Vepřové maso
Globální produkce vepřového masa
Vepřové
maso je celosvětově jedním z nejvíce konzumovaných druhů masa. Nedávný průzkum
ukazuje, že v roce 2022 bylo 34 % celosvětově zkonzumovaného masa vepřového,
zatímco drůbežího 40 % a hovězího 22 %.
Prvních 10 zemí chová 81 % celosvětové populace prasat
a produkuje 94 % veškerého vepřového masa na světě.
Spotřeba vepřového roste
Celosvětová
spotřeba vepřového masa vzrostla o 77 % z 63,5 milionů tun v roce 1990 na 113
milionů tun v roce 2022, pro srovnání, drůbeží zaznamenalo ve stejném období
nárůst o 287 % a hovězí o 49 %.
Předpokládá
se, že s rostoucí celosvětovou lidskou populací a ekonomickým rozvojem bude
tento trend ve zvyšování spotřeby vepřového masa pokračovat, což vyžaduje
zvýšenou nabídku vepřového masa. Spolu s nárůstem spotřeby vepřového masa a
stavů prasat se zlepšila i efektivita chovu prasat, a to nejen díky pokrokům ve
výzkumu.
Globální stavy prasat
Vepřové
maso pochází z prasat a celosvětově se chová téměř 1 miliarda prasat. Podobně
jako neustálý nárůst spotřeby vepřového masa se také celosvětový chov prasat od
roku 1961 do roku 2021 zvýšil o 140 %.
V
současnosti má největší počet prasat Asie (57 %), následuje Evropa (19 %),
Latinská Amerika (10 %), Severní Amerika (9 %) a Afrika (4 %). To zůstává v
souladu s předchozími trendy, Asie udržuje největší počet prasat na kontinent
od 60. let 20. století, především díky Číně, zemi s největším počtem prasat na
světě.
Nejvíc prasat má Čína
Když
se podíváme na prvních 10 zemí z hlediska počtu prasat (obr. 1), má významný
náskok před dalšími nejbližšími zeměmi Čína, s přibližně 450 miliony prasat. Druhá
největší jednotlivá země (USA), chová méně než 80 milionů prasat.
Obr. 1. Země s nejvyšším počtem chovaných prasat
Těchto
10 zemí zahrnuje 81 % celosvětové populace prasat, přičemž Čína má 46 %,
Evropská unie 14 % a Spojené státy americké 8 %. Nadvláda Číny je zřejmá,
jelikož EU dosahuje pouze 30 % počtu prasat chovaných v Číně, zatímco USA mají něco
málo přes 16 % a Brazílie necelých 8 %.
Nadto,
celkový počet prasat v Číně se od roku 1960 neustále zvyšuje, přičemž v roce
2015 došlo k výraznému poklesu populace v důsledku afrického moru prasat, avšak
od té doby se čínská populace prasat zotavuje.
Pokles stavů prasat v Německu a Vietnamu
Obecně
lze říci, že ve všech nejvýkonnějších zemích byl za posledních šedesát let
pozorován postupný nárůst stavů prasat, s výjimkou Německa, kde stavy klesají
přibližně od roku 2014, a Vietnamu, kde africký mor prasat vedl k prudkému
poklesu v populaci kolem roku 2018.
Efektivita produkce vepřového
Kromě
počtu prasat lze země s největšími chovy kvantifikovat také podle produkce
vepřového masa. Prvních 10 zemí z hlediska počtu prasat sice chová 81 %
celosvětové populace prasat, nicméně se odhaduje, že tyto země produkují 94 %
veškerého vepřového masa na celém světě. Zajímavé je, že podíl vepřového masa
produkovaného každou zemí není stejný jako podíl celkového počtu prasat v
těchto zemích. To lze přičíst rozdílům v efektivitě produkce.
EU
produkuje o 40 % a USA o 38 % více vepřového masa na stejný počet prasat ve
srovnání s Čínou. Některé z těchto rozdílů lze vysvětlit tržní hmotností prasat,
protože Čína má tendenci prodávat prasata o hmotnosti přibližně 105 kg živé
hmotnosti, zatímco EU a USA prodávají prasata o hmotnosti přibližně 130 kg. Dále
mohou existovat určité rozdíly v efektivitě produkce v důsledku dalších
faktorů, jako je složení krmiva, genetika, management, mortalita, nemocnost a
životní prostředí.
Obchod a spotřeba vepřového
Přestože
je celková spotřeba vepřového v Číně neuvěřitelně vysoká, je až na třetím místě
v roční spotřebě vepřového masa na hlavu s 39,9 kg/obyvatele a zaostává za EU (42,7
kg/ob.) a Koreou (41,5 kg/ob.). Například lze odhadnout, že 66 % veškerého masa
zkonzumovaného v Číně je vepřové maso, zatímco jiné velké země produkující
vepřové maso spotřebují ve srovnání s Čínou méně, přičemž EU 63 %, USA 24 %.
Zajímavé
je, že Čína je relativně nízko, pokud jde o celkovou spotřebu masa na osobu ročně
(61 kg/ob.), zatímco jiné země mají relativně vyšší celkovou roční spotřebu
masa na osobu, jako jsou USA (124 kg/ob.), Kanada (83 kg/ob.) a Brazílie (77
kg/ob.). Navzdory tomu se stále očekává, že spotřeba a výroba vepřového masa v
Číně poroste, protože spotřebitelská poptávka zůstává vysoká.
V
roce 2023 se odhadovalo, že mezi 10 zeměmi s největším obchodem s vepřovým
masem bylo dovezeno 9,9 milionu tun vepřového masa (obr. 2) a vyvezeno 10,6
milionu tun vepřového masa (obr. 3). Přestože je Čína největším producentem
vepřového masa na světě, dováží více vepřového masa než kterákoli jiná země,
následuje Japonsko a Mexiko. Je zajímavé poznamenat, že ačkoli Čína produkuje
více než dvojnásobné množství vepřového masa ve srovnání s jakoukoli jinou
zemí, stále dováží největší množství vepřového masa ze všech zemí, a to 2,5
milionu tun. To lze přičíst jak velké populaci Číny, tak kulturním rozdílům,
které vedou k tomu, že Čína konzumuje vepřové maso ve vyšších poměrech ve
srovnání s jinými zeměmi. Naproti tomu další země produkující vepřové maso na
druhém místě, EU a USA, jsou na prvním a druhém místě ve vývozu vepřového masa.
Obr. 2. Země s nejvyšším dovozem vepřového masa 
Obr. 3. Země s nejvyšším vývozem vepřového masa
Trendem jsou integrace
Jak
se produkce prasat celosvětově rozšiřuje, chovatelé prasat a producenti krmiv
se sdružují do integrací, aby zvýšili efektivitu a maximalizovali zisky.
Například v USA došlo za posledních 25 let k drastické změně, zatímco v roce
1995 vlastnilo 25 největších chovatelů prasat přibližně 1,3 milionu prasnic, v
roce 2020 to bylo přibližně 4,1 milionu prasnic, tj. 65 % z celkové populace
prasnic v USA. Úspěšní chovatelé prasat získávají další menší společnosti a
nezávislé producenty ve snaze integrovat všechny aspekty produkce.
Podobně
jako v americkém prasečím průmyslu se celosvětová produkce prasat integrovala,
což vedlo k mega-producentům, což poskytuje nové příležitosti a také nové
výzvy. Globálně 10 největších chovatelů prasat vlastní 11 milionů prasnic
neboli 17 % z celkové světové populace prasnic.
10
největších světových chovů prasat se nachází v Číně (6), USA (2), Thajsku (1) a
Brazílii (1). Velcí chovatelé prasat mají schopnost podporovat všechny aspekty
produkce prasat, včetně výroby vlastního krmiva, najímání odborníků na výživu a
veterinářů a využívání zařízení pro sklizeň specifických pro společnost.
Konsolidací všech aspektů výroby mohou chovatelé prasat snížit interní vstupní
náklady a maximalizovat zisky.
Tato
rozsáhlá integrace může také přispět ke snížení dopadů na životní prostředí,
protože mnoho z těchto procesů lze zefektivnit a minimalizovat tak odpad.
Například velká společnost se může rozhodnout postavit výrobnu krmiva v
blízkosti své velké farmy pro prasnice, aby minimalizovala dopad na životní
prostředí spojený s přepravou velkého množství krmiva. To by také mohlo
minimalizovat riziko přenosu onemocnění, ke kterému může docházet během
přepravy.
10 největších světových chovů prasat se nachází v Číně
(6), USA (2), Thajsku (1) a Brazílii (1).
Pokroky ve výzkumu
S
nárůstem produkce prasat došlo současně ke zvýšení výzkumného úsilí v oblasti
výživy a chovu prasat. Výzkumná témata dobře odrážejí aktuální problémy, výzvy
a trendy, protože financování výzkumu úzce souvisí se současnými cíli prasečího
průmyslu.
Nedávno
byla přezkoumána Kimem et al. (2024) témata vědeckých prací z oblasti výživy a
chovu prasat na dvou významných mezinárodních konferencích konaných v roce 2023
v USA (Albuquerque a Madison). Výsledky ukázaly, že 47 % prací bylo cíleně
zaměřeno na odchov selat, 35 % na výkrm prasat a 18 % na chovná prasata.
Výzkum
obecného růstu a produktivity tvořil 23 % všech prací, dalších 23 % bylo
zaměřeno na zdraví střev, dále následoval výzkum aminokyselin (15 %), krmných
enzymů (9 %), minerálů (9 %) a proteinových doplňků (9 %). Mezi další oblasti
výzkumu patří energetická krmiva (3 %), vitamíny (2 %) a mykotoxiny (2 %). Za
zmínku stojí, že 2 % prací se týkalo životního prostředí a precizního
zemědělství.
Z
přehledu výzkumu je zřejmé, že zdraví střev prasat je považováno za důležité
téma. Vzhledem k zákazu používání antibakteriálních růstových stimulátorů a
oxidu zinečnatého v mnoha zemích na celém světě má výzkum zaměřený na zdraví
střev a dietní zásahy ke zmírnění střevních problémů vysokou prioritu. Společným
cílem těchto výzkumných snah je zlepšit efektivitu růstu zlepšením využití
živin a zdraví střev. To je kriticky důležité v chovu prasat pro udržitelné
zemědělství ve snaze snížit ekologickou stopu a zároveň zvýšit produkci
hodnotného vepřového masa.
© 2024
