Welfare prasat
Welfare v moderním chovu prasat
Výbor
OSN pro světovou potravinovou bezpečnost formálně označil dobré životní
podmínky zvířat (welfare) za základní pilíř udržitelného zemědělského rozvoje,
potravinové bezpečnosti a lidské výživy, spolu s dalšími klasickými oblastmi,
tj. ekonomikou, společností a životním prostředím.
Welfare
zvířat je vícerozměrný koncept zahrnující osvobození od utrpení a frustrace a
normální biologické fungování, které podporuje přirozené chování a uspokojování
potřeb. Welfare lze definovat jako stav jedince, který je založen na jeho schopnosti
vyrovnat se, přizpůsobit se a udržovat si tělesnou a psychickou stabilitu v
neustále se měnícím prostředí.
Politická modernizace
Dobré
životní podmínky zvířat jsou v dnešní době uznávány jako celosvětový cíl
udržitelné zemědělské politiky. Zároveň dochází k rostoucí politické
modernizaci v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, která se stala zřejmou
z konceptů „Jedno zdraví“ nebo „Jedna sociální péče“ stanovených národními
nevládními organizacemi (NGO) a spotřebitelskými skupinami. V důsledku toho
potravinářský průmysl a maloobchod v několika zemích integrovaly welfare zvířat
jako součást tržně orientovaných strategií a v roce 2016 byla zřízena
specifická Mezinárodní normalizační organizace (ISO) týkající se welfare zvířat
(TS 34700).
Pokročilé technologie pro welfare
V
dnešní době existují pokročilé technologie, které zahrnují nejnovější inovace,
jako je monitorování welfare pomocí senzorů a behaviorální analýza založená na
umělé inteligenci, které umožňují sledování prasat v reálném čase.
Sběr
dat se provádí prostřednictvím zpracování obrazu/videa, analýzy zvuku nebo
jakéhokoli jiného senzoru schopného detekovat prvky zodpovědné za změny
chování, jako jsou RIFD, teploměry atd. Bioreakce zvířat se používají jako data
a vyvinuté algoritmy systému a dynamické matematické modely se je snaží převést
na měřitelné ukazatele výkonnosti, welfare a udržitelné produkce.
Občanská podpora v EU
Více
než 90 % občanů EU upřednostňuje welfare zvířat. Více než polovina z nich je
připravena zaplatit za produkty pocházející ze systémů nabízejících vysoký
status welfare, protože jsou považovány za zdravější, bezpečnější a šetrnější k
životnímu prostředí, ačkoli úroveň obecných znalostí o hospodaření na chovech
prasat a podmínkách ustájení je u občanů nízká.
Evropská
komise proto zřídila Platformu pro welfare zvířat ve snaze podpořit dialog a
rozšířit znalosti o welfare. Stojí však za zmínku, že ačkoli se spotřebitelé
obecně zajímají o welfare zvířat, ve srovnání s jinými společenskými otázkami,
jako je mír a bezpečnost, chudoba, rasová rovnost, práva žen a ochrana
životního prostředí, welfare mnozí hodnotí níže.
Dobré životní podmínky zvířat jsou uznávány jako
celosvětový cíl udržitelné zemědělské politiky.
Legislativa welfare v Evropské unii
V
Evropské unii existuje řada směrnic, které stanoví minimální standardy pro
welfare prasat (tabulka). Prvním krokem byla směrnice Rady 91/630/EHS, která
obsahovala obecné požadavky na ustájení, vybavení, dohled, krmivo a vodu, ale
také na minimální prostorové limity pro odstavčata, plemenná a výkrmová
prasata.
Tabulka. Legislativa pro welfare prasat v Evropské unii.
|
Číslo směrnice |
Obsah |
|
ES 91/630/EHS |
Minimální standardy pro ochranu prasat |
|
ES 2001/88/ES |
Další zlepšení welfare prasnic
(skupinové ustájení, hustota osazení a podlahy) |
|
ES 2001/93/ES |
Obohacování prostředí a specifická
nařízení týkající se kupírování ocasů, resekce zubů a kastrace |
|
ES 2008/120/ES |
Hustota osazení prasnic a prasniček,
požadavky na světlo a maximální hladinu hluku, nutnost trvalého přístupu k
čerstvé vodě a materiálům pro manipulaci a hraní, zavedení vyšší úrovně
školení a kompetencí v otázkách welfare pro personál |
|
EK 2016/336 |
Obohacující materiály, které lze použít
ke zlepšení welfare prasat |
Výše
uvedená směrnice byla nahrazena směrnicí Rady EU 2001/88/ES, která stanovila
požadavky na další zlepšení welfare prasnic, jako je skupinové ustájení po
většinu březosti a další požadavky týkající se hustoty osazení a podlah.
Směrnice
Rady EU 2001/93/ES navíc zdůraznila význam obohacení prostředí pro prasata a
stanovila specifická pravidla týkající se kupírování ocasů, resekce zubů a
kastrace.
Výše
uvedená legislativa byla konsolidována směrnicí Rady EU 2008/120/ES, která mimo
jiné podporuje zlepšení kvality podlahových povrchů a zvětšení prostoru pro
prasnice a prasničky. Zavádí vyšší úroveň školení a kompetencí v otázkách
welfare pro personál, stanoví požadavky na osvětlení a maximální hladinu hluku,
zajišťuje stálý přístup k čerstvé vodě a materiálům pro hnízdění a hraní a
stanovuje minimální věk odstavu selat na čtyři týdny.
Doporučení
Komise EU 2016/336 o uplatňování směrnice 2008/120/ES dále uvádí různé formy
obohacujících materiálů, které lze použít ke zlepšení welfare prasat.
Podle směrnice 2008/120/ES by prasata měla mít trvalý
přístup k materiálům pro manipulaci a hraní.
Legislativa welfare v ostatních zemích
Naproti
tomu je formální legislativa v oblasti welfare prasat v zemích s největším
podílem produkce vepřového masa, jako jsou USA a Čína, překvapivě vzácná.
USA
V
USA je zákon o welfare zvířat (AWA) z roku 1966 jediným federálním zákonem,
který upravuje zacházení se zvířaty ve výzkumu, výuce, experimentech, na
výstavách, při přepravě a prodeji. Ačkoli americké ministerstvo zemědělství
obecně chrání jeden aspekt welfare, tj. zdraví hospodářských zvířat, existuje
jen málo federálních zákonů, které by specificky chránily welfare hospodářských
zvířat během chovu.
Čína
V
Číně jsou dobré životní podmínky zvířat považovány za součást bezpečnosti
potravin živočišného původu. V důsledku toho je legislativa týkající se
hospodářských zvířat založena především na obavách o bezpečnost potravin,
ačkoli existují zákony týkající se laboratorních zvířat a zoologických zahrad.
Navzdory letitým debatám Čína dosud nezavedla národní zákon na podporu welfare
zvířat.
Brazílie
V
Brazílii vydalo ministerstvo zemědělství normativní pokyn v roce 2020,
který upravuje postupy řádného hospodaření a dobrých životních podmínek zvířat
v komerčních chovech prasat s cílem podpořit stále udržitelnější a
konkurenceschopnější odvětví chovu prasat.
Vysoká
míra mezinárodní heterogenity v oblasti norem dobrých životních podmínek zvířat
vyvolává otázky ohledně mezinárodního obchodu a zdůrazňuje nutnost doplňkových
politik, které by zabránily přemisťování průmyslových odvětví a zajistily sladění
mezinárodních politik.
Problémy s welfare prasat
Většina
problémů s welfare pozorovaných během chovu prasat
souvisí se špatnými postupy ustájení nebo ošetřování, jako je vysoká hustota
osazení, vysoký stupeň omezení pohybu, nedostatek venkovního přístupu, špatné
větrání, vysoké teploty, používání roštových podlah s nedostatečným množstvím
obohacujícího materiálu a nevyvážené složení krmné směsi.
Optimální prostor
Obecně
se optimální prostor a možnost projevovat normální chování jeví jako klíčové
priority pro udržitelný chov prasat. Betonové podlahy a vysoká hustota osazení
výrazně brání snadnému pohybu, zatímco nedostatek obohacujícího materiálu a
vhodné podestýlky je spojován s různými problémy s welfare, včetně zvýšené
agresivity a stresu.
Podmínky ustájení
Kromě
toho hrají zásadní roli v celkové pohodě prasat podmínky prostředí v systémech
ustájení, jako jsou větrání, teplota a kvalita podestýlky. Špatné větrání může
vést k vysokým hladinám amoniaku, které jsou škodlivé pro zdraví dýchacích
cest. Nedostatečná podestýlka může zhoršit nepohodlí a stres, což má za
následek horší pohodu prasat.
Tepelný stres
Prasata
vystavená tepelnému stresu často vykazují snížený příjem krmiva, aby snížila
produkci metabolického tepla, což může vést k úbytku hmotnosti a snížení
rychlosti růstu.
Vysoké
teploty mohou navíc zhoršit reprodukční výkonnost prasnic. Studie naznačují, že
zvýšené teploty okolí v době porodu negativně ovlivňují příjem krmiva prasnicemi
a v důsledku toho i hmotnost selat při odstavu. To je obzvláště znepokojivé,
protože to může mít dlouhodobé důsledky pro zdraví, produktivitu a udržitelnost
celého provozního systému.
Přeprava
prasat za vysokých teplot navíc představuje další rizika pro welfare. Studie
ukázaly, že vysoké teploty okolí během přepravy mohou vést ke zvýšenému stresu a
úhynu. Evropská komise stanovila maximální teplotní limity pro přepravu
hospodářských zvířat, ale tato nařízení často nezohledňují úroveň vlhkosti, což
může mít významný dopad na welfare zvířat.
Omezení pohybu prasnic
Jednou
z nejnaléhavějších obav spotřebitelů souvisejících se špatnými podmínkami
ustájení je omezení pohybu prasnic v porodních klecích. Fixační klece
výrazně omezují pohyb a brání prasnicím v otáčení se nebo v přirozeném chování,
což může vést k proleženinám, vředům a stresu. Prasnice ustájené v klecích
vykazují frustraci, stereotypního chování, minimalizaci interakcí se selaty,
zvýšenou srdeční frekvenci, změny v sekreci stresových hormonů a zhoršenou
termoregulaci, které se přirozeně dosahuje změnami držení těla.
Dalším
významným problémem welfare je omezený krmný režim pro prevenci obezity u
prasnic, který spolu s omezením pohybu může vést k orálním stereotypům, jako jsou
okusování zábran a falešné žvýkání.
Evropský
parlament diskutuje o zákazu používání porodních klecí od roku 2027, který
podporuje 170 nevládních organizací (NGO) a občanské iniciativy po celé Evropě.
V důsledku toho se navrhují volné systémy ustájení, které nabízejí prasnici
větší volnost pohybu, podporují aktivitu stavby hnízda a hmatový kontakt se
selaty. Venkovní systémy pro porod selat jsou navíc považovány za lepší,
protože umožňují volný pohyb a řadu přirozeného chování (hnízdění, rýpání a
pastva).
Nejpalčivějším problémem welfare prasat je omezení
pohybu prasnic v porodních klecích.
Mrzačení novorozených selat
Kupírování
ocasů, kastrace a resekce zubů jsou považovány za mrzačení novorozených selat, jelikož
způsobují akutní a chronickou bolest a souvisejí s úzkostí, frustrací a
zhoršením welfare.
Kupírování ocasů
Rutinní
kupírování ocasů je v Evropě obecně zakázáno a mělo by se provádět pouze po
řádném posouzení rizik a po selhání zlepšovacích opatření, jako jsou
obohacující materiály a vylepšené postupy.
Chirurgická kastrace
Chirurgická
kastrace se provádí za účelem odstranění nepříjemného pachu z vepřového masa
známého jako „kančí pach“, ale také za účelem prevence nežádoucího sexuálního a
agresivního chování u kanců. Tato praxe však v posledních letech vyvolala
značné obavy o welfare zvířat, protože chirurgický zákrok způsobuje bolest, a
to i u velmi mladých selat. EU se snaží vyhnout chirurgické kastraci prasat
tím, že propaguje osvědčené postupy pro chov kanců nebo jejich očkování, což
vede k imunokastraci.
Resekce zubů
Důvodem
pro ořezávání či štípání zubů je snížení výskytu poranění obličeje u sourozenců
a snížení lézí vemene u prasnic. Nicméně po zákroku je často pozorován zvýšený
výskyt krvácení a abscesů v tlamě selat, které způsobují akutní a dlouhodobou
bolest.
Odstav selat
Odstav
ve 3–4 týdnech věku je jedním z nejvýznamnějších problémů týkajících se welfare
selat v důsledku řady stresorů: oddělení od prasnice, náhlý přechod z mléka na
pevné krmivo, změna fyzického prostředí a přesun do odchovny, vystavení
patogenům a sociální tíseň způsobená přeskupením. Doporučenou strategií ke
zmírnění tohoto problému je ponechat odstavená selata v porodním kotci alespoň
do doby, než se zotaví z nutričního stresu.
© 2025
