Miniaturní plemena prasat
Miniaturní prasata, nebo-li miniprasata, jsou prasata původně vyšlechtěná zejména pro lékařský výzkum, ale mohou být chována také jako domácí mazlíčci, i když s jistými riziky. Pojem miniprase je poněkud zavádějící, jelikož některá miniprasata mohou mít v dospělosti hmotnost až 70 kg. Tento pojem se začal používat k rozlišení mezi běžnými hospodářskými prasaty a prasaty chovanými jako laboratorní nebo domácí zvířata.
Mezi chovateli je nejvyhledávanější opravdové mini, nejlépe mikro prase, které by nemělo v dospělosti přesáhnout hmotnost 30 kg, ale zatím neexistuje uznané plemeno mini nebo mikro prasete a tak zaručené miniprase je v podstatě vzácné. Miniaturní prasata pro domácí chov většinou pochází z plemen malého vzrůstu, jako jsou vietnamská prasata, americké plemeno choctaw, novozélandské plemeno kunekune či speciálně vyšlechtěné laboratorní göttingenské miniprase.
Mezi chovateli je nejvyhledávanější opravdové mini, nejlépe mikro prase, které by nemělo v dospělosti přesáhnout hmotnost 30 kg, ale zatím neexistuje uznané plemeno mini nebo mikro prasete a tak zaručené miniprase je v podstatě vzácné. Miniaturní prasata pro domácí chov většinou pochází z plemen malého vzrůstu, jako jsou vietnamská prasata, americké plemeno choctaw, novozélandské plemeno kunekune či speciálně vyšlechtěné laboratorní göttingenské miniprase.
Vietnamské prase
Vietnamské prase je tradiční vietnamské plemeno malého vzrůstu, je černé barvy, má silnou vrásčitou kůži, výrazně prohnutá záda a velké povislé břicho. Uši má malé, vzpřímené nebo poloklopené. Až do 70. let minulého století bylo nejpočetnějším plemenem chovaným v severním Vietnamu, jeho počty se odhadovaly na milióny kusů. Bylo chováno pro maso, které má vynikající chuťové charakteristiky. Plemeno je dobře přizpůsobeno bažinatému a blátivému terénu, jakým jsou rýžová pole a krmivem jsou mu rýžová sláma a různé vodní rostliny. Avšak je pomalu rostoucí a začalo být nahrazováno moderními výkonnými prasaty a dnes existuje jen v hornatém Vietnamu a Thajsku v počtu několika stovek kusů a je chováno jako genetický zdroj, který vietnamská vláda dotuje.
Vietnamská prasata na rýžových terasách (zdroj Wikipedia)
Chov zakrslých vietnamských prasat se stal velmi populární v Americe ve druhé polovině minulého století. Lidé si pořizovali roztomilá malá prasátka pro chov v domácnosti, avšak problémy nastaly, když prasata tělesně dospěla, jelikož vietnamská prasata dosahují v dospělosti 45-130 kg. Toto velké rozpětí svědčí o extrémní genetické rozmanitosti domorodých vietnamských prasat, což také potvrdila nedávná genetická studie. Nemalým problémem je, že prasata mohou žít až 20 let a chovat v domácnosti tak dlouho až stokilové prase je náročná aktivita. Proto mnoho zklamaných majitelů upustilo od jejich chovu a v současnosti zůstaly v Americe po tomto módním výstřelku přeplněné útulky pro opuštěná přerostlá vietnamská „prasátka“.
Vietnamská prasata (zdroj Wikipedia)
Plemeno choctaw
Choctaw je americké plemeno prasat, které bylo přivezeno do Ameriky španělskými osadníky v 15. století. Název plemene pochází po kmeni indiánů Choctaw, kteří chovali tato prasata po celá staletí. Plemeno choctaw bylo formováno přirozeným výběrem a je přizpůsobeno pro přežití ve volné přírodě. Prasata mají dlouhé nohy a jsou v přední části těla těžší než v zadní, což má výhodu při pohybu v přírodě, ale nevýhodu z pohledu dnešní komerční produkce vepřového masa. Vzhled prasat choctaw se v průběhu staletí prakticky nezměnil. Prasata jsou malé velikosti, převážně černé barvy s občasnými bílými znaky. Uši mají vzpřímené nebo mírně klopené. Výraznou charakteristikou jsou masivní laloky na každé straně krku a spojené prsty, které tvoří jediné kopyto.
Plemeno choctaw, vzácná modrá varianta
I dnes jsou prasata choctaw chována tak, jak byla chována tradičně. Jsou vypuštěna do volné přírody, kde si vyhledávají potravu, jako jsou žaludy, bobule, kořeny a různí bezobratlí živočichové. S pomocí vycvičených psů jsou pak naháněna do ohrad, kde jsou označována a tříděna. Prasata určená pro trh jsou dokrmována kukuřicí s cílem zlepšit jejich jatečnou hodnotu, ostatní jsou vypuštěna zpět do volné přírody. Avšak tento způsob chovu nestačí konkurovat moderním průmyslovým plemenům prasat a plemeno choctaw je v současnosti kriticky vzácné. Počet zvířat se odhaduje na několik set kusů a téměř všechny z nich se nacházejí v několika okresech jihovýchodní Oklahomy. Existuje jen málo obchodních příležitostí pro použití plemene, chovy postrádají jakoukoliv ekonomickou návratnost a plemeno přežívá jen díky dotacím soukromých nadací. Nicméně, toto plemeno má vysokou prioritu ochrany, protože má vlastnosti, které mohou mít význam v budoucnu.
Plemeno kunekune
Kunekune je malé plemeno prasat z Nového Zélandu. Plemeno kunekune vzniklo pravděpodobně z asijských domorodých plemen, která byla dovezena na Nový Zéland na počátku 19. století velrybáři a obchodníky, jelikož se výrazně liší od divokých prasat evropského původu, známých na Novém Zélandu jako „kapitán Cook“. Název kunekune dali plemeni nativní Maorové a ve volném překladu znamená „tučné a kulaté“.
Plemeno kunekune, ZOO Hamilton (zdroj Wikipedia)
Kunekune je hustě osrstěné, kudrnaté, s oválnou stavbou těla a může mít střapce (tkzv piri piri), visící z jejich spodní čelisti, je vícebarevné, od černé a bílé až po smetanovou, zázvorovou nebo zlatou barvu. Má vzpřímené nebo poloklopené uši. Prasnice jsou dobré matky a velikost vrhu bývá kolem sedmi selat. Přirozeným prostředím pro kunekune jsou lesy a pastviny. Prasata jsou skromná na výživu, vystačí jen s pastvou bez přikrmování a jsou vhodná pro celou škálu klimatických podmínek. Plemeno kunekune má poslušnou a přátelskou povahu a v současnosti je často chováno jako domácí mazlíček.
Spící selata kunekune (foto Liz Amy Skipper)
Laboratorní miniaturní plemena
Pro výzkumné účely bylo vyšlechtěno několik plemen miniaturních prasat. Menší prasata vyžadují méně prostoru a krmiva, snadněji se s nimi manipuluje a také vyžadují menší množství testovaných látek.
Nejznámější je göttingenské miniprase, které bylo první mini plemeno vyšlechtěné v Evropě, kolem roku 1960. Vzniklo křížením minnesotských miniprasat, získaných z Hormelova institutu ve Spojených státech, a vietnamských prasat, pocházejících z německých zoologických zahrad. Následná křížení s německou landrace posílilo bílou nebo růžovou pigmentaci kůže, která charakterizuje moderní göttingenské miniprase. Šlechtitelským cílem byla nízká tělesná hmotnost (30-35 kg), bílá barva a výrazné ušní žíly.
Göttingenské mini prase (zdroj Wikipedia)
V devadesátých letech se göttingenské miniprase začalo šířit po celé Evropě, speciální chovy těchto jedinečných miniprasat byly založeny v Dánsku (1992), ve Spojených státech (2003) a také v Japonsku (2010). Globální používání göttingenských miniprasat rychle roste v průběhu posledních dvou desetiletí.
Göttingenská miniprasata jsou známá pro jejich standardizovaný zdravotní stav a jsou chována ve speciálních bariérových chovných zařízeních za přísných biologických bezpečnostních postupů. Výhody této mikrobiologické standardizace zdravotního stavu jsou ve snížení patologie, omezení hrozby sekundárních infekcí, omezení kontaminace biologických produktů a také ve větší bezpečnosti pro technický personál. Sledování zdravotního stavu se provádí ve všech chovech göttingenských miniprasat a zprávy o zdravotním stavu jsou veřejně přístupné.
V současnosti probíhají významné pokusy se šlechtěním miniaturních prasat v Číně, kde Čínská akademie zemědělských věd oznámila, že její výzkumný tým úspěšně šlechtí miniprase označované jako F-25, což znamená 25. generaci z inbrední linie plemene wuzhishan s vysokým koeficientem příbuzenské plemenitby. Čínským vědcům se také podařilo editací genomu inaktivovat receptor růstového hormonu a jejich miniprasata mají v dospělosti maximálně 15 kg.
