Číňané mají rádi vepřové maso
Vepřové maso je v Číně velmi oblíbené, tvoří asi 80% celkové spotřeby masa a je obsaženo téměř v každé čínské misce. Ročně se v Číně poráží téměř půl miliardy kusů prasat a Čína je bezkonkurenčně největším producentem vepřového masa na světě. Čína má dlouhodobou historii domestikace a chovu prasat v různých klimatických a geografických podmínkách, díky kterým existuje extrémně velká fenotypová variabilita mezi plemeny.
Plemennou skladbu chovných stád v Číně je obtížné přesně určit, ale je zřejmé, že dochází k rychlému přechodu od původních čínských plemen k evropským a americkým plemenům. Moderní prasečí farmy používají dovezená chovná zvířata a nejpopulárnější hybridizační schéma je hybridní prasnice Fl landrace x large white a terminální kanec duroc. Plemena hampshire a pietrain byla také testována pro produkci finálních hybridů, avšak tito byli nepřijatelní pro čínské spotřebitele kvůli problémům s kvalitou masa. Odhaduje se, že 30% z celkové produkce vepřového masa pochází od čistě původních čínských plemen, většinou z malých farem. Komerční velkovýrobci používají domorodá plemena v dvouplemenném nebo tříplemenném křížení s importovanými plemeny (large white, landrace, duroc).
Typologie čínských plemen prasat
Domorodých čínských plemen prasat je popsáno více než 140 a podle místa výskytu se člení do 6 odlišných typů (viz tabulka 1 a mapa). Obecně lze uvést, že prasata na severu jsou velkého tělesného rámce, kdežto na jihu jsou prasata malá. Například průměrná tělesná hmotnost chovných prasnic na severu je kolem 150 kg a na jihu kolem 70 kg. Barva prasat na severu je černá a na jihu jsou prasata vícebarevná (černá hlava a záď, bílé tělo nebo skvrny). Velikost vrhu prasat plemene taihu je jedna z největších (14-20 selat), ale postupně se snižuje směrem na sever (12-16 selat), na západ (5-6) a na jih (8-10 selat).
Tab. 1. Typy čínských domorodých plemen prasat
Typ | 1 Severní | 2 Přímořský | 3 Středozemní | 4 Jižní | 5 Jihozápadní | 6 Náhorní |
Výskyt | sever od řeky Huai a pohoří Čchin-ling | dolní povodí řeky Jang-c’-ťiang, jihovýchodní pobřeží | řeka Jang-c’-ťiang Perlová řeka | provincie Jün-nan, Kuang-tung, Kuang-si, Fu-ťien a Tchaj-wan | provincie S’-čchuan, Jün-nan a Kuej-čou | Čching-chaj, Tibet |
Velikost | velká | střední až velká | střední | malá | střední | malá |
Barva | černá | černá, bílé skvrny | černá, bílý pás, skvrny | vícebarevná | vícebarevná | černá |
Hlava | dlouhá, rovná | krátká, silně vrásčitá | středně dlouhá | malá | velká, vrásčitá | úzká, dlouhá |
Uši | velké, klopené | velké, klopené | střední, klopené | malé, vzpřímené | střední, klopené | malé, vzpřímené |
Tělo | úzké | krátké, svěšené břicho | široké, velké, svěšené břicho | krátké, široké velké, svěšené břicho | široké, hluboké velké, svěšené břicho | úzké, malé břicho |
Kůže | silná | tenká | tenká | tenká | silná, vrásčitá | silná |
Štětiny | dlouhé, drsné | řídké | jemné | jemné | jemné | husté, dlouhé |
Struky | 8 párů | 8-9 párů | 6-8 párů | 5-6 párů | 6 párů | 5 párů |
Selata/vrh | 12-16 | 14-20 | 10-12 | 9-10 | 8-10 | 5-6 |
Plemena | huai min shenzhou | dongchuanjiangquhai taihu | daweizi dingyuan jinhua longyou velké černobílé | liang guang hainan yuedong | guanling neijiang | zang-tibetské |
Specifika | vysoká plodnost odolnost mrazům až -40°C | vynikající plodnost (20 selat/vrh) | dlouhověkost, jemné a křehké maso | časná pohlavní dospělost 2-3 měsíce | nižší plodnost hluboké vrásky na bocích | nízká plodnost skromnost na krmiva |
1. Severní typ
Tento typ prasat je rozšířený ve velkých oblastech na sever od řeky Chuaj-che a pohoří Čchin-ling. Prasata jsou velkého tělesného rámce, mají dlouhou a rovnou hlavu, velké a klopené uši, úzká záda a bedra, pevné nohy, tlustou kůži, černé, drsné a dlouhé štětiny. Mají hodně břišního sádla, v zimě obrůstají hustou vlnitou srstí a jsou schopná přijímat všechny druhy krmiv.
 |
| Severní typ - plemeno min |
Nejznámějším představitelem skupiny severních prasat je plemeno min, které je velmi dobře přizpůsobeno chladnému podnebí, může normálně plodit při -15°C a je schopno přežít teploty až -40°C. Plemeno min vyniká vysokou plodností a má vynikající mateřské vlastnosti. Další plemena patřící do této skupiny jsou například huang-huai-hai, které se vyskytuje asi v 8 variantách, nebo plemeno shenzhou.
2. Přímořský typ
Skupina přímořských plemen se vyskytuje ve středním a dolním povodí řeky Jang-c’-ťiang (Dlouhá řeka) a podél jihovýchodního pobřeží. Přímořská prasata jsou vývojově kříženci severních a středozemních prasat. Plemena jsou středního až většího tělesného rámce, hlava je krátká, vrásky na čele mají hluboké a obvykle ve tvaru kosočtverců, uši jsou velké a klopené, tělo a nohy jsou krátké, břicho velké a svěšené, kůže je tenká, štětiny jsou řídké, barva černá s výskytem bílých skvrn. Prasata přímořského typu jsou nejplodnější ze všech čínských plemen, velikost vrhu bývá obvykle více než 14 selat a výjimkou nejsou vrhy s 20 selaty.
Přímořský typ - plemeno taihu-meishan, prasnice
Přímořský typ - plemeno taihu-erhualian, prasnice
Přímořský typ - plemeno taihu-fengjing, prasnice
Tento typ zastupuje proslulé plemeno taihu, které zahrnuje 8 dalších variant, z nichž nejznámější jsou erhualian a meishan, které vyniká vysokou plodností, díky které je rozšířené i v ostatních zemích světa. Dále např. plemena dongchuan a jiangquhai
Přímořský typ - plemeno jiangquhai, prasnice
3. Středozemní typ
Tento typ prasat se nachází především v rozsáhlých oblastech mezi řekou Jang-c’-ťiang a Perlovou řekou. Charakteristiky tohoto typu jsou střední tělesný rámec, středně dlouhá hlava, klopené uši střední velikosti, silný a krátký krk, poměrně široká záda a bedra, která jsou obvykle konkávní, krátké a pevné nohy, velké, visící břicho, tenké černé štětiny a bílé skvrny nebo pás. Prasata poměrně rychle rostou, mají jemné a křehké maso a časnou pohlavní dospělost.
Středozemní typ - plemeno daweizi, prasnice
Středozemní typ - plemeno jinhua, prasnice
Středozemní typ - plemeno hang, prasnice
Do skupiny středozemních prasat patří velké množství plemen, například plemena daweizi, jinhua černé barvy s bílým pásem nebo dlouhověké plemeno ding-yuan a velké černobílé prase.
4. Jižní typ
Jižní typ prasat je rozšířen v tropických horských oblastech v provinciích Jün-nan, Kuang-tung, Kuang-si, Fu-ťien a Tchaj-wan. Tato prasata mají krátká, široká a kulatá těla, konkávní záda, velká a svěšená břicha, tučná bedra a kýty. Hlava je malá, uši jsou malé, rovné nebo vzpřímené, kůže a štětiny jsou tenké.
Jižní typ - plemeno yuedong, kanec
Jižní typ - plemeno xiang, kanec
Jižní prasata dospívají velmi časně, pohlavní dospělost nastává ve 2-3 měsících věku, snadno se vykrmují, mají silný bederní špek, hodně břišního sádla, jemné a křehké maso a poměrně nízké reprodukční schopnosti. Příkladem je malé skvrnité prase liang guang, které se vyskytuje v 7 variantách, nebo černé yuedong a hainan.
5. Jihozápadní typ
Typ jihozápadních prasat se nachází v provinciích S’-čchuan, Jün-nan a Kuej-čou. Prasata tohoto typu jsou střední velikosti, mají poměrně velkou hlavu, krátký a silný krk, hluboké vrásky na čele, uši jsou středně velké a klopené, tělo je široké a hluboké, břicho velké a svěšené, kůže je silná, vrásčitá s hlubokými rýhami na bocích a pánevních končetinách, nazývané „wagou“ nebo „taoku“. Štětiny jsou černé nebo hnědé s výskytem bílých skvrn. Příkladem jsou plemena neijiang a guanling.
Jihozápadní typ - plemeno neijiang, kanec
Jihozápadní typ - plemeno wujin, prasnice
6. Náhorní typ
Typ náhorních prasat je rozšířen na plošinách provincie Čching-chaj a Tibetu v nadmořské výšce kolem 3000 m. Prasata mají malý tělesný rámec, úzkou, dlouhou a rovnou hlavu, malé a vpzřímené uši, úzký hřbet, malé břicho a husté, dlouhé, černé štětiny. Jsou pozdně dospívající a přizpůsobená životu na náhorních plošinách.
Náhorní typ - tibetské prase zang
Nejznámějším zástupcem je tibetské prase zang, které je pozdně dospívající, má schopnost samostatného vyhledávání krmiva, přizpůsobení se chladu, ostražitost a zažívací orgány schopné zužitkovat keře, stonky, kořeny a semena planě rostoucích rostlin.
Mapa Číny.
Výskyt typů čínských domorodých plemen prasat (1 – severní typ, 2 – přímořský typ, 3 – středozemní typ, 4 – jižní typ, 5 – jihozápadní typ, 6 – náhorní typ)
Plodnost čínských prasat
Čínská domorodá prasata mají vysokou reprodukční schopnost, většinou dospívají velmi brzy (některá plemena již ve 2–4 měsících věku), mají vynikající kvalitu a křehkost masa, dobrou přizpůsobivost pro pestré krmení s vysokým podílem objemných krmiv, ale mají nízké tempo růstu a nízký podíl libového masa v jatečném těle. Prasata v Číně rostou mnohem pomaleji než prasata ve většině ostatních zemí a průměrná porážková hmotnost je výrazně nižší. Tyto skutečnosti vysvětlují, proč je stálá populace prasat v Číně několikanásobně větší, než např. v Evropě nebo ve Spojených státech.
Tab. 2. Reprodukční ukazatele čínských prasniček a prasnic
Plemeno | Místo původu | Typ | Věk v pubertě | Počet selat | |
prasničky | prasnice | ||||
huai | řeka Chuaj-che | severní | 3-4 | 9,2 | 13,0 |
min | severní provincie | severní | 3-4 | 11,4 | 13,3 |
shenzhou | Che-pej | severní | 3-4 | 10,1 | 12,8 |
dongchuan | Ťiang-su | přímořský | 3-4 | 10,7 | 14,2 |
jiangquhai | Ťiang-su | přímořský | 3-4 | 10,0 | 15,8 |
taihu | jezero Tchaj-chu | přímořský | 2-3 | 12,1 | 15,8 |
daweizi | Chu-nan | středozemní | 3-4 | 8,6 | 12,2 |
jinhua | Če-ťiang | středozemní | 2-3 | 10,5 | 13,8 |
longyou | Če-ťiang | středozemní | 3-4 | 8,3 | 12,9 |
velké černobílé | Kuang-tung | středozemní | 3-4 | 12,1 | 13,4 |
hainan | Chaj-nan | jižní | 3-4 | 9,5 | 12,2 |
Vynikající plodnost čínských plemen prasat byla a je předmětem četných výzkumných projektů. Některé reprodukční znaky čínských prasniček a prasnic popisuje tabulka 2. Obecně lze konstatovat, že vysoceplodná čínská plemena mají prokazatelně více ovulovaných vajíček a menší embryonální úmrtnost než plemena v jiných zemích. Další vynikající vlastností čínských prasnic je jejich dlouhověkost (viz graf 1), výjimkou není 12 vrhů za život prasnice, což je téměř dvojnásobná délka, než dosahují prasnice v Evropě nebo USA. Jsou zaznamenány případy, kdy prasnice plemene dingyuan porodila rekordních 27 vrhů bez výrazného snížení počtu selat ve vrhu. Za zmínku také stojí, že rozdíly ve velikosti vrhu mezi prasničkami a prasnicemi (viz graf 2) jsou mnohem vyšší než u evropských či amerických plemen. Pravděpodobným vysvětlením je, že čínské prasničky rodí první vrh v mnohem mladším věku než evropská nebo americká plemena.
Z čínských plemen si zvláštní pozornost zaslouží skupina plemen taihu (např. meishan a erhualian), která vyniká vysokou plodností a brzkou pohlavní dospělostí a některé geny plodnosti z plemene meishan byly začleněny do hyperplodných mateřských linií v četných evropských či amerických šlechtitelských společnostech. Na počátku 90. let minulého století zahrnovala tato skupina sedm geneticky odlišných plemen a asi 600 000 plemenných zvířat. Žádnému z těchto plemen nehrozilo vyhynutí, šlechtění bylo dobře organizované a strukturované a existovala jasná hierarchie stád. Avšak zvyšující se zájmem spotřebitelů o libové maso vyvolal tlak na křížení s importovanými plemeny a vystavil plemena taihu riziku genového ředění, zejména jejich cenných reprodukčních vlastností. Import ze zahraničních chovů postupně narůstal, vzrostla hybridizace a snížil se zájem o čistokrevné prasnice a byl zahájen program ochrany a konzervace plemen meishan a erhualian.
Rozsah využití čínského genofondu ve světových šlechtitelských programech závisí na míře úspěchu ve zvyšování jateční výtěžnosti nových plemen či syntetických linií a zachování žádoucích atributů čínských plemen. Obecně lze shrnout, že čínská prasata jsou sice plodná, odolná, dlouhověká ale jsou pomalu rostoucí a ve vyšších porážkových hmotnostech příliš tučná. Při srovnání produkce libového masa na prasnici a rok, nemohou konkurovat moderním evropským a americkým plemenům, ekonomicky řečeno nejsou dostatečně výkonná, ale jsou nepostradatelným zdrojem genů pro zlepšování těchto plemen.
Přímořský typ - plemeno taihu-meishan, kanec
