PRRS Rosalia
Rosalia ohrožuje španělská
prasata
Španělsko se jeví jako země zaslíbená
pro chovatele prasat, jelikož v posledních letech zažívá boom
v produkci vepřového masa. Africký mor prasat je ve Španělsku pod
kontrolou, avšak na obzoru se objevila nová hrozba v podobě viru Rosalia.
Rosalia
Přes 2 roky se ve Španělsku objevuje
nová varianta prasečího reprodukčního a respiračního syndromu (PRRS) Rosalia. Způsobuje
více problémů než dřívější kmeny PRRS.
Více než 30 let čelí chovy prasat výzvám
PRRS. Virus je známý tím, že má různé typy a varianty, protože stále
dochází k mutacím a rekombinacím. Různé varianty jsou silnější nebo slabší
nebo vedou k méně či více klinickým příznakům. Jedním z nejnovějších členů
rodiny PRRS je vysoce patogenní varianta Rosalia nalezená ve Španělsku, která vede
k vyšším úhynům a problémům s plodností u prasnic, k mrtvě narozeným selatům a k úhynům
selat a prasat ve výkrmu.
PRRS je obtížné kontrolovat
Po desetiletích zkušeností průmyslový
chov prasat zjistil, že virus PRRS je obtížné kontrolovat. Kromě toho, že
je virus nestálý, umí manipulovat s imunitním systémem, v důsledku čehož trvá
dlouho, než zvíře dokáže virus samo překonat. Navíc vysoká hustota prasat
a velký stupeň rozšíření uvnitř populace prasat ztěžují boj s virem. To je
důvod, proč lze různé druhy PRRS nalézt po celém světě, v mnoha chovech prasat.
Varianty virů PRRS
Španělsko není jedinou zemí hlásící
relativně novou odrůdu PRRS. V USA způsobuje kmen 1-4-4 mnohem větší
problémy na farmách než dřívější podtypy viru. Zhruba před deseti lety se navíc
v Bělorusku objevila varianta Lena a v Číně byly též popsány vysoce patogenní
varianty.
Rosalia je kombinace typů
V rodině PRRS existují 2 typy: evropský
a americký. Evropský typ je pro plíce selat mírnější než jeho americký
protějšek. Problémy s prasnicemi, například předčasný porod nebo slabá
selata, jsou u obou typů podobné.
V rámci těchto typů existuje mnoho
variant, protože virus pokračuje v mutaci a rekombinaci. Španělský výzkum Rosalie
ukazuje, že se skládá ze čtyř různých variant virů PRRS. Zdaleka lví podíl
pochází z italské varianty PR40, která byla nalezena v roce 2014. Tato varianta
je vysoce patogenní a vyvolává podobné klinické příznaky jako Rosalia. Je
pozoruhodné, že byl také nalezen malý zlomek korejské varianty. Veterináři
nakonec pojmenovali virus Rosalia po španělské zpěvačce.
V
rodině PRRS existují 2 typy: evropský typ je pro plíce selat mírnější než jeho
americký protějšek.
Vyšší úhyn selat i prasnic
Situace ve Španělsku je vážná. Nová varianta
je vysoce patogenní s vyšším výskytem úhynů a potratů u prasnic, s vyšším podílem
mrtvě narozených selat a vyšším úhynem selat než u dřívějších variant PRRS. Konkrétně
na farmách to představuje o 10–30 % vyšší úhyn u odstavených selat a o 5–10 %
vyšší úhyn u prasnic.
Návrat ke stabilitě až po půl roce
V některých oblastech vzrostl podíl
nestabilních farem s PRRS z 12 % na téměř 40 %. Obvykle k návratu do
stabilnější situace dochází několik měsíců po propuknutí, ale u Rosalie k tomu
dochází až po půl roce. A problémy nejsou u konce. Jelikož vysoce
patogenní virus poměrně rychle mutuje, může nová infekce prorazit nově získanou
imunitou například do roka.
Potíže se stabilizací farem
Důsledky pro španělský průmysl prasat
jsou velké. Problémy s plodností a vyšším úhynem snížily produkci selat, což
umožnilo dalším zemím v Evropě profitovat z přepravy odstavčat přes
hranice.
Většina ohnisek souvisejících s Rosalií
se vyskytuje v oblastech s intenzivním výskytem prasat kolem měst Lérida a
Zaragoza na severovýchodě Španělska v autonomních regionech Katalánsko a
Aragón. Problémy spojené s plodností a úhynem selat jsou pociťovány i na
trhu, protože se snižuje nabídka odstavčat.
Patogenní
varianta PRRS Rosalia nalezená ve Španělsku vede k problémům s plodností u
prasnic a k vyšším úhynům selat.
Vakcíny pomáhají jen částečně
Zvládání Rosalie se nijak neliší od zvládání
ostatních variant PRRS. Nejtěžší je správná adaptace a případné očkování
prasniček. Je známo, že zavádění prasniček do chovu je jedním z hlavních
důvodů destabilizace situace PRRS na farmách. Nejlepší strategie závisí na
tom, zda prasničky byly nebo nebyly v kontaktu s terénním virem. V každém
případě Rosalia vytváří více ztrát a je třeba zakoupit více prasniček, aby se
předešlo mezerám v rozvrhu.
Vakcíny jsou nástrojem v boji proti
PRRS. Vakcinace je zaměřena na získání maximální imunity zvířat, která
vylučují málo viru nebo nevylučují žádný virus. Očkování navíc snižuje
problémy v případě propuknutí nákazy. Současné vakcíny PRRS fungují i
proti Rosalii, ale stejně jako u jiných variant to nikdy není úplné řešení. Vakcíny
mají jen malý efekt, zejména pro farmy s vážnými problémy.
Širší aplikace vakcín
Teoreticky je možné směrovat vakcíny
více na variantu Rosalia, ale bude trvat roky, než budou připraveny a do té
doby se virus pravděpodobně opět změní. Snad nová generace vakcín, které
jsou stále ve fázi výzkumu, bude mít širší uplatnění. Pak lze lépe bojovat
s novými budoucími variantami.
Podle veterinářů jsou pro prevenci
šíření rozhodující 2 aspekty: doprava a vzduch. Na konvenčních farmách se
však vzduch téměř nefiltruje. Omezit riziko šíření prostřednictvím dopravy
lze např. tepelnou sterilizací nákladních automobilů. Běžná hygienická opatření
během přepravy jsou nedostatečná k úplnému zabránění šíření PRRS.
Reálná šance na další šíření
První španělské farmy s Rosalií se objevily
v provincii Girona v Katalánsku v lednu 2020. O rok později se Rosalia přesunula
o více než 100 km do oblasti kolem města Vic. Jedná se o intenzivní oblast
chovu prasat s mnoha malými nezávislými farmami. Do konce roku 2021 byl virus
také v největší španělské oblasti prasat mezi Léridou a Zaragozou. V
jiných částech Španělska nebyl zatím virus nalezen.
Stejně tak nebyla varianta Rosalia dosud
nalezena mimo Španělsko. I když neprobíhá žádný evropský monitoring,
zdravotnické služby v jiných zemích si informace vyměňují. Je pravděpodobné,
že tyto a další varianty PRRS se rozšíří po Evropě. Důležité je respektování
protokolů biologické bezpečnosti a hygieny. Na farmě jsou vždy citlivá
zvířata. Dokud může virus cirkulovat, riziko zůstává.
Zmírnění dopadu PRRS
Čím lepší podmínky na farmě, jako je
dobré klima a výživa a žádné přeplnění, tím lepší je obecná odolnost. To
snižuje riziko propuknutí viru a zmírňuje jeho následky. Důležitým krokem proti
PRRS je zabránit vstupu viru na farmu. Při použití zvířat z vlastního chovu se
virus nemůže touto cestou dostat dovnitř.
Nezbytností je přísný hygienický
protokol s hygienickým zámkem, čisté a špinavé cesty a
karanténa. Filtrování vzduchu může pomoci utěsnit druhou cestu, ale je
drahé. Dodržování obecných hygienických pravidel pomáhá předcházet šíření v
rámci farmy. Je důležité mít systém vše dovnitř vše ven, oddělení věkových
skupin a žádná vracející se nemocná zvířata.
Vakcinace činí prasnice a selata
odolnějšími vůči PRRS a zmírňuje následky ohniska. Vakcíny zcela neblokují
šíření viru z infikovaných zvířat, cirkulace viru na farmě se však
snižuje.
V
některých oblastech vzrostl podíl nestabilních farem s PRRS z 12 % na téměř 40
%.
Vymýcení afrického
moru prasat
Africký mor prasat (AMP) byl do Španělska
zavlečen na začátku 60. let, kde infikoval populace divokých a domácích prasat
jak uvnitř, tak venku. Klíšťata infikovaná AMP byla nalezena ve Španělsku i
Portugalsku. V roce 1990 byl ve spolupráci s EU zahájen konečný program
eradikace AMP.
Vymýcení zdrojů AMP
Při sledování divočáků byly důležité tři
faktory: kde žili, v jaké hustotě a zda měli dostatek potravy nebo ne. V
prvních pěti letech eradikačního programu byla téměř celá populace divočáků čistá.
U domácích prasat tomu tak bylo v
prvních 3 letech programu. Ochrana domácích prasat byla poměrně snadná, k
tomu došlo zavedením mnohem lepší vnější a vnitřní biologické bezpečnosti a
navíc použitím analytické metody ELISA k detekci všech asymptomatických prasat
nesoucích virus.
Venkovní chovy byly poslední oblastí,
která se zbavila viru AMP, a to kvůli lokalizaci infikovaných klíšťat. Porovnání
testů ELISA u prasat a klíšťat ukázalo, kde se infikovaná klíšťata nacházela a
kde byla schopna prasata kousnout. Klíšťata byla obvykle v malých starých
domech, které lidé nepoužívají, v tzv. zahurdas (chlévy pro
prasata). Pomocí ověřovacích prasat bylo zjištěno, že klíšťata byla pouze
v těchto budovách, proto byly všechny odstraněny, kromě několika historických.
Projekt VACDIVA
Konsorcium AMP financované Evropou a sdružující
různé druhy oborů, společností a organizací vytvořilo projekt VACDIVA. Konečným
cílem je společně nalézt trvalá řešení proti viru, který má prakticky 100 % úhyn
a pro nějž neexistují žádná komerčně dostupná řešení. Strategie se
zaměřuje na vývoj nových diagnostických nástrojů a také na případný vývoj
kandidátů vakcín, které odliší infikovaná od očkovaných zvířat (známý jako
princip DIVA).
Partneři projektu pocházejí z Evropy i
mimo ni. Koordinátorem projektu byl nedávno jmenován profesor madridské
univerzity Sánchez-Vizcaíno. Dále je zahrnut dlouhý seznam evropských národních
referenčních laboratoří a také několik předních výzkumných
organizací. Kromě toho jsou zapojeny čtyři instituty mimo EU, včetně ILRI
v Keni, čínské instituty IAS-CAAS a CAHEC a také ruský ARRIAH.
Na projektu se podílejí 2 společnosti:
MSD Animal Health a Ingenasa, španělská diagnostická společnost. Celkové
finanční prostředky na projekt jsou 10 milionů €.
Tři kandidáti na vakcínu
Projekt VACDIVA se zaměřuje na validaci
3 různých prototypů vakcín proti AMP popsaných ve Španělsku, Portugalsku a
Rusku.
Popis prototypu ve Španělsku se
uskutečnil na univerzitě v Madridu. Prototyp vakcíny je založen na
mutované verzi přirozeného oslabeného viru genotypu II AMP, který byl nalezen u
mrtvého divočáka v Lotyšsku. Z něho byla vyrobena orální vakcína, která
již byla experimentálně a úspěšně vyzkoušena na populacích divokých prasat. Tento
prototyp je v současné době hodnocen u domácích prasat v laboratořích v Madridu
ve Španělsku a v italské Perugii.
Druhý prototyp vakcíny byl vytvořen
v Portugalsku v 60. letech minulého století na Fakultě veterinárního
lékařství v Lisabonu. Na rozdíl od předchozího prototypu je tento založen
na atenuovaném izolátu AMP, genotypu I, ale neočekává se, že by pro účinnost
vakcíny měl genotyp nějaký význam. Prototyp byl již hodnocen u domácích
prasat v Madridu a Perugii s velmi dobrými výsledky. Pokusy s divočáky se
chystají v centru Visavet-UCM v Madridu ve Španělsku.
Třetí prototyp vyvíjí Federální
centrum pro zdraví zvířat ve Vladimiru. Jedná se o ruský izolát AMP s názvem
Arriah CV-1. I když je tento virus již adaptován v tkáňové kultuře, bylo
provedeno pouze relativně málo experimentů in vivo, takže zatím
není mnoho údajů.
Venkovní
chovy byly poslední oblastí, která se zbavila viru AMP, a to kvůli lokalizaci infikovaných
klíšťat, která byla obvykle v tzv. zahurdas (chlévy pro prasata).
Spolupráce s partnery mimo Evropu
Do spolupráce byli zapojeni také partneři
z Číny, aby bylo možné kontrolovat, zda vakcíny budou fungovat s virem AMP,
který cirkuluje v Číně. Součástí skupiny je Mezinárodní institut pro výzkum
hospodářských zvířat, kde připravují experimentální polopřirozené prostředí pro
prasata křovitá a bradavičnatá. Tato zvířata jsou rezervoáry viru, protože
uchovávají a šíří virus na domácí prasata, jiná prasata bradavičnatá a další
volně žijící zvířata. Skutečné jádro AMP je v Keni. Pokud to bude
fungovat, nabízí se příležitost vymýtit AMP nejen v postižených zemích v Evropě
nebo Asii, ale hlavně také v Africe.
