Precizní chov - zařízení
Zařízení
pro precizní chov prasat
Systémy pro automatické sledování hospodářských zvířat se neustále vyvíjí. Automatizované inovativní systémy včasného varování, založené na nepřetržitém sledování specifických behaviorálních a fyziologických parametrů, jsou alternativou k přímému vizuálnímu hodnocení chovatelem. Rychlé a přesné získávání údajů o pohybu zvířat a frekvenci příjmu krmiva v reálném čase umožňuje včasné odhalení chorob a usnadňuje řízení stáda.
Díky senzorům (čipy, teploměry, kamery, mikrofony a akcelerometry) jsou
shromažďována data a pomocí matematických algoritmů jsou analyzovány vzorce
chování zvířat. Propojení mezi jednotlivými zařízeními přes internet (tzv. internet
věcí – IoT) umožňuje propojit informace z konkrétního precizního chovu s
jinými datovými toky. To umožňuje detekovat problémy dostatečně včas a spravování
farmy může být automatizováno nebo dokonce řízeno na dálku.
Zařízení
založená na vidění
Video monitorování poskytuje neinvazivní a účinné nástroje, které umožňují
zaznamenat nejen chování skupiny zvířat, ale chování každého
jednotlivce. Pomocí obrazové analýzy jsou výsledky převedeny na podrobná
data o distribuci zvířat (umístění a vzdálenost) a aktivitě (poloha a
pohyb). Zobrazování se také používá u prasat k měření tělesné hmotnosti a
k detekci kulhání, agresivního chování a tepla.
V současnosti probíhá mnoho studií o detekci jednotlivých prasat na základě vybraných znaků |
2D
kamery
V posledních desetiletích se široce používaly dvourozměrné (2D)
monochromatické a barevné kamery díky své nízké ceně a vysoké
účinnosti. Mnoho výzkumníků navrhlo různé systémy pro extrakci
charakteristik hospodářských zvířat, jako je velikost těla nebo tělesná
kondice, na základě 2D snímků. Například 2D analýza obrazu umožňuje
sledování a odhad rychlosti růstu prasat s přesností na 1 kg. Počet kamer
(videosetů) určených pro pozorování zvířat zase závisí na sledovaném prostoru a
výšce, ve které je kamera umístěna. Kvalitu monitoringu ovlivňuje i hustota
zvířat v prostoru.
Avšak navzdory neustálému vývoji má technologie 2D zobrazování stále určitá
omezení. Vyžaduje vhodné okolní osvětlení, poskytuje pouze plochou
projekci zvířete, je ovlivněna vzdáleností, vlnovou délkou a použitými
filtry, a také vyžaduje kontrastní pozadí, např. světlé prase proti tmavé
stěně. Navíc extrakce dat ze snímků pořízených v různých podmínkách
prostředí vede k nepřesnému fungování výpočetních nástrojů pro zpracování a
analýzu snímků.
3D
kamery
Trojrozměrné (3D) kamery vybavené čočkami s vysokým rozlišením,
infračervenými senzory nebo hloubkovými senzory s technologií doby letu (ToF)
dávají větší možnosti ve srovnání s levnějšími 2D kamerami. 3D kamery
mohou pracovat bez ohledu na vizuální světelné prostředí, včetně úplné tmy. Nejsou
ovlivněny měnícími se světelnými podmínkami, jako jsou změny kontrastu a
stínu a jsou méně náchylné k chybám v důsledku okluze. Trojrozměrná
technologie otevírá možnost rekonstruovat geometrii těl zvířat a spojit
abnormální morfologické změny se změnami chování.
Přestože rozpoznávání chování prasat na základě videa dosáhlo významného
pokroku, stále existují některé nevyřešené problémy. Kamery mají omezený
dosah na vzdálenost a přesnost údajů o hloubce přímo klesá s rostoucí
vzdáleností. Shromážděná video data jsou náročná na zpracování, jak ukazují studie
o kompromisu mezi kvalitou obrazu videa a požadavky na výpočetní
zpracování. Softwarové výzvy zahrnují detekci jednotlivých prasat na
základě vybraných znaků pomocí algoritmů výběru znaků. Kromě toho jsou
kamery citlivé na prach a poškození způsobené čpavkem, i když to může být
potenciálně potlačeno ochrannými kryty a údržbou. Výhody a nevýhody video
technologií v precizním chovu prasat shrnuje tabulka 1.
Tabulka
1. Výhody a nevýhody video technologií v precizním chovu prasat
Zařízení |
Aplikace |
Výhody |
Nevýhody |
2D kamery |
identifikace prasat na
základě detekce barev v obraze automatická detekce lokomoce
prasat automatická detekce polohy a
držení těla monitorování prostředí v
kotci analýza skupinového chování |
neinvazivní metoda možnost individuální nebo
skupinové analýzy analýza frekvence návštěv
krmítka pomáhá určit dobu příjmu
krmiva pro zvířata |
výkon závisí na světelných
podmínkách velmi podobný vzhled prasat a
různé pozadí zranitelnost vůči chybám v
důsledku okluze může vyžadovat ochranné
stínění proti faktorům prostředí k získání užitečných
informací vyžaduje filtrování |
3D kamery |
odhad tělesné hmotnosti
prasat identifikace stojících prasat detekce kousání ocasu automatická detekce lokomoce
prasat |
neinvazivní metoda možnost individuální nebo
skupinové analýzy schopnost zpracovávat velké
soubory dat schopnost přizpůsobit se
proměnlivým světelným podmínkám a pozadí |
může vyžadovat ochranné
stínění omezený rozsah měření hloubky zranitelnost vůči chybám v
důsledku okluze |
Zařízení
založená na zvuku
Monitorování v reálném čase lze provádět nejen pomocí kamery a analýzy obrazu, ale také pomocí mikrofonu a analýzy zvuku. Zvukové nahrávky kombinované s hlasovou analýzou a algoritmy strojového učení se používají k detekci tepelného stresu, nemocí nebo utrpení zvířat. Respirační onemocnění nebo špatná kvalita vzduchu mohou způsobit změny v hlasových charakteristikách a některé akustické příznaky, jako je kašel a kýchání. Sledování kašle je zvláště užitečné, protože jej lze snadno odlišit od ostatních zvuků. Specializované mikrofony nebo skupiny mikrofonů (mikrofonová pole) umožňují rozlišit infekční kašel od kašle způsobeného nahromaděným čpavkem nebo prachem a umožňují automatickou lokalizaci zdroje zvuku. V současnosti dostupné systémy analýzy zvuku jsou tak přesné, že dokážou detekovat a lokalizovat propuknutí respiračních onemocnění v jednotlivých kotcích.
Automatické krmné stanice jsou běžnou součástí dnešních chovů prasat |
Četné studie se zabývaly analýzou zvuků kašle zvířat v laboratorních a
farmářských podmínkách. Následoval další výzkum detekce kašle a zpřesňujících
algoritmů u prasat a byla navržena metoda identifikace nemocných prasat v
reálném čase pomocí analýzy zvuku kašle s přesností rozpoznání 85
%. Výsledky výzkumu o aplikaci algoritmů kašle umožnily vývoj komerčního
nástroje, monitoru respirační tísně, schopného detekovat infikovaná prasata 2–12
dní před farmářem nebo veterinářem. Rozpoznávání zvuku kašle by mohlo být také
použito jako biomarker znečištění ovzduší, avšak problémem zvukové detekce na
prasečích farmách bývá příliš hlučné prostředí farmy. Souhrn výhod a nevýhod
mikrofonů v precizním chovu prasat uvádí tabulka 2.
Tabulka 2. Výhody
a nevýhody mikrofonů v precizním chovu prasat
Zařízení |
Aplikace |
Výhody |
Nevýhody |
Mikrofony |
detekce nemoci a tepelného
stresu detekce kašle monitorování skupinového
chování |
neinvazivní metoda monitorování velkých skupin
zvířat jedním senzorem nepřímá detekce znečištění
ovzduší lze použít uvnitř i venku |
citlivost na rušení okolními
zvuky fungování mikrofonu mohou
ovlivnit faktory prostředí |
Zařízení
založená na teplotě
Teploměry jsou obvykle zabudované do dataloggeru nebo senzoru instalovaného
v ušní značce nebo v subkutánním transpondéru. Nicméně, tato metoda se
vyznačuje vysokou mírou variability, díky čemuž je středně spolehlivá. Subkutánně
implantované transpondéry vykazují teplotu přibližně o 1 °C nižší ve srovnání s
rektálními měřeními. Vysvětlení tohoto rozporu spočívá v poloze
transpondéru, množství tukové tkáně v oblasti měření, faktorech chování,
změnách prostředí, tepelném záření nebo prokrvení pojivové tkáně v oblasti
implantátu. Transpondéry zavedené do kosterních svalů vykazují lepší
korelaci s rektální teplotou než transpondéry zavedené subkutánně.
Alternativou k invazivnímu měření tělesné teploty je termografie,
známá také jako termovize, což je metoda dálkového a bezkontaktního hodnocení
rozložení teploty povrchu těla. Tato technika umožňuje vizualizaci
infračerveného záření, a tím může získat informace o fyziologických a
patologických procesech probíhajících v těle. Aplikace termovize je
absolutně neinvazivní a nemá žádné riziko šíření infekcí. V diagnostice
hospodářských zvířat se termovize využívá k vyšetřování poranění a zánětů
pohybového aparátu, detekci infekčních onemocnění, diagnostice říje a březosti
a sledování welfare a úrovně stresu.
Moderní termovizní metody umožňují
zjišťovat změny teplot jak z hlediska hodnot, tak i prostorového rozložení, a
to jak ve statickém, tak dynamickém smyslu. Termovizní kamery mohou
vytvářet snímky s vysokým rozlišením s teplotní přesností až 0,08 °C. Naměřené
údaje závisí na teplotě zvířete, podmínkách prostředí a termoregulaci
periferního oběhového systému. Při vyšších okolních teplotách má
termoregulace za následek zvýšený průtok krve do kožní tkáně, což způsobuje
zvýšení povrchové teploty. U dospělých prasat je teplota naměřená na
povrchu těla ve srovnání s mladšími zvířaty nižší kvůli izolačnímu účinku
podkožního tuku. Tabulka 3 popisuje výhody a nevýhody teploměrů v
precizním chovu prasat.
Tabulka 3. Výhody
a nevýhody teploměrů v precizním chovu prasat
Zařízení |
Aplikace |
Výhody |
Nevýhody |
Teploměry |
měření tělesné teploty sledování fyziologických
reakcí |
užitečné pro detekci
teplotních změn |
invazivní metoda (transpondéry) středně spolehlivá metoda |
Infračervené tepelné
zobrazování (IR) |
dálkové měření teploty monitorování teploty celého
stáda i jednotlivých zvířat vyšetření poranění, detekce
infekčních onemocnění, diagnostika říje a březosti, sledování welfare a
stresu |
neinvazivní metoda schopnost zobrazování při
slabém osvětlení užitečné pro analýzu
fyziologických procesů |
faktory prostředí mohou
ovlivňovat výsledky měření vysoké náklady na vybavení |
Zařízení
založená na činnostech
Akcelerometry patří mezi nejslibnější technologie pro sledování chování
hospodářských zvířat. Tyto přístroje se primárně používají k měření
lineárního nebo úhlového zrychlení a umožňují velmi přesné sledování a analýzu
aktivity zvířat: držení těla a chůzi, délku doby, kdy zvíře vstává, zpoždění
při zvedání nebo dokonce je možné detekovat nástup porodu u
prasnic. Triaxiální akcelerometry umožňují shromažďovat trojrozměrné
informace a měřit zemskou gravitaci a zrychlení.
Studie hodnot akcelerometrů instalovaných na ušních štítcích ukázaly, že
ačkoli je ucho prakticky nezávislé na pohybovém systému zvířete, rozsah dat
poskytovaných zařízením je dostatečný ke spolehlivé detekci časného kulhání u
prasat. Jiné výzkumy ukazují, že kombinace dat z akcelerometrů s daty ze
senzorů tělesné teploty umožňuje automatickou detekci infekcí 1–3 dny před
použitím specifických diagnostických metod. Dosud byla zjištěna vysoká
přesnost akcelerometrů pro pohybové a odpočinkové chování u prasat, zatímco
vývoj algoritmů pro analýzu chování při krmení a pití je daleko za těmi, které
byly vyvinuty pro skot.
Zatímco technologie RFID a akcelerometry jsou dobře integrované, ostatní technologie musí ještě dosáhnout životaschopného podílu na trhu |
Radiofrekvenční
identifikace RFID
Technologie RFID vyžaduje transpondér (ušní štítek) a anténu nebo přijímač
(nejčastěji umístěný u podavače krmení nebo napáječky). Zařízení je
implantováno primárně do ušních značek a uchovává informace, jako jedinečné
identifikační číslo zvířete a farmy. Tato data lze použít k okamžité identifikaci
jednotlivců nebo je lze uložit a analyzovat později. Nízkofrekvenční RFID
se používá např. v elektronických krmítkách a umožňuje dávkovat individuálně
upravené krmné dávky. Současně se data z RFID čteček používají také k
analýze frekvence návštěv krmítek a doby krmení, což umožňuje včasné odhalení
behaviorálních známek zdravotních problémů.
Nízkofrekvenční RFID má nicméně dvě hlavní nevýhody: nízký čtecí dosah (<1 m) a nemožnost identifikovat více než jedno zvíře najednou v rámci dosahu čtečky. Existuje výzkum aplikace vysokofrekvenčních (HF) a ultrafrekvenčních (UHF) čteček ke sledování více zvířat současně a na delší vzdálenosti (3–10 m). Takové systémy často obsahují antikolizní algoritmy, aby se zabránilo ztrátě dat. Díky své vysoké senzitivitě (89 %) a specificitě (98 %) funguje UHF RFID systém dobře při zaznamenávání krmných návštěv prasat.
Nízkofrekvenční RFID se používá v elektronických krmítkách a umožňuje dávkovat individuálně upravené krmné dávky |
Řešení RFID se běžně používají v
různých odvětvích, např. v továrnách a skladech, avšak podmínky ve stájích
prasat, které jsou většinou založeny na betonových a vyztužených konstrukcích,
mohou narušit přenos rádiových vln a dat. Mezi další nevýhody patří častá
ztráta nebo selhání štítků, bolest a stres pro zvíře během označování a nutnost
odstranit štítek před porážkou. Výhody a nevýhody akcelerometrů a RFID senzorů
v precizním chovu prasat popisuje tabulka 4.
Tabulka 4. Výhody
a nevýhody akcelerometrů a RFID senzorů v precizním chovu prasat
Zařízení |
Aplikace |
Výhody |
Nevýhody |
Akcelerometr |
detekce a analýza pohybu
prasat monitorování aktivity prasat:
držení těla a vzorce chůze, doba stání |
neinvazivní metoda (obojky) užitečné pro analýzu pohybu poskytuje údaje v reálném
čase |
invazivní metoda (ušní
známky) vyžaduje externí analýzu dat senzory jsou křehké a
náchylné k mechanickému selhání požadavek na odstranění před
porážkou |
RFID |
identifikace prasat management výživy |
pomáhá analyzovat, jak často
zvířata navštěvují krmítko pomáhá určit dobu příjmu
krmiva umožňuje precizní krmení poskytuje údaje v reálném
čase |
nízký rozsah
nízkofrekvenčního RFID čtení neschopnost identifikovat
více než jedno zvíře najednou v dosahu čtečky požadavek na odstranění před
porážkou |
Precizní
technologie mají vzestupný trend
Precizní živočišná výroba má mnoho výhod, včetně vyšší produktivity a
ziskovosti, zvýšené bezpečnosti a kvality živočišných produktů a lepších
životních podmínek zvířat, stejně jako nižšího dopadu na životní prostředí a
změny klimatu. Ukázalo se, že využití precizních technologií ve výživě
zvířat snižuje náklady na krmivo až o 25 %. V roce 2016 byl celkový obrat
na trhu precizních zemědělských technologií odhadován na 4,8 miliardy USD, současné
prognózy uvádějí zvýšení obratu do roku 2025 na 12,6 miliard USD. Avšak přijetí
precizních technologií se značně liší, zatímco technologie RFID a akcelerometry
jsou dobře integrované, ostatní technologie musí ještě dosáhnout
životaschopného podílu na trhu.