Prasata ve Švýcarsku

Švýcarsko – prasečí ostrov v EU

Švýcarsko má dlouhodobou tradici jako neutrální země, která v průběhu historie uplatňovala pokročilé standardy nejen v přesných přístrojích, jako jsou slavné švýcarské hodinky, ale také v prasečím průmyslu. Výsledkem jsou progresivní pravidla pro dobré životní podmínky zvířat, jejich vynikající zdravotní stav a prvotřídní vepřové maso.

 

Švýcarský chov prasat

Ve Švýcarsku se ročně vyprodukuje 2,6 milionu jatečných prasat s průměrnou jatečnou hmotností 89 kg. Produkci zajišťuje zhruba 120 000 prasnic, chovaných přibližně na 2 200 farmách, v průměru 60 prasnic na farmu.

 

Švýcarská farma nesmí chovat více než 250 prasnic. Výjimkou jsou farmy, které zpracovávají vedlejší produkty potravinářského průmyslu, například čerstvou syrovátku, ty mohou chovat až 500 prasnic. Švýcarská vláda udržuje soběstačnost na strategické úrovni 97 %.

 

Asi 15 až 20 % selat se rodí na specializovaných inseminačních farmách. Po odstavu jsou prasnice z pěti až sedmi porodních farem převezeny na tuto inseminační farmu. Deset dní před porodem je březí prasnice přemístěna na porodní farmu, kde odchová selata až do hmotnosti 20 kg.

Švýcarská selata se rodí na specializovaných inseminačních farmách (foto Suisag).

 

Standardy welfare se Švýcarsku vyplatí

Na počátku 90. let dvě hlavní společnosti IP-Suisse a Naturafarm stanovily standardy pro dobré životní podmínky zvířat. Prasnice chované podle těchto standardů nikdy nevidí vnitřek klasické klece, kromě dvou hodin během inseminace. Vyžaduje se spousta místa a organické podestýlky, jako je sláma. Vláda také vyplácí odměnu za určité standardy ustájení, jelikož design, materiály ustájení a práce jsou poměrně drahé. Přibližně dvě třetiny všech prasat jsou chovány podle těchto standardů welfare.

 

Obecně platí, že švýcarští farmáři dostávají vysoké ceny za své produkty, ale také musí čelit vysokým výrobním nákladům. Sele (20 kg) stojí přibližně 100 CHF (92 EUR). Cena za kg porážkové hmotnosti je cca 3,40 EUR a může dosáhnout až 3,90 EUR, pokud farma splňuje určité normy pro dobré životní podmínky zvířat. Kromě toho se asi 30 % veškerého vepřového masa ve Švýcarsku prodává pod značkou welfare zvířat.

 

Cena masa je na celém světě pozoruhodně různá, například společnost Caterwings vydala Index cen masa 2017, který podrobně popisuje cenu masa ve více než 50 zemích světa. Studie odhalila, že nejvyšší ceny masa mělo Švýcarsko, které bylo o 141,9 % dražší, než byly průměrné celosvětové náklady, následované Norskem (o 63,7 % dražší) a Hongkongem (o 61 % dražší), zatímco nejlevnější maso měla Ukrajina (o 52,3 % nižší než průměrné náklady) a Malajsie (o 50,3 % levnější).

 

Žhavá témata jsou ve Švýcarsku realitou

Vysoké standardy jsou důvodem, proč je Švýcarsko v oblasti dobrých životních podmínek zvířat daleko napřed. Nejžhavější témata v jiných zemích produkujících prasata jsou v alpské zemi již realitou.

 

Skupinové ustájení březích prasnic vyžaduje zákon od roku 2002. Typický porodní kotec je navíc navržen bez klece pro prasnici, a to již více než 30 let. Navíc od roku 2007 je zákonem vyžadován volný porod a kastrace je povolena pouze s narkózou od roku 2010, většinou pomocí isofluranu a metakamu proti bolesti a zánětu. Prodejci testovali a odmítli výkrm kanců nebo používání imunokastrace. Kupírování ocasů je zakázáno u všech selat.

Skupinové ustájení březích prasnic vyžaduje zákon od roku 2002 (foto Suisag).

 

Není zde mnoho problémů kvůli organické podestýlce a prostoru na prase. U finišerů to může být až 1,6 m² na prase včetně venkovního výběhu. Navíc od roku 2018 musí mít ze zákona každé vykrmované prase minimálně 0,9 m². Po sečtení stojí jedno místo ve výkrmu asi 1 200 EUR a jedno místo pro prasnici vychází přibližně na 12 000 EUR.

Ve švýcarských chovech nejsou problémy s organickou podestýlkou a prostorem na prase (foto Suisag).

 

Krmení švýcarských prasat

V souladu se švýcarskou politikou podléhají suroviny pro krmiva vysokým dovozním clům. To je důležitý náklad, protože polovina všeho obilí se dováží kvůli nedostatku zemědělské půdy. Na rozdíl od jejich rakouských sousedů neexistuje ve Švýcarsku žádné míchání na farmě – kromě výše zmíněných vedlejších produktů.

 

Zdaleka většina krmiva je kompletní krmivo, takže peletování je obecným pravidlem. Dvě velké výrobny krmiv, UFA a Melior, zaujímají zhruba polovinu trhu, za nimiž následuje řada malých výroben krmiv v soukromém vlastnictví. Vzhledem k tomu, že je povolena pouze sója bez geneticky modifikovaných organismů (GMO), činí celkové ceny krmiva cca 500 EUR/t.

 

Výhody švýcarské izolace

Být izolovaný hranicemi dovozu/vývozu znamená, že Švýcarsko má strategickou výhodu v hygieně. V zemi se nevyskytuje klasický mor prasat, Aujeszkyho choroba, slintavka a kulhavka. Švýcarsku, obklopenému prasečími zeměmi jako jsou Německo, Francie a Itálie, se také podařilo zbavit se prasečího reprodukčního a respiračního syndromu (PRRS), což je výjimečný úspěch. Vzácně se vyskytují mykoplazmata, atrofická rýma a Actinobacillus pleuropneumoniae (App). I když nejkratší cesta z Německa do Itálie vede přes Švýcarsko, všechna prasata musí projít přes Rakousko, protože švýcarské hranice jsou pro živá prasata a čerstvé sperma uzavřeny. Očkování proti PRRS, Mycoplasma a App nejsou povoleny.

 

Produkty švýcarských genetiků

Významné chovatelské organizace jako PIC, Topigs nebo Danbred ve Švýcarsku chybí, částečně kvůli relativně malému a chráněnému trhu, částečně proto, že dovoz živých prasat podléhá tříměsíční karanténě a do země se může dostat pouze zmrazené sperma. Suisag je přední šlechtitelská organizace ve Švýcarsku. Je ze 70 % vlastněna sdružením švýcarských producentů prasat, některými dodavatelskými společnostmi a různými samostatnými farmáři.

 

Hybridizační schéma vychází z mateřských prasnic edelschwein a švýcarská landrace a jejich F1 potomků Primera^®. Přibližně 75 % výkrmových prasat jsou kříženci Primera^® x Premo^®, komerční linie společnosti Suisag, vyznačující se vysokým denním přírůstkem (+1 000 g/den) a obsahem libového masa kolem 58 %. Duroc má tržní podíl asi 18 %, zatímco 7 % připadá na piétraina.

Asi 65 % všech švýcarských prasat vyrůstá ve výkrmnách s venkovním výběhem (foto Suisag).

 

Švýcarská zdravotní služba

Moderní management zdraví na farmě je nezbytný, jelikož chov prasat v kontrolovaném a zdravém prostředí zabraňuje jak zavlečení patogenů, tak chorobám zvířat. Úspěšná tržní produkce prasat je možná pouze za přísných podmínek hygienické bezpečnosti. Prasečí zdravotní servis (Pig Health Service) společnosti Suisag pracuje na dosažení co nejlepší implementace těchto cílů v celém sektoru chovu prasat, od výrobce napříč dodavatelským řetězcem až po jatka a maloobchodníky. 

 

Konzultanti jsou specialisté a poskytují pečlivou pomoc na místě při problémech na farmách, aby našli příčinu nebo zahájili vhodná profylaktická a léčebná opatření – v případě potřeby s partnery. Každá zvláštní návštěva se provádí v souladu s přístupem, který zahrnuje analýzu problému, šetření a vytvoření seznamu opatření.

 

Odborníci v průběhu konzultace například měří klimatické hodnoty a větrání v kotcích pro prasata a poté ukazují cílená opatření ke zlepšení, specializovaní veterináři poradí a pomohou s optimalizací řízení plodnosti nebo v rámci holistického konceptu hospodaření navrhnou doplňkovou medicínu, která prokazatelně podporuje zvířata v kritických situacích a stimuluje jejich vitalitu.

 

© 2022