotřeba vepřového masa opět vzrostla, jeho příspěvek k celkové spotřebě masa se přesto snížil, jelikož byl nahrazen ovcemi a drůbeží. V letech 2015–2016 došlo na čínském trhu ke snížení produkce vepřového masa, protože domácí spotřebitelé se kvůli obavám o bezpečnost a zdraví začali více zajímat o jiné zdroje masa, zejména o hovězí a drůbeží.

 

Rozdíly mezi zeměmi

Navzdory rostoucí spotřebě masa v ekonomikách s nízkými a středními příjmy přetrvávají podstatné rozdíly mezi zeměmi. Některé země spotřebují méně než 5 kg/osobu/rok (Indie a Etiopie), jiné dosahují až 100 kg/osobu/rok (USA a Austrálie), což odpovídá 25 kg bílkovin. To je mnohem více, než je doporučený dietní příjem bílkovin 0,8 g/kg tělesné hmotnosti neboli 20,4 kg bílkovin pro 70 kg osobu.

 

Drůbeží maso nahrazuje hovězí

Drůbež je hlavním motorem zvyšující se celkové spotřeby masa na úkor hovězího a skopového. Vzrůstající HDP se v mnoha zemích projevil změnou skladby celkové spotřeby masa, ale ne v zemích s vysokými příjmy. Tyto trendy pravděpodobně odrážejí chuť spotřebitelů a historickou technologickou industrializaci. V 50. letech dominovalo vepřové a hovězí maso, které zůstalo stabilní až do roku 1980. Množství produkovaného hovězího masa se celosvětově dramaticky zvýšilo mezi lety 1950 a 1990, poté nedošlo k žádné významné expanzi, zatímco drůbež prudce vzrostla a v roce 1997 překonala hovězí maso, a to především díky vyšší efektivnosti konverze obilí. Toto nahrazování hovězího masa drůbežím pokračovalo i v posledních dvou desetiletích. Zvýšená spotřeba drůbeže je dále tažena růstem populace a rostoucími příjmy v rozvojových zemích.

Drůbeží je nejoblíbenějším masem na světě a zahrnuje 43 % z celkové spotřeby masa se vzrůstajícím trendem.

 

Skopové na ústupu

Snížení spotřeby skopového masa bylo pozorováno ve většině zemí. Výjimkou byl Kazachstán, který zaznamenal největší absolutní nárůst spotřeby skopového masa, což je vysoce preferovaná varianta masa spojená s rostoucím blahobytem v této zemi. Kazachstán zintenzivňuje produkci ovčího masa na pastvinách pomocí programů hnojiv a dalších opatření ke zvýšení produkce a soběstačnosti.

Snížení spotřeby skopového masa bylo pozorováno ve většině zemí.

 

Budoucnost konzumace masa

Navzdory značným vědeckým důkazům o nevýhodách nadměrné konzumace masa pro lidské zdraví, dopady na životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat není zatím celkový pokles příjmu masa u lidí evidentní, s výjimkou hovězího a ovčího, druhů s největšími ekologickými stopami. Budoucí spotřeba masa závisí na nových trendech v nabídce a poptávce.

 

Prognóza OECD-FAO předpokládala silný růst produkce masa do roku 2028, avšak produkce masa v roce 2020 klesla kvůli chorobám zvířat postihujícím drůbežářský a vepřový průmysl, účinkům sucha a COVID-19. Na straně poptávky můžeme být svědky dalšího snižování spotřeby masa z důvodu volby lidí, například kvůli obavám z rozpadu klimatu.

 

Změna hry

I když nedávná simulační studie předpokládá poptávku po živočišných bílkovinách do roku 2050, na trhu s masem se objevuje změna hry. Týká se alternativ, které nejsou založeny na hospodářských zvířatech, jako jsou alternativy na bázi masa a rostlin. Analytici předpovídají, že kultivované maso a nové veganské náhražky masa mají potenciál vytvořit do roku 2040 60 % trhu. Globální trh s rostlinnými proteiny již rychle roste a Čína se pravděpodobně stane novým lídrem pro náhražky masa.

 

Zatímco se svět snaží vypořádat s COVID-19, ekologická a klimatická nouze pravděpodobně posune model produkce potravin směrem k lepším způsobům poskytování bílkovin pro rostoucí globální populaci. Potravinové systémy budou muset být přepracovány tak, aby podporovaly zdravé stravování a byly v souladu s udržitelným rozvojem. Tyto nové způsoby produkce potravin budou pravděpodobně méně vykořisťovat přírodu a svět zvířat, protože lidská populace přechází k lepším vztahům s biofyzikálním světem, na kterém závisí.

 

© 2022