Cena vepřového
Kolísání cen vepřového v EU
Kolísání
cen na evropských potravinových trzích se za poslední desetiletí zvýšilo, což
vystavilo agropodniky finančnímu riziku a nejistotě. Kolísání cen je klíčovým
aspektem finančního rizika pro všechny účastníky trhu, včetně výrobců, řetězců
zpracovatelských podniků a spotřebitelů.
Cenové riziko
Kolísání
cen je nevyhnutelné, avšak ne každá změna ceny je známkou ekonomického rizika.
Během procesu plánování ziskovosti výroby lze běžně odhadovat opakující se
sezónní změny, ale neočekávané a obtížně vysvětlitelné cenové posuny by měly
být vždy považovány za riziko. Pochopení mechanismů ovlivňujících volatilitu
cen a schopnost rozložit obecnou volatilitu cen na sezónní, cyklické a
nepravidelné výkyvy může značně usnadnit řízení cenového rizika.
Je
nezbytné porozumět příčinám, a to z důvodů možnosti předvídat a/nebo
předcházet drastickým změnám cen. Jedním z hlavních rysů cenové variability v
zemědělství jsou sezónní nebo cenové cykly.
Kolísání cen vepřového
Znalost
kolísání cen vepřového masa je nanejvýš důležitá vzhledem k významnému podílu
vepřového masa (více než třetina) na celosvětové spotřebě masa. Produkce
vepřového masa v EU představuje více než 20 % světové produkce vepřového masa.
Produkce vepřového v EU představuje více než 20 %
světové produkce vepřového masa.
Propuknutí
afrického moru prasat v evropských zemích silně ovlivnilo průmysl vepřového
masa. Významně to zasáhlo do ekonomického postavení všech dotčených farem a
všude tam, kde byla přeprava vepřového masa zakázána nebo omezena, to vedlo k
narušení trhu s vepřovým masem. Kromě toho byly s uzamčením ekonomiky kvůli COVID-19
spojeny náhlé výkyvy cen masa a zejména výskyt významného rozdílu mezi cenami
hospodářských zvířat a velkoobchodními cenami masa.
Globální produkce masa
Celosvětová
produkce masa neustále roste. V roce 1961 činila světová produkce masa 71,36
milionů tun, z čehož 40,3 % tvořilo hovězí maso, 34,7 % vepřové maso, 12,5 %
drůbeží a 12,5 % ostatní druhy.
Během
následujících šesti desetiletí se celková produkce masa zvýšila téměř
pětinásobně na 336,6 milionů tun v roce 2019. Největší nárůst byl pozorován u
výroby drůbežího masa, která se mezi lety 1961 a 2019 zvýšila téměř patnáctkrát
(na 131,6 milionů tun). Podíl drůbežího masa vzrostl na 39,1 %, přičemž podíl
hovězího klesl na 21,6 %. Podíl vepřového masa postupně vzrostl na 39,5 % v
roce 1998 a poté v roce 2019 klesl na 32,7 % (viz obrázek 1).
Obrázek 1. Globální produkce masa (levá osa, miliony
tun) a podíl vepřového masa na celkové spotřebě masa (pravá osa, %), podle
databáze FAOSTAT.
Největší producenti vepřového
Čína
byla v roce 2019 největším producentem vepřového masa na světě s 42,55 miliony
tun, což představovalo 38,6 % celosvětové produkce. Spojené státy byly druhé s
12,54 miliony tun (11,4 %) a Německo bylo třetím největším producentem s 5,23
miliony tun (4,8 %). Produkce vepřového masa v těchto třech zemích tvořila 55 %
celosvětové produkce v roce 2019. Významné podíly na světové produkci vepřového
masa (přes 2 %) mělo také Španělsko (4,2 %), dále Brazílie (3,7 %), Rusko (3,6
%) a Vietnam (3,0 %).
V
Evropské unii činil objem produkce vepřového masa v roce 2019 celkem 23 954 tun, což představovalo 21,8 % celosvětové
produkce vepřového masa. Největšími producenty byli Německo (21,8 %), Španělsko
(19,4 %) a Francie (9,2 %), dodávající více než polovinu vepřového masa
vyrobeného v celé Evropské unii.
Ceny vepřového v EU
Cena
vepřového masa v EU za období 2009–2020 byla v průměru 154,63 EUR/100 kg.
Nejvyšší ceny byly zaznamenány na Maltě (208 EUR/100 kg), dále na Kypru (182
EUR), v Bulharsku (181 EUR) a Řecku (179 EUR). Nejnižší ceny byly v Belgii (137
EUR), Nizozemsku (140 EUR), Dánsku (144 EUR) a Francii (145 EUR). Pro srovnání,
v ČR se průměrné ceny vepřového masa pohybovaly kolem 155 EUR/100 kg.
Obrázek 2. Rozdělení časové řady pro průměrné ceny
vepřového masa v EU v letech 2009 až 2020. Jednotky na levé ose (EUR/100 kg)
jsou pro nominální ceny, cyklické výkyvy a dlouhodobý trend, jednotky na pravé
ose (%) jsou pro nepravidelné výkyvy (Utnik-Banaś et al., 2022).
Rozdělení
časové řady cen (viz obrázek 2) ukázalo, že v období 2009 až 2020 podléhaly
ceny vepřového masa značným výkyvům s dlouhodobým trendem a střednědobými
cyklickými výkyvy i krátkodobými sezónními a nepravidelnými výkyvy. Dlouhodobým
trendem je, že průměrná nominální cena vepřového masa v Evropské unii mírně
vzrostla ze 137 EUR na 160/100 kg. Vyskytly se tři detekovatelné cykly: první
od roku 2009:12 do roku 2016:2, druhý až do roku 2018:6 a poté třetí, který
skončil v roce 2020:12. Nepravidelné výkyvy cen vepřového masa se vyznačovaly
relativně nízkou amplitudou, obvykle nepřesahující 2 %, ale v pěti případech
způsobily měsíční zvýšení cen o 6 % a jednou pokles cen o 6 %. Sezónní výkyvy
průměrných cen zachycuje obrázek 3.
Obrázek 3. Sezónní výkyvy (%) průměrných cen vepřového
masa v EU v letech 2009 až 2020 (Utnik-Banaś et al., 2022).
Výskyt
sezónních vlivů na ceny vepřového masa v jednotlivých zemích EU ukazuje tabulka
1. Vysoké hodnoty F testu pro časovou řadu cen EU (32,4) potvrzují statisticky
významné sezónní výkyvy průměrných cen vepřového masa na trhu EU. K
nejvýraznějším sezónním cenovým změnám došlo ve Španělsku (F = 52,4),
Portugalsku (F = 42,4), Řecku (F = 35,4) a Česku (F = 32,0). Obecně byly vyšší
ceny zaznamenány v letních měsících a nižší v zimních měsících. Rozpětí sezónní
odchylky bylo 10,9 %, nejvyšší ceny byly v srpnu (105,1 %) a nejnižší v lednu
(94,2 %). Nejvyšší amplituda cenových posunů v zemích s výraznými sezónními
cenovými výkyvy byla zaznamenána ve Španělsku (18,7 %), Rumunsku (18,4 %) a
Portugalsku (18,2 %). Tyto sezónní trendy cen vyplývají především z větší
produkce vepřového během zimy ve srovnání s letními měsíci.
Tabulka 1. Sezónní výkyvy cen (%) vepřového masa v zemích EU
(Utnik-Banaś et al., 2022).
|
Země |
F test |
Max %; měs. |
Min %; měs. |
Země |
F test |
Max %; měs. |
Min %; měs. |
|
Španělsko |
51,5 |
108,8; VIII |
90,1; I |
Německo |
18,2 |
106,2; VI |
94,3; I |
|
Portugalsko |
42,4 |
108,1; VIII |
89,9; I |
Rakousko |
17,2 |
105,2; VI |
93,5; I |
|
Řecko |
35,2 |
103,9; VIII |
93,9; IV |
Holandsko |
16,6 |
105,5; VI |
93,4; I |
|
Česko |
32,0 |
104,7; VIII |
95,5; II |
Belgie |
16,4 |
107,6; VI |
92,2; I |
|
Estonsko |
24,4 |
102,9; VI |
96,9; III |
Kypr |
15,1 |
107,4; VIII |
92,9; I |
|
Slovensko |
22,6 |
105,2; VIII |
93,6; III |
Slovinsko |
14,6 |
105,4; IX |
95,4; I |
|
Polsko |
22,1 |
106,9; VI |
92,5; I |
Lotyšsko |
12,9 |
107,1; IX |
93,3; II |
|
Francie |
21,3 |
105,5; IX |
93,8; II |
Británie |
12,6 |
101,3; VII |
96,9; III |
|
Rumunsko |
21,0 |
106,8; VIII |
88,4; II |
Litva |
12,1 |
106,7; VI |
93,4; I |
|
Maďarsko |
20,9 |
105,7; VIII |
94,8; I |
Švédsko |
9,5 |
101,5; XII |
98,5; III |
|
Irsko |
20,9 |
102,7; VII |
97,1; II |
Bulharsko |
8,0 |
103,4; VIII |
92,8; III |
|
Dánsko |
18,9 |
104,3; VI |
95,0; III |
Finsko |
4,5 |
101,0; XII |
99,4; IX |
|
|
|
|
|
EU |
32,4 |
105,1; VIII |
94,2; I |
Růst cen v EU pokračuje
Na
konci roku 2019 byly tržní ceny v EU vysoké, přičemž celosvětový objem
produkce vepřového masa se během tohoto období snížil přibližně o 25 %, což
vedlo k vysokým cenám vepřového masa.
Odhady naznačují, že růst cen vepřového masa bude v
příštích několika letech pokračovat.
Dalším
z faktorů, které přispěly ke zvýšení cen vepřového, bylo zlepšení životních
podmínek vykrmovaných prasat. Strategie šetrné k životnímu prostředí zahrnují
udržitelný chov prasat se sníženou celkovou produkcí vepřového masa a nižšími
emisemi skleníkových plynů na jednotku půdy. Snížení objemu výroby a nabídky
masa na trhu však má za následek další zvýšení cen. Evropští producenti jsou
lídry v zavádění udržitelnosti a dobrých životních podmínek zvířat díky vysokým
nárokům domácích spotřebitelů a etickým obavám evropských občanů.
Odhady
a modelové výpočty naznačují, že růst cen vepřového masa bude v příštích
několika letech pokračovat. Současná situace na trhu je však jedinečná a
jakýkoli další vývoj lze jen stěží přesně předvídat.
