Velké vrhy selat
Velké vrhy zvyšují
úhyn selat
V dánských chovech prasat uhyne
příliš mnoho selat. Údaje ukazují, že úhyn selat byl v roce 2020 přibližně
23 %, což znamená, že ze 41,9 milionů selat narozených v roce 2020 uhynulo 9,7 milionů.
Předchozí iniciativy na snížení počtu
uhynulých selat v dánských kotcích pro prasata nebyly úspěšné – naopak úhyn
selat se zvyšuje. Nový výzkum má za cíl zlepšit genetické možnosti přežití
selat.
Velké vrhy jsou výsledkem šlechtění
Zvyšující se velikost vrhů je výsledkem šlechtitelské
strategie, podle které jsou chovná zvířata selektována na základě jejich
genetické schopnosti rodit velké vrhy. Již v roce 2000 se však ukázalo, že
úhyn selat dosáhl nepřijatelné úrovně. Většina selat uhyne během prvních dnů po
narození a cílem šlechtění bylo zpočátku spojit cíle zvýšení přežití selat a
zároveň posílit plodnost dánských chovných prasat.
Na základě výsledků výzkumného projektu
realizovaného ve spolupráci mezi Aarhuskou univerzitou a dánským výzkumným
centrem prasat (SEGES) byl upraven šlechtitelský cíl „co nejvíce narozených
selat“ na cíl „co nejvíce žijících selat 5. den po narození“ (ŽS5). Podle
tohoto cíle je velikosti vrhu při narození a počtu žijících selat 5. den
přikládán stejný význam.
Četné studie, např. nezávislé hodnocení
provedené Aarhuskou univerzitou v roce 2018, prokázaly, že šlechtění podle ŽS5 zvyšovalo
velikost vrhu a snižovalo úhyn selat v chovných stádech až do roku 2010. Jelikož
existuje určité zpoždění, pokud jde o šíření genetických výsledků a informací ze
šlechtitelských stád do produkčních stád, očekával se mírný pokles úhynu v
produkčních stádech. Avšak v posledních letech nastal pravý opak, tj. úhyn
selat stále roste.
Obrovské nároky na management
Problém je v tom, že rostoucí velikost
vrhu – a v důsledku toho i nižší porodní hmotnost – zvyšuje potřebu strategií
managementu na farmách, které by se staraly o selata s nadváhou a podváhou, aby
bylo zajištěno jejich přežití. Kromě toho jednotlivá selata dostanou méně
mleziva a tím i méně protilátek na ochranu před infekcí během prvních týdnů
života. Tyto negativní vedlejší účinky prasnic, které rodí velké vrhy (často
s větším počtem selat než produktivních struků), znamenají zvýšené manažerské
úsilí, např. prostřednictvím dohledu a pomoci při porodu, zvýšením tepla během
porodu, používáním pěstounských prasnic a náhradou mléka. Stejně jako další
iniciativy intenzivní péče o nejmenší a nejslabší selata. Jinak je úhyn
vysoký, protože prasnice není schopna odchovat všechna svá selata.
Používání pěstounských prasnic a praxe přemísťování
selat mezi kotci částečně představuje problém dobrých životních podmínek
prasnic i selat a částečně přispívá ke snížené ochraně před infekcí. Kromě
toho, lze zpochybnit ekonomickou ziskovost velkých vrhů kvůli stále rostoucímu
úsilí o záchranu posledních prasat. Navíc nejsou dostatečné znalosti ani o
tom, jak se v průběhu času vyvíjejí nejmenší a nejslabší selata, ani o
dlouhodobých důsledcích nestabilního sociálního prostředí, ve kterém se selata
přemísťují a mísí s cizími selaty.
 |
| Problém je v tom, že rostoucí velikost vrhu zvyšuje nároky na management. |
Potenciál malých selat z velkých vrhů
Studie, která kvantifikovala užitkovost selat
narozených s nízkou porodní hmotností na čtyřech severoirských farmách,
ukázala, že selata narozená s nízkou porodní hmotností (<1,0 kg živé
hmotnosti) byla při porážce téměř o 10 kg lehčí než jejich protějšky. K
většině úhynu selat s nízkou porodní hmotností došlo před odstavem, což
naznačuje, že primárním cílem intervence by mělo být zlepšení laktační
výživy.
Výzkum, který se zabýval přínosy zvýšení příjmu krmiva
pro kojící prasnice na rychlost růstu vrhu před odstavem, ukázal, že prasnice
měly schopnost dosáhnout průměrného příjmu krmiva 8,6 kg/den (maximální denní
příjem 11 kg), což bylo 2 kg nad celostátním průměrem v Severním Irsku. Navíc
zvýšený příjem krmiva prasnicemi vedl k tomu, že selata s nízkou porodní
hmotností dosáhla hmotnosti při odstavu 7,9 kg, podobně jako jejich protějšky
od prasnic s průměrným příjmem krmiva.
V jiné studii byly porovnány dva různé režimy
krmení po odstavu do porážky pro selata s nízkou porodní hmotností. Konvenční
režim, ve kterém se poskytují diety po odstavu na základě věku, byl srovnáván s
„režimem na míru“, kdy se prasatům krmila dieta po odstavu na základě jejich
tělesné hmotnosti, což jim umožnilo dosáhnout potřebného vývoje před tím, než
bylo krmeno další méně kvalitní krmivo. Studie zjistila, že pozitivní vliv
vyššího příjmu krmiva laktujícími prasnicemi na hmotnost selat nebyl po odstavu
zachován a že umožnění prasatům dosáhnout požadované tělesné hmotnosti před
zavedením nové diety vedlo ke zlepšení výkonnosti malých prasat.
Úhyn selat před
odstavem
Úhyn před odstavem je hlavní ekonomický náklad a
problém welfare v komerčních chovech prasat. Různé přehledové články
ukázaly, že úhyn před odstavem u komerčních stád prasat se pohybuje mezi 10 až
20 % a většina úhynu nastává do 72 hodin po narození.
Mnoho studií ukázalo, že nejčastějšími důvody úhynu
před odstavem jsou zalehnutí, nízká životaschopnost a hladovění. Je však
obtížné tyto důvody oddělit a podívat se na podrobné faktory pro každý důvod.
Tělesná
hmotnost je považována za nejdůležitější faktor, který určuje přežití
selat. Studie uvádí, že úhyn před odstavem se pohybuje kolem 40 % u selat
vážících méně než 1 kg, 15 % u selat vážících mezi 1 až 1,2 kg a pouze 7 % u
selat nad 1,6 kg.
 |
| Úhyn před odstavem u komerčních stád prasat se pohybuje mezi 10 až 20 % a většina úhynu nastává do 72 hodin po porodu. |
Šlechtění pro přežití až do porážky
Na základě zvyšujícího se úhynu zahájilo
Centrum pro kvantitativní genetiku a genomiku (QGG) na Aarhuské universitě nový
výzkumný projekt „Genetické zlepšení přežití prasat“. V rámci tohoto projektu
vědci provádějí genetická vyšetření úhynu prasat v různých obdobích od narození
do porážky. Jedním z aspektů je studium genetických korelací s vlastnostmi
v současných šlechtitelských cílech (růst, konverze krmiva, ŽS5 atd.), aby se prozkoumalo,
zda se šlechtí pro vlastnosti, které mohou mít nepřímo negativní důsledky pro
přežití prasat.
 |
| Nový výzkumný projekt si klade za cíl šlechtění pro přežití až do porážky. |
Ve studii budou vědci zkoumat vlastní
genetický příspěvek prasnice i selete k přežití, který je odlišný od šlechtění
pro ŽS5. Hlavním účelem projektu je prozkoumat možnosti šlechtění pro snížení úhynu
v delším období než do 5. dne. Zvláštní význam má šlechtění pro přežití do odstavu,
ale důležité je také šlechtění pro přežití až do porážky.
Pro snížení úhynu před odstavem spolu s rostoucí velikostí vrhu při
narození, se musí upravit výběrová kritéria tak, aby zahrnovala znaky
související s přežitím novorozenců v rámci selekčního indexu. Společnost
Genesus zavádí nový index pro mateřské linie zaměřený na zvýšení celkové
ziskovosti prasnic. V rámci toho byla do indexu přidána řada nových
vlastností, které lze na základě účinku na úhyn selat rozdělit do čtyř
skupin (viz tabulka).
Tabulka. Znaky zahrnuté do selekčního indexu pro
mateřské linie prasat podle Genesus
|
Skupina vlastností |
Selekční znaky |
Účinek |
|
1. Vlastnosti, které jsou zaměřeny na snížení úhynu
před odstavem |
počet mrtvě narozených
selat, přežití do 24 hodin, přežití od 24 hodin do
odstavu |
Sníží úhyn přímo snížením
úhynu během těchto období a nepřímo zvýšením schopnosti prasnice produkovat
mlezivo/mléko. |
|
|
porodní hmotnost selat |
Měření porodní hmotnosti
jednotlivých selat a použití těchto informací v procesu selekce pomůže řešit
jak nízkou porodní hmotnost, tak vysokou variabilitu porodní hmotnosti v
rámci vrhu. |
|
|
počet funkčních struků prasnice |
Selekční index, který
zahrnuje funkční počet struků prasnic, sníží úhyn prostřednictvím zvýšené
dostupnosti mleziva a mléka a snížením konkurence. |
|
2. Vlastnosti, které jsou zaměřeny na zlepšení
jiných ekonomických faktorů, ale snižují úhyn nepřímým účinkem |
celková hmotnost vrhu při odstavu |
Selekce na tento znak,
doprovázená selekcí proti úhynu do 24 hodin po porodu a pro vyšší počty a
hmotnosti při odstavu sníží úhyn a zvýší kvalitu odstavených selat. |
|
|
příjem krmiva prasnicí během laktace |
Výběr pro zvýšený příjem
krmiva spolu se stavem těla prasnice také nepřímo pomůže snížit úhyn
zlepšením mléčné užitkovosti, tělesné kondice prasnice a schopnosti
mateřství. |
|
|
stav těla prasnice při porodu a odstavu |
Všechny prasnice jsou
zváženy a skenovány (na hřbetní tuk a hloubku beder) těsně před porodem a v
den odstavu. V selekčním indexu to spolu s příjmem krmiva pro laktaci
napomáhá nepřímo snižovat úhyn tím, že se zvyšuje mléčnost, zlepšuje tělesná
kondice prasnice, mění kinetika porodu (délka) a snižuje stres prasnice. |
|
3. Vlastnosti, které jsou zaměřeny na zlepšení
jiných ekonomických faktorů, ale mají nepříznivý vliv na úhyn |
velikost vrhu při narození |
Má nepříznivý vliv na úhyn,
ale je to hlavní složka, která určuje ziskovost. Mateřský index je
vyvážený tak, že identifikuje prasnice, které mají vyšší počet narozených se
sníženým úhynem. |
|
4. Vlastnosti, které jsou zaměřeny na zlepšení
jiných ekonomických faktorů, ale nemají žádný vliv na úhyn |
věk v pubertě, interval od odstavu do
servisu, růstové znaky po odstavu
atd. |
To jsou další ekonomicky
důležité vlastnosti, ale nemají žádný vliv na úhyn. |
Velikost vrhu bude i nadále důležitá
I přesto, že celkový počet narozených selat má
nepříznivou genetickou korelaci s jejich přežitím a vitalitou před
odstavem, bude velikost vrhu při narození stále důležitý znak ve většině
šlechtitelských programů, jelikož se jedná o důležitou součást ziskovosti chovu
prasat.
