Alternativní chov - welfare

Welfare prasat ve venkovním chovu

V chovu prasat dominuje konvenční uzavřený systém s betonovou a roštovou podlahou. Tento produkční systém se však stává společensky méně přijatelným. Společenské zájmy o dobré životní podmínky zvířat vedou k prosazování alternativních systémů, které jsou oblíbené u spotřebitelů, ale mají své kritické body.

  

Venkovní chov prasat

Existuje široká škála alternativních produkčních systémů, které jsou obecně více orientovány na welfare a kvalitu zvířat než konvenční chovy. Venkovní chov prasat umožňuje prasatům venkovní přístup, kontakt se zemí a rostoucími rostlinami. 

 

Počet prasat v těchto systémech se velmi liší, od méně než 10 do více než 10 000 prasnic. Na dané farmě mohou mít všechna nebo jen některá prasata přístup ven (např. chovná nebo rostoucí prasata), zatímco zbytek prasat může být chován na roštech nebo podestýlce. Typ podestýlky je stejně rozmanitý, protože ne všechna prasata jsou nutně chována na podestýlce v rámci dané farmy. Velká rozmanitost je také v použité podestýlce (sláma, piliny, seno atd.).

 

Welfare zvířat

Koncept dobrých životních podmínek zvířat je složitý. Welfare zvířat označuje psychický stav jedince ve vztahu k jeho vnitřnímu a vnějšímu prostředí. Tento stav se mění podle toho, jak zvíře situaci vnímá.

 

Pro hodnocení dobrých životních podmínek zvířat byly ve Velké Británii navrženy následujících principy, souhrnně pojmenované „Pět svobod“:

·        absence hladu a žízně

·        absence nepohodlí

·        absence bolesti, zranění a nemoci

·        svoboda vyjadřovat přirozené chování

·        absence strachu, stresu a úzkosti

 

I. Absence hladu

Krmivo je prasatům distribuováno v různých formách (moučka, granule, tekuté krmivo), v neomezeném nebo omezeném množství v konkrétních časech určených chovatelem. Existuje jen málo rozdílů ve způsobu distribuce krmiva mezi konvenčním a alternativním chovem. Příčiny stresu z nedostatku krmiva jsou stejné, tj. nedostatečná délka koryta nebo nedostatečné množství krmiva. 

 

Pro ekvivalentní růstový výkon však zvířata chovaná venku spotřebují v průměru více krmiva než zvířata chovaná uvnitř, a to kvůli větší aktivitě a zvýšenému výdeji energie v důsledku nižších teplot okolí, zejména v zimě. Při stejném množství krmiva nemusí být pokryty potřeby prasat chovaných venku a mohou vznikat fyziologické a behaviorální stresy. 

 

Následující parametry vyžadují pozornost v alternativních zemědělských systémech:

·        konzervace krmiva, zejména pokud je distribuováno venku 

·        rovnováha aminokyselin, zejména na ekologických farmách, kde nejsou povoleny syntetické aminokyseliny 

·        mykotoxiny, kterých bývá více v bio-pšenici než v konvenční pšenici

 

Absence žízně

Potřeba vody se liší podle fyziologického stadia zvířete, ale také podle podmínek prostředí. Pouze trvalý přístup k pitné vodě může po celou dobu uspokojit fyziologické potřeby každého prasete v závislosti na rizikových situacích, jako je horko nebo nemoc.  Zejména v rozsáhlých konvenčních systémech může být problémem dostupnost pitné vody. 

 

V alternativních systémech bývají vodní žlaby často přístupné pro volně žijící ptáky a jsou kontaminované prachem. Voda špatné kvality může být příčinou nízkého příjmu vody a tím i krmiva a může způsobit zdravotní problémy u zvířat. Problémem může být také regulace teploty vody. Vysoká teplota způsobuje nízký příjem vody, který se vyskytuje také u prasat chovaných v konvenčních uzavřených podmínkách.

 

Existuje široká škála alternativních produkčních systémů, které jsou orientovány na welfare zvířat.

 

II. Absence nepohodlí

Absenci nepohodlí charakterizují:

·        vhodné prostředí s dostatečným prostorem pro volný pohyb zvířat

·        pohodlná odpočívadla bez průvanu

·        dostatek světla a potřebná tepelná pohoda 

 

Tepelná regulace

Prasata mají omezené možnosti tepelné regulace. Ve volné přírodě jsou závislá na bahenních koupelích, aby se v horkých dnech ochlazovala. V termoneutrálním prostředí prasata rozlišují místo pro odpočinek od kaliště, avšak pokud zažívají vysoké teploty, používají kaliště pro ochlazení. Výzkumy ukázaly, že při 18 °C prasata odpočívají přednostně na podestýlce a při 27 °C na betonových nebo roštových podlahách. 

 

Venkovní porodní boudy

U venkovních prasat je hlavní výzvou udržovat je čistá a suchá za vlhkého počasí. K tomu musí být přizpůsoben typ a správa venkovních bud. Měly by být pohodlné a dostatečně velké, aby se do nich prasata vešla.

 

Úhyn selat ve venkovních chovech souvisí s pohodlím během porodu a schopností prasnice správně připravit hnízdo v boudě. Selata jsou při narození velmi citlivá na chlad a průvan. Nízké okolní teploty přitahují selata k matce a podporují úhyn zalehnutím. Tomu lze zabránit vydatnou podestýlkou v boudách. Suchá podestýlka poskytuje bezpečné hnízdo, tepelnou izolaci a podporuje přežití selat. Typ boudy pro venkovní odchov ovlivňuje úhyn selat před odstavem, nejnižší úhyn poskytují boudy s velkou plochu, kde se selata mohou vzdálit od prasnice. 

 

Bursitida

Závažnost bursitidy souvisí s tvrdým, nepohodlným prostředím, které zvyšuje tlak na klouby. Výskyt bursitidy je nižší na podestýlce slámou nebo venku, ale zvyšuje se, když jsou prasata vykrmována na roštových podlahách. Podestýlka ze slámy má vlastnosti podobné typu substrátu, který prase přirozeně najde, působí jako polštář a snižuje nepohodlí a zranění.

U venkovních porodních bud je hlavní výzvou udržet prasata čistá a suchá za vlhkého počasí.

 

III. Absence bolesti, zranění a nemoci

Zranění a bolest mohou být důsledkem bojů mezi zvířaty nebo mohou být způsobena zemědělskými systémy či samotnými farmáři. Studie naznačují, že prasata chovaná venku vykazují méně agonistického (bojového) chování vůči ostatním prasatům než prasata chovaná uvnitř. 

 

Kousání ocasu

Kousání ocasu je behaviorální problém s multifaktoriálními příčinami, jako jsou přeplněnost, nemoci, problémy s krmením (např. konkurence o krmivo, nedostatečný příjem krmiva, nízký obsah vlákniny, nedostatek nebo nerovnováha bílkovin a minerálů), ale také špatná ventilace nebo nepříjemné teploty. 

 

Prasata s venkovním přístupem mají pravděpodobně větší potíže s kontrolou svého tepelného prostředí při přechodu z chráněného systému do venkovního systému, což může způsobit, že kousání ocasů je v tomto typu chovu vyšší než v plně uzavřeném ustájení. Naproti tomu kousání ocasů je méně časté, když mají prasata slámu, protože prasata tráví více času zkoumáním země a pohybem a výrazně méně času kousáním ocasů jiných prasat ve srovnání s prasaty chovanými na roštech. 

 

Chirurgická kastrace

Zranění a bolest mohou být způsobeny samotným výrobním systémem a farmářem. Hlavním příkladem je chirurgická kastrace prasat, která je stále běžná a obvykle se provádí bez úplné léčby bolesti. Chirurgická kastrace bez anestezie je sice v současné době v Evropě povolena do 7 dnů věku, v ekologickém zemědělství se však často provádí později. Tato pozdní kastrace je způsobena většími organizačními potížemi, zejména ve venkovních systémech.

 

Stříhání zubů

Stříhání zubů je ve venkovní produkci vzácné. Jeho hlavním cílem je omezit léze na vemenech prasnic a kožní léze u selat, zejména na hlavě. Podle jedné studie nemá absence ořezávání zubů u selat chovaných venku žádný vliv na vemena prasnic. Při absenci ořezávání zubů však dochází k většímu poškození kůže selat, ale bez dopadu na přežití selat, zdraví nebo přírůstek hmotnosti.

 

Kroužky v nose

Na druhou stranu kroužky v nose u prasat ve volném výběhu je staletá praxe používaná dodnes, hlavně u prasnic, a to zejména ve Francii, Dánsku a Německu. Aktivní chování prasat při hledání potravy může vést k ničení pastvin, ale s kroužkem v nose se takové chování stává bolestivým. Avšak bolest způsobená kroužkem spolu s inhibicí aktivity rýpání jsou faktory ovlivňující pohodu prasat ve volném chovu.

Konvenční chovy na betonové a roštové podlaze se stávají společensky méně přijatelnými.

 

IV. Svoboda vyjadřovat normální chování

Mezi nejčastější výtky konvenčních produkčních systémů patří nedostatek svobody zvířat vyjadřovat své přirozené chování. Absence přirozeného chování však nutně neznamená utrpení, ale může být zdrojem frustrace. Frustrace může být vyjádřena vyššími hladinami stresových hormonů, stereotypy, abnormální vzrušivostí, sníženým herním chováním, přesměrovaným chováním, zejména vůči jiným zvířatům a zvýšenými agonistickými interakcemi, které mohou vést až ke kanibalismu.

 

Přirozenost prasat

Ve volné přírodě prasata tráví 75 % svého aktivního času zkoumáním okolního prostředí, a to hledáním, očicháváním, kousáním a žvýkáním stravitelných, ale i nestravitelných předmětů. Prasata jsou společenská zvířata. Tvoří stabilní skupiny s hierarchickou sociální strukturou, omezující těžkou fyzickou agresi mezi jednotlivci.

 

Mnoho studií ukazuje, že zvířata jsou aktivnější v alternativních produkčních systémech než v konvenčních, zejména při ve venkovních chovech nebo na slámě. Prasata častěji stojí a pohybují se, zatímco prasata v kotci jsou většinu času neaktivní.

 

Venkovní aktivita

Prasata chovaná venku projevují méně agresivní chování než prasata chovaná uvnitř, s menším počtem bojů a vzájemné agrese. To platí zejména pro selata, která tráví méně času interakcí se svými matkami a tráví více času zkoumáním, krmením, procházkou a hraním. Těží z velkého prostoru a obohacení jejich prostředí, které jim umožňuje vyjádřit přirozené chování. Dalším faktorem je možnost sociálních interakcí mezi selaty z různých vrhů během laktace. Selata jsou pak méně agresivní po odstavu a smíchání do skupin s neznámými selaty. 

 

Prasnice se také venku chovají odlišně. Tráví více času vestoje prozkoumáváním prostředí než zavřené prasnice. Venkovní prasnice a selata vykazují bohatší behaviorální repertoár (etogram). Sláma a materiály nacházející se venku umožňují prasnicím postavit si hnízdo a mohou ovlivnit jejich mateřské chování.

 

Obohacení prostředí 

Na slámě tráví rostoucí prasata více času interakcí se svým prostředím, přičemž jsou průzkumná. Sláma také snižuje škodlivé sociální chování, jako je kousání uší nebo ocasu. Pokud není možné poskytnout slámu, lze poskytnout předměty pro obohacení. Mnoho studií však ukazuje, že sláma nebo jiné organické substráty používané jako podestýlka zůstávají nejúčinnějším materiálem pro snížení nevhodného chování. Sláma proto představuje vhodné obohacení prostředí pro prasata a umožňuje jim projevit průzkumné chování.

 

V. Absence strachu, stresu a úzkosti

Přirozenou vlastností prasat je, že prožívají strach a úzkost, když se přiblíží k lidem, proto by zemědělci měli být vyškoleni, aby správně zacházeli se zvířaty a minimalizovali jejich úzkost.

 

Odstav je kritický

V přirozených nebo polopřirozených podmínkách proces náhrady mateřského mléka pevnou potravou začíná kolem 4. týdne věku a končí mezi 9. až 17. týdnem. Věk při odstavu ovlivňuje adaptaci a přežití selat. Prodloužení věku při odstavu zlepšuje welfare selat chovaných venku snížením stresu a zlepšením chování při krmení. Na ekologických farmách jsou selata odstavována starší, po 6 týdnech věku. Zdá se, že odstav je pro selata venku méně stresující než v uzavřených systémech. 

 

Predátoři

Stres, strach a úzkost mohou být také vyvolány přítomností predátorů. Mladá selata chovaná venku jsou vystavena predaci, například krkavců, lišek, a dokonce i jezevců. Studie analyzující příčiny úhynu selat ve volném výběhu ukázala, že 6 % uhynulých selat vykazovalo známky napadení ptáky. Proti některým z těchto predátorů existují preventivní systémy, které lze použít, pokud jsou prasata napadána.

 

Venkovní vs. konvenční chov

Obecně platí, že alternativní farmy dávají prasatům možnost projevit širší škálu chování než konvenční farmy. Pokud venkovní chovy splňují kritické body dobrých životních podmínek zvířat, jsou vhodnější pro uspokojení společenských očekávání ohledně blahobytu zvířat. Avšak kontrola krmení, napájení, teploty a predátorů je ve venkovních systémech složitější. Kromě toho jsou opatření biologické bezpečnosti na alternativních farmách uplatňována méně přísně než na konvenčních farmách, což představuje riziko pro lidské zdraví, kvůli vyšší prevalenci zoonotických patogenů. Na druhou stranu jsou prasata ve venkovních systémech chovu méně postižena respiračními chorobami, ale parazitismus a zalehnutí selat zůstávají skutečnou výzvou.

 

Přehled silných a slabých stránek z hlediska welfare zvířat podle způsobu chovu (Delsart et al., 2020).

Welfare zvířat	Způsob chovu
	Konvenční	Vnitřní s podestýlkou	Venkovní	Vnitřní s venkovním výběhem
Absence hladu	+++	++	+	++
Absence žízně	+++	+++	+	+++
Absence nepohodlí
– teplo
• vysoké teploty	++	++	?	+++
• nízké teploty	+++	+++	?	+++
• vlhkost vzduchu	+++	+++	–	++
– pohodlná podlaha	–	+++	+++	+++
– pohodlná odpočinková zóna	+	++	?	+++
Absence bolesti a zranění	–	+++	++	+
Vyjádření normálního chování	–	+++	+++	+++
Absence stresu a strachu	+++	+++	+	++

+++ velmi příznivé; ++ poměrně příznivé; + nepříliš příznivé; – nepříznivé; ? neznámé

 

 

© 2022